Dreischeibenhaus - Dreischeibenhaus
tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v němčině. (Listopad 2012) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Dubna 2018) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Dreischeibenhaus | |
---|---|
Umístění v Německu | |
Obecná informace | |
Typ | Obchodní kanceláře |
Architektonický styl | Mezinárodní |
Umístění | Düsseldorf, Německo |
Souřadnice | 51 ° 13'40 ″ severní šířky 6 ° 46'56 ″ východní délky / 51 22778 ° N 6,78222 ° ESouřadnice: 51 ° 13'40 ″ severní šířky 6 ° 46'56 ″ východní délky / 51 22778 ° N 6,78222 ° E |
Stavba začala | 1957 |
Dokončeno | 1960 |
Majitel | Momeni Projektentwicklung GmbH |
Výška | |
Střecha | 95 m (312 stop) |
Technické údaje | |
Počet podlaží | 25 |
Podlahová plocha | 33 700 m2 (362 700 čtverečních stop) |
Design a konstrukce | |
Architekt | Hentrich, Petschnigg & Partner (Helmut Hentrich, Hubert Petschnigg ) |
The Dreischeibenhaus (také známý jako Dreischeibenhochhaus) je 95 metrů dlouhá kancelářská budova v ulici August-Thyssen-Straße v Čtvrť Hofgarten z Düsseldorf centrum města. To bylo také známé jako Thyssenhaus nebo Thyssen-Hochhaus vzhledem k jeho dřívějšímu použití jako ústředí Thyssen a ThyssenKrupp skupiny. Patří k nejvýznamnějším příkladům poválečného modernisty Mezinárodní styl a symbol tzv Wirtschaftswunder nebo „hospodářský zázrak“ poválečného Německa a kontrastuje se sousedním Düsseldorfer Schauspielhaus na Gustaf-Gründgens-Platz. Dreischeibenhaus, budova „Three Plates Building“ (hrubý překlad jejího názvu v němčině), byl jedním z prvních mrakodrapů, které byly v Německu dokončeny po druhé světové válce.[1]
Na počátku 90. let byla budova kompletně zrekonstruována, včetně nové obvodové zdi odpovídající vzhledu původní, ale se zlepšeným tepelným výkonem a kontrolou vlhkosti.[2]
Po další kompletní rekonstrukci pod vedením Düsseldorfských architektů HPP v roce 2013[3] mrakodrap nyní nabízí 35 000 m2 hrubé podlahové plochy.[4]
Poznámky
- ^ "Mi moderní architektura".
- ^ „Rekonstrukce obvodových plášťů: výzva ke správě. Seminář DOCOMOMO, 25. ledna 1996“ (PDF). DOKOMOMO.
- ^ "Dreischeibenhaus | HPP Architekten". www.hpp.com. Citováno 31. října 2019.
- ^ „Dreischeibenhaus“. Momeni Projektentwicklung. Archivovány od originál dne 4. července 2015. Citováno 3. července 2015.
Reference
- Werner Durth: Düsseldorf: Demonstrace der Modernität. In: Klaus von Beyme et al., Ed. Neue Städte aus Ruinen. Deutscher Städtebau der Nachkriegszeit. Mnichov: Prestel, 1992, ISBN 3-7913-1164-6, str. 239–40.
- „Dreischeibenhaus für 72 Millionen Euro verkauft“ Rheinische Post, 2. června 2011.
- „Das Dreischeibenhaus wird umgebaut“ Rheinische Post, 4. června 2011.
- „Dreischeibenhaus an Schwarz-Schütte“ Rheinische Post, 15. června 2011.
- Werner Durth: Deutsche Architekten. Biographische Verflechtungen 1900–1970. Deutscher Taschenbuch Verlag, Mnichov 1992, ISBN 3-423-04579-5, str. 456–57.
- Adolf Max Vogt, Ulrike Jehle-Schulte Strathaus, Bruno Reichlin: Architektur 1940–1980. Frankfurt: Propyläen, 1980, ISBN 3-549-05821-7, Talíř 103, s. 127 a text str. 38, 215.
- Werner Müller, Gunther Vogel: DTV-Atlas zur Baukunst, Sv. 2 (Baugeschichte von der Romantik bis zur Gegenwart), 2. vyd. Mnichov: Deutscher Taschenbuch Verlag, 1981, ISBN 978-3-423-03021-2, str. 546–47.
- Rolf Purpar: Kunststadt Düsseldorf. Objekte und Denkmäler im Stadtbild. 2. vyd. Düsseldorf: Grupello Verlag, 2009, ISBN 3-89978-044-2, str. 84.
Další čtení
- Heike Werner: Architektur und Geschichte v Deutschland. Mnichov 2006, ISBN 3-9809471-1-4.
- Roland Kanz: Architekturführer Düsseldorf. Berlín 2001, ISBN 3-496-01232-3.
- Falk Jaeger: Bauen v Německu. Stuttgart 1985, ISBN 3-7757-0182-6.
- Paul Ernst Wentz: Architekturführer Düsseldorf. Droste Verlag, Düsseldorf 1975, Objektnr. 13, ISBN 3-7700-0408-6.