Dukus Horant - Dukus Horant

První stránka Dukus Horant rukopis

Dukus Horant je ze 14. století narativní báseň v židovsko-němčině (proto-jidiš ).

Důležitost

Dukus Horant je nejznámější z řady děl, která přežila v Cambridge Codex T.-S.10.K.22. Tento rukopis byl objeven v Káhira Geniza v roce 1896 a obsahuje sbírku narativních básní ve variantě Středně vysoká němčina, napsáno v Hebrejské znaky. Existují určité diskuse o tom, do jaké míry se jazyk rukopisu liší od běžně mluvené němčiny té doby, ale souhlasí se s tím, že existuje silná židovský zbarvení k tomu. Jedná se tedy o nejstarší známá díla (kromě několika krátkých nápisů ze 13. století) v Ashkenazi židovský lidová mluva, která se později vyvinula do jidiš.

Dukus Horant je hrdinský epos s tematickými podobnostmi s německou báseň Kudrun. Je tedy dobrým příkladem přenosu literárního materiálu mezi křesťan a židovské komunity v německy mluvících zemích později Středověk; naopak ostatní díla v rukopisu obsahují tradiční židovský materiál.

Spiknutí

Báseň říká, jak je vévoda Horant poslán králem Etenem do Řecka, pravděpodobně do Konstantinopol, aby získala ruku princezny Hilde. Hildein otec, divoký řecký král Hagen, však není ochoten dát svou dceru Etene, dokud Horant v sérii dobrodružství neprokáže svoji zdatnost.

Formulář

Dukus Horant je složen ve čtyřřádkových rýmech stropes, přičemž první a druhá řada každého strophe jsou distichální. Ačkoli formy distichálních veršů jsou typické pro klasický hebrejský verš, blíže připomínají distichální formy starých germánských hrdinských veršů. Jazyk a formu lze vidět z následujícího přepisu úvodního strofy, který je uveden nejprve v originále (hebrejské znaky a přepsán), poté v normalizované středo-německé verzi Dunphyho.

עש ווש אין טוצן ריכןאיין קוינק וויט ארקנט
איין דעגן אלזא קונאאיטנא ווש ער גננט
ער ווש מילדא און שונא
ער טרוק דער אירן קרונא
‚S uus 'v tužně rikn„Iin quniq uuit“ rqnt
„Jsem v qun“„To není“
‚R uus mild '‚ un šun'
„R truq d‘r“ irn qrun “
Ez waz v tiutschen rîchenein kunic s erkantem,
ein degen alsô kuoneEtene waz er genant.
Er waz milde unde schône,
er truog der êren krône.
[Bylo v německých zemíchslavný král,
nejodvážnější hrdinaEtene se jmenoval
Byl velkorysý a spravedlivý
a nesl čestnou korunu.][1]

Reference

  1. ^ Přepis, přepis, normalizovaná verze a překlad od Dunphy, s. 76.

Edice

  • L. Fuks, Nejstarší známé literární dokumenty jidišské literatury (kolem 1382), Leiden: Brill, 1957.
  • P.F. Ganz, F. Norman a W. Schwarz (ed.), Dukus Horant (Altdeutsche Textbibliothek, Ergänzungsreihe 2), Tübingen: Niemeyer 1964.

Literatura

  • G. Dunphy, „Literary Transitions: From 1300-1500“, in: Max Reinhart (ed.), Brzy moderní německá literatura (The Camden House History of German Literature, sv. 4), Rochester NY & Woodbridge: Camden, 2007, str. 43-87, zde str. 74-78.

externí odkazy