Dimitré Dinev - Dimitré Dinev

Dinev na veřejném čtení ve Frankfurter Buchmesse, 2002

Dimitré Dinev (Bulharsky: Димитър Динев) (narozen 1968 v Plovdiv, Bulharsko ) je bulharský -narozený rakouský spisovatel. On je nejlépe známý pro jeho hru Kozha i nebe (Kůže a obloha), který kontroverzně získal cenu Askeer v roce 2007.[1]

Ačkoli se narodil v Plovdiv Dinev vyrostl a dětství prožil ve městě Pazardžik. Navštěvoval Bertold Brecht školu německého jazyka až do své maturity v roce 1987. Právě zde objevil a pěstoval svou lásku k psaní a německé literatuře.

Dinev opustil Bulharsko v roce 1990 kvůli špatné ekonomické situaci, která v zemi nastala po pádu EU Bulharská lidová republika. V této době se přestěhoval do Rakouska, kde začal svůj nový život v Traiskirchen; město jižně od Vídně, které sloužilo jako místo registrace mnoha přistěhovalců do země. v Vídeň Dinev vystudoval filozofii a ruský jazyk, které financoval částečným úvazkem.

Od roku 1991 si Dinev vybudoval svou kariéru jako autor, básník a scenárista, který pracuje téměř výlučně v německý jazyk; odklon od jeho předchozích děl, která byla napsána v jeho rodné bulharštině.[2]

Dinev je také přímým zastáncem přistěhovalců a uprchlíků v Rakousku.[3] Populárním tématem Dineva jsou zkušenosti a nepříjemná situace nadnárodních migrantů, které vyjadřuje ve svých příbězích. Ty jsou často založeny na jeho vlastních zkušenostech s útěkem z chudoby v rodné zemi a přizpůsobením se životu v cizí zemi.

Literární práce

První publikace Dimitré byly publikovány v bulharský, Němec a ruština jazyky v roce 1986.[4][5] Od roku 1992 pravidelně vycházejí německé scénáře, překlady, hry a prózy. Většina jeho literárních děl jsou povídky, z nichž některé jsou publikovány v knihách jako „Ein Licht über dem Kopf“ (Světlo přes hlavu)[6] a některé v novinách nebo časopisech. Kromě povídek a esejů (například „Barmherzigkeit“, sbírka čtyř esejů o termínu „Barmherzigkeit“ [“milosrdenství”)) napsal „Familienroman“ [„Engelszungen“ (Andělské jazyky).[7] poprvé publikováno Franz Deuticke v roce 2003, s nímžměl svůj velký literární mezinárodní průlom.

„Engelszungen“ vypráví příběh dvou bulharských rodin po většinu 20. století, Mladenovů a Apostolovců. Obě rodiny pocházejí (většinou) z malého městečka v Bulharsku, a zatímco se různí členové rodiny snaží žít svůj život, jejich příběhy pokrývají téměř stejnou půdu po tři generace, téměř bez okamžiků osobních setkání, možná dvou v celá kniha; například když Iskren a Svetljo po útěku z Bulharska na sebe narazí na centrálním hřbitově ve Vídni, kde na ně čeká „Engel der Flüchtlinge“ (uprchlický anděl)…

Román byl kriticky oslavovaný. Díla Dimitré Dineva byla nyní přeložena do patnácti jazyků[8] a jeho filmy byly velmi úspěšné. V roce 2011 byl jeho scénář „Španělsko“ (Španělsko) upraven jako film režírovaný Anjou Salomonowitzovou v hlavních rolích s Tatjanou Alexander, Gregoire Colinem, Lukasem Miko a Corneliusem Obanyou. To bylo propuštěno v Rakousku dne 23. března 2012 poté, co byl úvodním filmem na Berlínský mezinárodní filmový festival 2012 .[9]

Dinev získal řadu ocenění a literárních cen.

Motivy a styl[10]

Na pozadí své vlastní minulosti Dinev píše o lidech, kteří trpí komunismem a kapitalismem (Bulharsko), o těch, kteří se snaží uniknout. Ti, kteří žijí na okraji společnosti, ti, kteří se plaví blízko větru: uprchlíci, emigranti, přistěhovalci nezaměstnaní a bezdomovci, ti, kteří chtějí jednoho dne žít svůj sen: „žít (Rakousko), milovat a být milován others "(" Lázně spí ", in: Vídeňské povídky, první vydání. Přispěvatelé: Constantine, Helen; Holmes, Deborah. 2014)[11][12]

Dinevovy příběhy jsou plné smutku, smutku, úzkosti a bolesti, ale nikdy bez jeho zvláštního smyslu pro humor a naděje.

