ECU-TEST - ECU-TEST

ECU-TEST
VývojářiTraceTronic GmbH
Stabilní uvolnění
2020.4 / listopad 2020; Před 1 měsícem (2020-11)
Operační systémOkna
K dispozici vAnglicky a německy
TypAutomatizace testů, Testovací software, Sběr dat
LicenceProprietární software
webová stránkaECU-test.com

ECU-TEST je softwarový nástroj vyvinutý společností TraceTronic GmbH se sídlem v Drážďany, Německo, pro test a validace z vestavěné systémy. Od prvního vydání ECU-TEST v roce 2003[1] software se používá jako standardní nástroj při vývoji automobilového průmyslu ECU[2][3][4] a stále více ve vývoji těžké strojírenství[5][6][7] stejně jako v tovární automatizace.[8] Vývoj softwaru byl zahájen v rámci výzkumného projektu systematického testování řídicích jednotek a položil základ pro vyčlenění společnosti TraceTronic GmbH z TU Drážďany.ECU-TEST se zaměřuje na specifikaci, implementaci, dokumentaci, provádění a hodnocení testovací případy. Díky různým automatizace testů metod, nástroj zajišťuje efektivní implementaci všech nezbytných činností pro tvorbu, provádění a hodnocení testovacích případů.[9]Mnoho dalších společností vyvinulo vlastní testovací zařízení ECU, například Nitro mechatronics v Turecku[10]

Funkčnost

Metodologie

ECU-TEST automatizuje řízení celého testovacího prostředí a podporuje širokou škálu testovacích nástrojů. Různé abstrakční vrstvy pro měřené veličiny povolit jeho použití na různých úrovně testování, např. v kontextu modelu ve smyčce, softwaru ve smyčce a hardware ve smyčce stejně jako v reálných systémech (vozidlo a řidič ve smyčce). Vytváření testovacích případů pomocí ECU-TEST se provádí graficky a nevyžaduje programátorské dovednosti. Popisy testovacích případů mají obecnou podobu, která spolu s rozsáhlými možnostmi parametrizace a konfigurace umožňuje jednotný přístup ke všem testovacím nástrojům a tím zjednodušuje opětovné použití existujících testů v několika vývojových fázích.

Struktura

ECU-TEST je rozdělen do čtyř částí:

  • Editor a projektový manažer
  • Konfigurátor
  • Vyzkoušejte motor
  • Analyzátor a generátor protokolu

Aby bylo možné vytvořit testovací případ, je pomocí editoru specifikována jedna nebo více sekvencí testovacích kroků a jejich parametrizací. Kroky testu zahrnují čtení a vyhodnocování měřených veličin testovaného objektu, manipulaci s testovacím prostředím a provádění diagnostických funkcí a řídicích struktur. Pomocí projektového manažera lze uspořádat více testovacích případů. Další nastavení testovacího objektu a testovacího prostředí lze provést pomocí konfigurátoru. Provádění testovacích případů se provádí pomocí vícestupňového testovacího modulu. Vygenerovaný log data slouží jako základ pro tvorbu protokolů o zkouškách. Po provedení zkoušky se v analyzátoru provádějí volitelné kontroly zaznamenaných měřených veličin. Z výsledků provádění testu a následných kontrol generuje protokol generátor podrobného protokolu o testu, který je zobrazen interaktivně a může být archivován v souborech a databázích.

Rozhraní

ECU-TEST poskytl jasná rozhraní pro rozšíření a pro integraci do stávajících testovacích a ověřovacích procesů. Ve výchozím nastavení je podporováno velké množství testovacího hardwaru a softwaru. Pomocí uživatelem definovaných testovacích kroků zásuvné moduly a Krajta skripty, lze s malým úsilím integrovat další nástroje. Přes konkrétní architektura klient-server lze řešit softwarové nástroje několika počítačů na zkušebním stavu v distribuovaných testovacích prostředích. Používat Rozhraní COM, další nástroje, např. pro správa požadavků, kontrola revizí a modelové testování lze integrovat. ECU-TEST podporuje následující hardwarové a softwarové nástroje a je založen na následujících standardech:[11]

Podporovaný hardware a software

Nástroje pro správu testů

  • Software Broadcom Rally
  • IBM RQM
  • Micro Focus ALM / HP Quality Center
  • Micro Focus Octane
  • PTC Integrity LifeCycle Manager
  • SIEMENS Polarion ALM
  • Test42

Nástroje pro správu zdrojového kódu

Požadavky na systém

  • Operační systém: Windows 10, 64 bit
  • Volná kapacita pevného disku: minimálně 3 GB
  • RAM: minimálně 2 GB
  • Rozlišení obrazovky: minimálně 1200 x 800 pixelů

Reference

  1. ^ H.-C. Reuss, R. Deutschmann, J. Liebl, F. Munk, C. Schmidt: Automatický test ECU s HiL-simulací. 5. mezinárodní sympozium o automobilové a motorové technologii ve Stuttgartu “. Expert, 2003.
  2. ^ Rocco Deutschmann, Frank Günther, Matthias Roch, Hans-Christian Reuss, Frank Kessler, Wolfram Bohne, Carsten Krug: Nové strategie a řešení pro automatizovaný test vestavěného softwaru. 6. mezinárodní stuttgartské sympozium o automobilové a motorové technologii. Expert, 2005.
  3. ^ Wolfgang Schlüter, Franz Dengler: HiL-Testsysteme für den BMW Hydrogen 7. 7. konference o „Simulaci hardwaru ve smyčce“. Haus der Technik, 2007.
  4. ^ Daniel Brückner, Michael Kahle: OTX als Test- und Applikationssprache in der On-Board-Diagnose. 6. konference „Diagnostika v mechatronischen Fahrzeugsystemen“. Expert, 2012.
  5. ^ Thomas Neubert, Rocco Deutschmann: Automatizovaný test softwaru pomocí technologie HiL. 13. sympozium ITI, 2010.
  6. ^ Thomas Borchert, Rocco Deutschmann, René Müller, Andreas Abel, Torsten Blochwitz: Simulace a testování terénních vozidel ve virtuální realitě - vývoj validačního rámce pro víceúčelová vozidla. 13. sympozium ITI, 2010.
  7. ^ Rocco Deutschmann, René Müller, Andreas Abel, Torsten Blochwitz: Simulace a test víceúčelových vozidel. ATZoffhighway, 2011.
  8. ^ Klaus Kabitzsch, André Gellrich, Jens Naake: Automatisierte Steuerungstests vereinfachen die virtuelle Inbetriebnahme in der Fabrikautomation. vydání ATP, 2012.
  9. ^ Rocco Deutschmann: Semi-formální metody pro automatizovaný test vestavěných systémů. Disertační práce, TU Drážďany, 2007.
  10. ^ https://ecutest.net/
  11. ^ Datový list ECU-TEST Archivováno 2013-12-03 na Wayback Machine (PDF; 372 kB). Citováno 12. ledna 2015.

externí odkazy