Ekonomický koridor východ – západ - East–West Economic Corridor
The Východ západ Ekonomický koridor je program hospodářského rozvoje zahájený za účelem podpory rozvoje a integrace 5 zemí jihovýchodní Asie, a to: Myanmar, Thajsko, Laos, Kambodža a Vietnam. Koncept byl schválen v roce 1998 na ministerské konferenci EU Větší subregion Mekong, organizované v Manila, Filipíny. Tento koridor byl uveden do provozu 12. prosince 2006.
Ekonomický koridor je založen na silnici 1450 km se západním koncem v přístavním městě Mawlamyine (Myanmar), přechod Kayin Divize, thajské provincie Tak, Sukhothai, Phitsanulok, Phetchabun, Khon Kaen, Kalasin a Mukdahan, laoská provincie Savannakhet a vietnamské provincie Quảng Trị, Thừa Thiên – Huế Province a Đà Nẵng město jako východní konec. Z Myanmaru je dále spojen s Indií přes Trilaterální dálnice Indie – Myanmar – Thajsko který je upgradován, přičemž většina z nich je již dokončena a zbývající upgrade bude dokončen do roku 2020.
Použitím východo-západního ekonomického koridoru je doba cestování mezi Bangkok a Yangon je tři dny ve srovnání se dvěma až třemi týdny potřebnými pro konvenční námořní přepravu přes Malacca průliv.[1]
Vývoj koridoru
Ekonomický dopad
Tarify pro Thajsko, Kambodžu, Laos, Myanmar a Vietnam budou do roku 2018 zrušeny, všechny mají dohodu o přeshraniční přepravě, která zjednodušuje logistické a celní postupy. Těchto 5 zemí s kombinovanou populací 250 milionů má mezi sebou vzájemný obchod v hodnotě 32 miliard USD (2016).[2] Indie s těmito národy individuálně vyjednává dohodu o silničních vozidlech. Asijská rozvojová banka Studie ukazuje, že lepší silniční a železniční spojení, odstranění cel a necelních překážek bude mít pro jihoasijské a jihovýchodní asijské země výhodu přinejmenším 568 miliard dolarů.[3]
Přistěhovalectví a zvyky
Všechny hraniční přechody z Indie, Myanmaru, Thajska, Kambodže do Vietnamu již mají integrovanou imigrační a celní kontrolní stanici, která také umožňuje zahraniční turisty s evisas.[4]
Vylepšení silniční silnice
Existuje silniční síť z Indie do Vietnamu, která se modernizuje. Modernizace silnic z Bangkoku do kambodžského hlavního města Phenom Phen byla již dokončena. Vietnam a Kambodža podepsaly memorandum o modernizaci dálnice v Ho Či Minově městě dlouhé 195 km a dálnici Phnom Penh. Druhý most do Mae Sot bude otevřen v roce 2018.[2]
Rozvoj železniční dopravy
Železniční síť z Indie do Vietnamu má několik chybějících spojení, která jsou v různých fázích plánování nebo výstavby.[2]
Galerie
Brána na thajské straně mostu thajsko-myanmarského přátelství spojující Myanmar Stát Kayin s Thajskem Tak provincie.
Tento most přes Řeka Mekong spojuje severovýchodní Thajsko a jižní Laos, důležitý dopravní projekt koridoru.
The Lao Bảo hraniční brána (do Lao P.D.R) v provincii Quảng Trị ve Việt Nam.
Tunel přes pohoří Hai Van ve Vietnamu otevírá cestu k námořním přístavům v Jihočínském moři.
Reference
Viz také
Citace
Poznámky
- ^ „Silnice mohou přeměnit Myanmar z ekonomické prázdnoty na hub- Nikkei Asian Review“. Asijská recenze Nikkei. Citováno 2017-09-08.
- ^ A b C Závod v regionu Mekong podpoří přeshraniční logistiku, Nikkei, září 2017.
- ^ Regionální silniční a železniční projekty směřují vpřed, aby usnadnily větší propojení „The Nation, 5. října 2015.
- ^ Pozemní thajské hranice do Myanmaru otevřené cestujícím s elektronickými vízy, PhuketNews, 2016.