East Chadic jazyky - East Chadic languages
| East Chadic | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | jižní Čad a severní Kamerun |
| Jazyková klasifikace | Afroasijský
|
| Pododdělení |
|
| Glottolog | východ 2632[1] |
 East Chadic podle Newmana (1977) | |
Tři tucty East Chadic jazyky z Chadic rodina se mluví Čad a Kamerun.[2]
Mluvčí různých východočadských jazyků jsou místně známí jako Hadjarai národy.[3][4]
Jazyky
Větve East Chadic jdou buď podle jmen, nebo podle písmen a čísel v obrysovém formátu.[5]
East Chadic B klasifikace navazuje na Lovestrand (2012).
- East Chadic A
- East Chadic B[7]
Peust (2018) má však pro East Chadic poněkud odlišnou fylogenetickou klasifikaci.[10] Nejvýraznější změnou je přemístění Mokilka (B.2) z East Chadic B do East Chadic A, kde nyní představuje první větev, která se má oddělit, následovanou Lele-Nancere (A.2.1). V rámci East Chadic B zachází se skupinou Mubi (B.1.2) jako s prvním primárním větvením, přičemž zbytek tvoří podskupinu rozdělenou mezi Dangla (B.1.1) na severu a Barain plus Sokoro (B.3 a B.) 4) na jihu.
East Chadic A je distribuován primárně v Tandjilé a sousední regiony. East Chadic B je distribuován primárně v Guéra a sousední regiony.[11]
Číslice
Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[12]
| Klasifikace | Jazyk | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| A, A.1 | Somrai | mən | sər | súbù | co? | jì | kubì | wúrɡə súbù (4 + 3)? | də̀ná sər (10 - 2) | də̀ná mən (10 - 1) | mwàtʃ |
| A, A.1 | Tumak | mə̀n | hɛ̀ | sub | wōrī | ùsì | ùɡì | ksáksùb | wāwār (2 x 4)? | bìsāmə̄n (10 - 1)? | kwàr |
| A, A.2 | Gabri | pɔ̀n | wɔ̄ | sùbū | pɔrbú | záliv | jī | jūrɡú | mārɡə́ | tənɡɛ̄sə́ | mɔ̀tʃ |
| A, A.2, 1 | Kimré | pɔn | wɔ | subu | pɔrbu | bai | dʒi | dʒurɡəm | marɡə | diŋɡɛsə | mʷɔdʒ |
| A, A.2, 1 | Lele | pínà | tak | súbà | pórìŋ | záliv | ménèŋ | mátòlíŋ | juruɡù | célà | ɡoro |
| A, A.2, 1 | Nancere | pə̀nà | sùwœ̀ | sàb | pə̄rí | záliv | mə̀nə̀ | màtàl | pə̄rpə̄ndə̄ | tʃélə̄ | ɡùwàrə̀ |
| A, A.3 | Kera | məná | ásí | sóópe | wááɗe | wííɗíw / suŋku məná | kənə́kí | sééɗa | ásəɡə̀n | támbə̀là | mánhòr / suŋku ɓásí |
| A, A.3 | Kwang (Kwong) | mɪn | raⁱ | sɪpaⁱ | wuɗaⁱ | wiʔyɪm | sɪdəəŋ | bʊkʊr | kaᵘda | bɪdaamna | rukoᵖ |
| B, B.1, 1 | Bidiya (Bidiyo) (1) | ke | siɗi | subaŋ | paɗaŋ | beeyʼeŋ | peŋkeyʼ (5 + 1) | pisiɗaŋ (5 + 2) | porpoɗ (2 x 4) | peŋda | orro |
| B, B.1, 1 | Bidiyo (Bidiya) (2) | keʔeŋ (mužský rod), kaɗya (ženský rod) | siɗì | subaŋ | paaɗaŋ | bèeʔeŋ | pénkeʔ (5 + 1) | píisit (5 + 2) | porpoɗ (2 x 4) | penda | ɔ̀rrɔ̀ |
| B, B.1, 1 | Dangla (Dangaléat) | ɾákkí | sɛɛɛrɔ́ | súbbà | pooɗí | bɛɛɗʸì | bidʸɡèɗʸ | pɛ̀ɛsírà | póɗpóɗ | parkà | ɔ̀rɔ̀kì |
| B, B.1, 1 | Mawa (1) | pəni | ɾap | sup | pa .t | bij | bʸaːpat (5 + 1)? | bʸamat | patpat (2 x 4) | kʷapinikara (10 - 1)? | kʷaːjan |
| B, B.1, 1 | Mawa (2) | pənni | rap | sup | pat | bii | biaapan (5 + 1)? | biamat | patpat (2 x 4) | kuapinikara (10 - 1)? | kuayan |
