Dumitru Dan - Dumitru Dan - Wikipedia

Světoběžník Dumitru Dan, v rumunském národním kroji, 1911

Dumitru (Demetre) Dan (14. července 1890 - 4. prosince 1978) byl a rumunština geograf, profesor geografie a zeměkoule. On byl nejlépe známý pro procházky po světě.

Okolo světa

V roce 1908 Touring Club de France vyhlásil soutěž o procházky po světě s nabídnutou cenou 100 000 franků.[1] Dumitru Dan a jeho krajané Paul Pârvu, George Negreanu a Alexandru Pascu byli v té době všichni studenti v Paříži a rozhodli se této výzvy chopit s využitím svých vlastních peněz a zdrojů.

Skupina se vrátila Rumunsko připravovat se, učit se další jazyky, studovat kartografii a cvičit a posilovat dvě hodiny denně.[1] Prošli 45 km denně a cestovali roviny, kopce a hory ve všech ročních obdobích. Naučili se rumunsky lidové písně a tance a jak hrát na flétnu a akordeon, aby mohli podpořit své úsilí při provádění svého rodného folklóru.

V roce 1910 se skupina vydala na cestu se psem Harapem, který měl na sobě původní oděv a chodil v sandálech.[1] Hodně z trasy bylo pokryto v letech 1910 až 1916, ale Danovi společníci nepřežili až do dokončení cesty v roce 1923.

Smrt spolucestujících

Dne 17. Července 1911 v Indie byla skupina pozvána do paláce Rádža z Bombaj. Poté, co se tam chodili najíst, chodci šli ve skupině nakupovat zásoby na cestu do města.[1] Alexandru Pascu zůstal vyprávět Rajahům o jejich dobrodružstvích až do tohoto bodu. Jeho společníci se vrátili, aby našli Pascu a jejich hostitelé se oddali a omdleli opium. Ačkoli jejich hostitelé cítili, že se Pascu pravděpodobně uzdraví, nikdy se neprobudil. Zemřel na následky opium otravu a byl pohřben v Indii.

George Negreanu zemřel dva roky na cestě, když tehdejší trio překračovalo úzký horský průsmyk v Nanlingské hory v Čína.[1] V krátkém dešti, během kterého byli nuceni cítit si cestu hůlkami, Negreanu - v čele skupiny - spadl na skály z ostré propasti. Dan a Pârvu ho odnesli do místní osady a poté do nemocnice, ale nebyl tam k dispozici žádný lékař, který by jim pomohl. Než byla nalezena lékařská péče, Negreanu byl mrtvý.

Pârvu nebyl schopen pokračovat dovnitř Jacksonville, Florida.[1] O několik let dříve si během více než 2600 km dlouhé procházky poranil nohy Aljaška (přicházející z Čína a sibiřský Rusko ) na trase Kotzebue, Fairbanks, Kotviště, Yakutat, Gustavus, Skagway a Juneau a on se vyvinul gangréna. Podle doporučení lékařů, aby přestal, zůstal na Floridě se psem Harapem. Následně mu byly amputovány obě nohy, ale k záchraně to nestačilo. V květnu 1915 zemřel.

Zpoždění

Dumitru Dan byl kvůli vypuknutí nucen odložit svou cestu první světová válka, ale svou plavbu dokončil do roku 1923.[1] Hodnota ceny byla podstatně snížena, vzhledem k inflaci během 15 let a od války. Podle rumunského zpravodajského článku z roku 2011 měla hodnota v roce 1908 přibližně 500 000 EUR, ale v době, kdy byla udělena, měla hodnotu pouze 40 000. Překročil pět kontinentů přes tři oceány, přes 76 zemí a přes 1 500 měst, na sobě měl 497 párů bot.

Kontroverze

Verze jeho procházky, kterou Drumitu Dan vyprávěl v pozdním věku během šedesátých a sedmdesátých let, neodpovídala účtu, který řekl novinám v roce 1914, když procházel Spojenými státy. Místo toho řekl, že se vydal na procházku v roce 1912, ne v roce 1910, a to bez zmínky o rase. Řekl, že dosud chodil jen po Evropě, a v roce 1913 sloužil na balkánské válce, kde byl vážně zraněn. Nebyl v Africe, Asii, Jižní a Střední Americe, Austrálii, Rusku a na Aljašce, jak tvrdil později v životě. Místo toho řekl v roce 1914, že se ten rok po zotavení znovu vydal na procházku. Byl to první rok s doklady o fotografiích, novinách a certifikátech.

V letech 1914-15 chodil v Anglii a Skotsku, Americe, Karibiku a nakonec ve Španělsku. Paul Parvu s ním nešel 60 000 mil od Rumunska. Parvu pocházel z Clevelandu ve státě Ohio, kde se s ním Dan poprvé setkal v roce 1914. Spolu chodili jen tři měsíce. Parvu si nezranil nohy na Aljašce a nezemřel na Floridě, poté, co se Washington D.C. Parvu vrátil do Ohia a žil dál. V letech 1914-15 Dan nikdy novinářům nezmínil závod zahrnující Touring Club of France. Nikdy nebyly nalezeny žádné důkazy o závodech zahrnujících 200 mezinárodních účastníků. Dan řekl v roce 1914, že kráčel sázkou. Odhaduje se, že Dan ve skutečnosti přešel asi 5 000 mil, ale z nějakého důvodu se k jeho příběhu přidal později v životě.[2]

Dědictví a pozdější život

Dan zemřel v roce Buzău, Rumunsko v roce 1978. Je pohřben na hřbitově hrdinů. V roce 1985 byl jeho záznam zapsán do Guinnessova kniha.

