Dmitrij Gerasimov - Dmitry Gerasimov

Pro fotbalistu viz Dmitrij Gerasimov (fotbalista).
Mapa Pižmový podle Battista Agnese ilustrující Giovio Moskevské velvyslanectví a vytvořeno na základě údajů poskytnutých „velvyslancem Demetriem“ Gerasimovem

Dmitrij Gerasimov (ruština: Дмитрий Герасимов; také známý jako Demetrius Erasmius, Mitya překladatelka a Dmitrij Scholastic; C. 1465 - po roce 1535), byl ruský překladatel, diplomat a filolog; poskytl také některé z prvních informací o Pižmový renesančním učencům, jako je Paolo Giovio a Zikmund von Herberstein.

Gerasimov pravděpodobně žil Novgorod po většinu svého života pracoval hlavně s novgorodskými duchovními. V mládí studoval v Livonia, kde se naučil latinsky a německy. Tyto jazyky hojně používal ve svých překladech náboženských textů (včetně Hieronym "komentáře k Vulgate, komentář k žaltář zkompilovaný Bruno z Würzburgu a některé oblasti zaměřené na boj proti Sekta Skhariya Žida ) a jako tlumočník na moskevských ambasádách Císař Maximilián I., Prusko, Švédsko a Dánsko. V roce 1525 byl sám velvyslancem Papež Klement VII, když velkovévoda Vasilij III chtěl vstoupit do protiotomanské ligy. Během svého pobytu v Řím, Dmitri související podrobnosti s Giovio o geografii Ruska a severních zemí. Tyto informace Giovio sestavil do samostatné knihy a následně je zmapoval Battista Agnese v Benátky a byl vzorem pro většinu map Muscovy ze 16. století.

Gerasimov také přeložil Ars grammatica podle Aelius Donatus, srovnávat latinskou gramatiku s gramatikou Církevní slovanština a navrhnout terminologii pro slovanskou gramatiku. Byl prominentním spolupracovníkem Maxim Grek, Řecký humanista Michael Trivolis, který pracoval v Rusku.

Všeobecně se má za to, že Gerasimov byl ruským překladatelem Maximilianus Transylvanus „Dopis Magellan cesta.

Viz také

Zdroje

  • Leo Bagrow. U pramenů kartografie Ruska // Imago Mundi, sv. 16, 1962 (1962), str. 33–48
  • Der rusische Donat: Vom lateinischen Lehrbuch zur russischen Grammatik. Hrsg. und komment v. V. S. Tomelleri. Köln, 2002
  • Tomelleri V. S. Il Salterio commentario di Brunone di Würzburg v oblasti slavo-orientale: Fra traduzione e tradizione (con unè appendice di testi), München, 2004.