| B, B.1, 1 | Migama (1) | káƴì | séèrà | súbbà | póoɗí | béeƴá | bízɡíƴÍ | pàysárà | póppóɗí (2 x 4) | párnàkáƴÍ (10 - 1) | ʔórrò |
| B, B.1, 1 | Migama (2) | káɗyì | séèrà | súbbà | póoɗí | béeɗyá | bízɡíɗyì | pàysárà | póppóɗí (2 x 4) | pârnàkáɗyì (10 -1) | ʔôrrò |
| B, B.1, 1 | Mogum | kɛ̀ (m), kā (f) | sɛ̀ | sup | poot | bej | mik | výplata | porpide | štěkat | orrok |
| B, B.1, 1 | Ubi | piina | muɗu | suɓa | poɗa | bɛɛja | bɛɛpɛne (5 + 1) | bɛɛmuɗu (5 + 2) | porpoɗa (2 x 4) | kojpane (litː 'koj = hand') | orok |
| B, B.1, 2 | Mubi (1) | fíní | Vážený pane | súɓà | fádà | bíɗyà | ìstàlà | béesír | fàrbàt | férbínì | kúrúk |
| B, B.1, 2 | Mubi (2) | fini | Vážený pane | suba | fada | bija | istala | besir | farbad [farbat] | ferbine | kuruk |
| B, B.1, 2 | Zerenkel | pínné | siirí | sùbbà | páɗɗá | bíƴƴá | istala | Bèèsiri | paarpaɗì | paarpinò | kúrúkí |
| B, B.2 | Mukulu | sò (ò) / só (ó) | zplodit | áɗó | pìɗé | páá (t) | zóó (t) | sárá (t) | ɡéssírè | ɡéssá (t) | kòòmá (t) |
| B, B.3 | Barein | paniŋ | sidi | subu | pudu | dawsu | dasumaniŋ (5 + 1) | dasisidi (5 + 2) | dasusubu (5 + 3) | dasumpudu (5 + 4) | kur |
| B, B.3 | Sokoro | kéttì / ker̃í | móɗù | súbà | paʔáɗà | biʔà | bépini | bémoɗù | béʃíba | bépʌɗʌ̀ | ór̃kà |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "East Chadic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Ethnologue: Languages of the World (neznámé vydání). SIL International.[Tato citace je datována a měla by být nahrazena konkrétním vydáním Etnolog ]
- ^ Olson, James Stuart (1996). Národy Afriky: Etnohistorický slovník. Greenwood Press. p. 213. ISBN 0-313-27918-7.
- ^ Chapelle, Jean (1981). Le Peuple Tchadien: ses racines et sa vie quotidienne (francouzsky). L'Harmattan. str. 178–179. ISBN 2-85802-169-4.
- ^ Blench, 2006. Afroasijské jazyky: Klasifikace a referenční seznam (slečna); Buso odstraněn jako samostatná větev podle Hammarström (2015)
- ^ A b Jazyky v pobočkách Nancere a Gabri se nazývají Kimre a Gabri. Obě větve dohromady se někdy také nazývají Gabri.
- ^ Lovestrand, Joseph (2012). "Klasifikace a popis čadských jazyků Guéry (východní Chadic B)" (PDF). Elektronické pracovní dokumenty SIL 2012-004. SIL International.
- ^ Zdá se, že Kujargé má vazby na mubijské jazyky, ale možná ne genetické. Jeho klasifikace je nejistá.
- ^ Dříve klasifikován jako Dangla
- ^ Peust, Carsten (2018). „Podskupina East Chadic“. Folia Orientalia (55). doi:10.24425 / pro 2018.124686.
- ^ Oxfam a Office National de Développement Rural (ONDR). 2016. Atlas de la vulnérabilité dans le Guera. Première partie: synthèse regional. 2. vydání (aktualizováno z vydání 2013). PASISAT (Projet d’Appui à l’Amélioration du Système d’Information sur la Sécurité Alimentaire au Tchad).
- ^ Chan, Eugene (2019). „Afroasijský jazykový kmen“. Numerální systémy světových jazyků.