Donja Dubnica - Donja Dubnica

Dumnicë e Poshtme

Donja Dubnica
Vesnice
Dumnica skyline.jpg
Dumnicë e Poshtme sídlí v Kosovo
Dumnicë e Poshtme
Dumnicë e Poshtme
Umístění v Kosovu
Souřadnice: 42 ° 58 'severní šířky 21 ° 12 'východní délky / 42,967 ° S 21,200 ° V / 42.967; 21.200
Umístění Kosovo[A]
OkresPriština
ObecPodujevë
Plocha
• Celkem19,78 km2 (7,64 čtverečních mil)
Nadmořská výška
608 m (1999 ft)
Populace
 (2011)
• Celkem2,975
Časové pásmoUTC + 1 (SEČ )
• Léto (DST )UTC + 2 (SELČ )

Donja Dubnica (srbština: Доња Дубница, Albánec: Dumnica e Poshtme) je vesnice, která se nachází v obci Podujevo, okres Priština severovýchodní Kosovo.[A] Podle sčítání lidu z Kosovanu 2011 má 2 975 obyvatel.[1]

Přehled

Podle sčítání lidu z roku 1991 měla obec 2951 obyvatel.[2] Venkovská osada byla předměstsko-zemědělská (29,7% agrárních obyvatel), napůl rozptýleného typu, ve výšce 620–740 m na stranách údolí Kopaonik podle Řeka Dubnica, levý přítok Labe, na obou stranách silnice Podujevo-Kuršumlija, 5 km severovýchodně od Podujeva. Katastrální plocha je 2051 hektarů.[2]

Osada je rozdělena do několika Mahala (čtvrtiny), jako Tahirova, Tiova, Šaljova, Marino brdo, Gornja, Donja atd.[2] V roce 1965 byli mahalai Čukića, Imerovića, Suljića a Taovića, pojmenovaní podle albánských rodin, a vesnice byla rozptýleného typu.[3]

Dějiny

Obec je jednou ze středověkých srbských vesnic s pravoslavným kostelem. To bylo zmíněno v 1455 hlubší tak jako Donja Dubnica (Доња Дубница) s 9 srbskými domy.[2] Kněz Kuzma sloužil ve vesnici.[4] Ve druhé polovině 18. století ji osídlili Albánci z Berisha fis ze severní Albánie.[2] Původní srbská populace byla následně albánská (tj. Jedna z rodin, Zec, se stala Žjec-Zhjeqi / Zhjeci).[2] Po Smlouva z Berlína (1878), Albánští mudžahíři z Kuršumlija region usadil vesnici (od Rača, Matarova, Vrševac, Ravni Šort, Dabinovac, Tijovac a další vesnice).[2] V roce 1914 Donja Dubnica a sousední Gornja Dubnica společně mělo 1101 obyvatel, zatímco v roce 1921 měla Donja Dubnica 185 domácností a 1100 obyvatel.[2] Po Balkánské války, v letech 1913–14, 32 domácností Srbů z Aleksandrovačka Župa, Ibarski Kolašin, Jablanica a Kosanica a vesnici usadilo 8 domácností Černohorců.[2] S první světovou válkou opustili vesnici, poté se vrátili v letech 1921 až 1926 s 37 srbskými domácnostmi z Lika, Toplica a další regiony.[2] Albánec kachaky v obci byli odzbrojeni jugoslávskými úřady do roku 1924.[5] V roce 1990 zaútočili neidentifikovaní etničtí Albánci na Srby ve vesnici.[6] V roce 1961 bylo 43,6% Srbů / Černohorců; v roce 1981 9,3% - vesnice je dnes albánská, protože na nealbánské obyvatelstvo byl vyvíjen tlak Válka v Kosovu, v polovině roku 1999.[2]

Infrastruktura

V obci je střední škola,[2] mešita, zemědělský lékárník „Dubnica“ (6 pracovníků) a další podniky.

Anotace

  1. ^ A b Kosovo je předmětem územního sporu mezi Republika Kosovo a Republika Srbsko. Republika Kosovo jednostranně vyhlásila nezávislost dne 17. února 2008. Srbsko nadále tvrdí jako součást svého vlastní suverénní území. Obě vlády začal normalizovat vztahy v roce 2013 jako součást Bruselská dohoda z roku 2013. Kosovo je v současné době uznáno jako nezávislý stát 98 z 193 Členské státy OSN. Celkem, 113 Členské státy OSN v určitém okamžiku uznaly Kosovo, z toho 15 později své uznání stáhli.

Reference

  1. ^ "Výsledky sčítání Kosova". Tim Bespyatov. 2014. Citováno 16. prosince 2014.
  2. ^ A b C d E F G h i j k l Srboljub Đ Stamenković (2001). Географска енциклопедија насеља Србије: М-Р. Универзитет у Београду. Географски факултет. p. 266. ISBN  978-86-82657-15-6.
  3. ^ Srbská etnografická řada. Srpska akademija nauka i umetnosti. 1965. ДОЊА ДУБНИЦА. - Село је на подножју Копаоника у доњем делу долине Дубничке реке. Село је разбијеног типа. Дели се на Чукића, Имеровића, Суљића и Таовића махалу, чији су називи по арбанашким ро- довима. Удаљења ...
  4. ^ Dimitrije M. Kalezić (2002). A - Z. Savremena administracija. p. 572.
  5. ^ Dragi Maliković (2005). Kačački pokret na Kosovu i Metohiji: 1918-1924. Institut za srpsku kulturu. У Срезу лабском разоружана су била следећа села: Горња и Доња Дубница, Преполац, Лауша, Бајчина, Дабчина
  6. ^ Atanasije Jevtić (1990). Stradanja Srba na Kosovu i Metohiji od 1941. do 1990. Jedinstvo. p. 375.