Reference

  1. ^ A b C d E F G Předběžná kalita: aventura celor patru români rekonstituci de Gazeta Sporturilor “(16. srpna 2011). Gazeta Sporturilor.
  2. ^ Závody po celém světě pěšky - Dumitru Dan

Další čtení

  • Proiectul Ocolul lumii pe jos. Povestea celor 497 názory, Promotor Muzeul Judetean Buzau, finantat prin Granturile ZOBRAZIT více informací na webových stránkách proiectului, http://dumitrudan.muzeubuzau.ro/ si pe pagina https://www.facebook.com/pages/Dumitru-Dan-globe-trotter-Proiectul-Muzeului-Judetean-Buzau/1584551351816422
  • Berceanu, Gabriel, „Presă de calitate: aventura celor patru români reconstituită de Gazeta Sporturilor“ (16. srpna 2011). Gazeta Sporturilor. Přístup k 22. září 2011.
  • Borda, Valentin, Călători exploi exploratori români, vyd. Sport-Turism, București, 1985, s. 152.
  • Borda, Valentin, Hronic pe glob. Nouă călători români, vyd. Albatros, București, 1983, s. 97–121;
  • Borda, Valentin, Călători exploi exploratori români, vyd. Sport-Turism, București, 1985, s. 149 –152;
  • Cocora, Gariel, Figuri buzoiene, sv. I (mss.), Fila 122;
  • Colectia globe-trotterului Dumitru - Muzeul Județean Buzău, http://www.muzeubuzau.ro/index.php/istorie/135-colectia-globe-trotterului-dumitru-dan
  • Diaconescu, Paul, Călătorii celebre. Extraordinara aventură a patru români. Ocolul Pământului pe jos. 100 000 km po 5 kontinentech. Supraviețuitorul povestește…, v Suplimentul ziarului Scînteia, duben 1968, s. 21 - 23;
  • Giurescu, Dinu C. (coord). Istoria României k dnešnímu dni, Editura Enciclopedică, București, 2003. ISBN  973-45-0432-0
  • Ifrim, Al. Dinu, Ocolul lumii pe jos (I-VIII), v Scinteia pionierului, Anul XVI, nr. 3,4,5,6,7,8,9,10 (1047-1054), 1966.
  • Ionescu, Cristian, Povestea buzoianului care a fauc ocolul lumii ve stanovisku, ve stanovisku, 26. ledna 2012. http://www.opiniabuzau.ro/index.php/istorii-buzoiene/8619-povestea-buzoianului-care-a-facut-ocolul-lumii-in-opinci
  • Muzeul Judetean Buzău, Buzau. Mică enciclopedie istorică, vyd. Alpha, Buzău, 2000, str. 140. http://www.muzeubuzau.ro/index.php/magazin/alte-publicatii/buzau-mica-enciclopedie-istorica-detail
  • Neguț, Silviu, Dumitru Dan, v Revista Ocrotirea mediului incojurător. Natura.Terra, anul X (XXX), č. 2, Aprilie-Iunie, 1979, s. 39
  • Neguț, Silviu, Căutători de noi tărâmuri, vyd. Eminescu, București, 1987, s. 150–151.
  • Neguț, Silviu, Dicționar de exploratori și călători. Căutători de noi tărâmuri, vyd. ALL, București, 1997, s. 115–116
  • Nicolescu, Valeriu, Petcu, Gheorghe, Buzău - Râmnicu Sărat. Oameni de ieri. Oameni de azi, vyd. Alpha MDN, Buzău, 1999, roč. Já, str. 247;
  • Oprea, Madalina, Conferința globe-trotterului Dumitru Dan despre mimoriadara sa călătorie in jurul lumii, v Analele Buzaului, č. 4, Buzau, 2012, s. 155–190 (imagini incluse); http://www.muzeubuzau.ro/index.php/magazin/analele-buzaului/analele-buzaului-4-detail
  • Oprea, Madalina, Colecția „Dumitru Dan“ din patrimoniul Muzeului Județean Buzău. Un interveniu despre călătoria pe jos in jurul lumii, in Analele Buzăului, nr. 5, Buzău, 2013, s. 225–262 (imagini incluse). http://www.muzeubuzau.ro/index.php/magazin/analele-buzaului/analele-buzaului-5-detail
  • Oprea, Mădălina, Traseul globe-trotterului Dumitru Dan (1914-1916), v Analele Buzăului, sv. VII, Buzău, 2015, s. 181–304 (imagini incluse).
  • Popescu, Florentin, Contemporan cu visul. Oameni, locuri și tradiții din ținutul Buzăului, vyd. Sport-Turism, București, 1978, s. 150 - 164;
  • Tebeica, Val, Străbătând lumea. Călători și exploratori români de la sfârșitul secolului al XIX-lea și începutul celui de-al XX-lea, vyd. Științifică, București, 1962, s. 283 - 365,
  • Tebeica, Val, Români pe șapte continente, vyd. Sport-Turism, București, 1975, s. 265 - 309; 369 - 370;

Viz také