Podle článku v německých novinách Die Welt, má zvláštní talent spojovat je mezi různými emocemi a životními příběhy. Píše suchým, ale veselým tónem. „Je pravděpodobně nejdůležitějším a nejzábavnějším vyslancem bulharského humoru, který v současnosti existuje“.

Jeho smysl pro humor zasahuje do mikrostruktury jeho textů, často až ke jménům jeho postav, jako jsou Spas (angl.: Zábava) Christov v povídce „Spas spí“, jehož jediné německé slovo je „Arbeit“ (angl. Práce) . Lázně hledají práci ve Vídni, ne lásku nebo naději. Práce je snem a realitou pro imigranty, jako je on.[13]

Divadelní produkce

1999 (premiéra), Russenhuhn, WUK, Vídeň

2006 (premiéra), Haut und Himmel, Rabenhof, Vídeň

2007 (premiéra), Das Haus des Richters, Akademietheater, Vídeň

2008 (premiéra), Eine heikle Sache, die Seele (Komödie), Volkstheater, Vídeň

2010 (premiéra), Die Ratten von Gerhart Hauptmann - Bearbeitung für das Volkstheater von Dimitré Dinev, Vídeň

2014 (premiéra), Topalovic & Söhne (Balkanoperette, Komponist: Nebojsa Krulanovic), Theater an der Rott, Eggenfelden

2015 (premiéra), Alice im Wunderland (nová verze), Sommerspiele Melk

2015 (premiéra), Ať funguje (Satirisches Musiktheater), Vídeň

Filmová produkce

2011, Spanien, režie Anja Salomonowitz, světová premiéra na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně 2012.

Romány

Die Inschrift (příběhy), Edition Exil, Vídeň 2001.

Engelszungen (román), Deuticke Verlag, Vídeň 2003, (Lizenzausgaben und btb-Taschenbuch 2006; bulharský překlad 2006, makedonský překlad 2007, turecký překlad 2008, švédský překlad 2011.

Ein Licht über dem Kopf (příběhy), Deuticke Verlag, Wien 2005. (Lizenzausgabe „Innsbruck liest“ 2006; btb-Taschenbuch 2007; rumunský překlad; norský překlad).

Barmherzigkeit (Eseje, Burgtheaterrede), Residenzverlag, St. Pölten 2010.

Krátké romány

Boshidar, in: fremdland, Edition Exil, Vienna 2000.

Ein Licht über dem Kopf, Hallo Taxi, Andiamo Verlag, Mannheim 2001.

Wechselbäder, in: Lichtungen, Akademie Graz 2002 + Wiener „Volltext“ a německé noviny „Süddeutschen Zeitung“ č. 223, září 2004.

Das Kind mit dem Schirm (literární protokol), in: Tandem, Mandelbaum Verlag 2006.

Der Regen, Der andere nebenan: Eine Anthologie aus dem Südosten Europas, hrsg. vonRichard Swartz, S.Fischer Verlag, Frankfurt nad Mohanem 2007.

Das Geburtstagskind, in: Lichterfeste, Schattenspiele, hrsg. von Péter Esterházy, DTV 2009.

Ion, grenzenlos. ein literarisch engagiertes europabrevier, hrsg. von Klaus Servene, Andiamo Verlag, Mannheim 2011.

Lázně spí, Vídeňské povídky, hrsg. von Helen Constantine, ins Englische übertragen von Deborah Holmes, Oxford University Press 2014.

Publikovaná díla třetích stran

Grenzen.überschreiten.ein europa-lesbuch (Kurzgeschichten; mit der Stadt Mannheim, Klaus Servene und Sudabeh Mohafez ), Andiamo Verlag, Mannheim 2008.

Zirkus Bulgarien: Geschichten für eine Zigarettenlänge von Dejan Enev (aus dem Bulg. Von Katrin Zemmrich und Norbert Randow; ausgewählt und mit einem Nachw. Von Dimitré Dinev), Deuticke Verlag, Wien 2008.

Ocenění[14]

1992: Große Drehbuchförderung des ÖFF (rakouská filmová cena)

1999: Arbeits-Stipendium der Kunstsektion des Bundeskanzleramt

2000: Literární cena „Schreiben zwischen den Kulturen“ exilového vydání ve Vídni

2001: 1. cena za literární soutěž Andiamo Verlag und Kulturamt Mannheim

2002: Literární cena der Akademie Graz, 1. cena

2002: Mannheimer Literaturpreis

2003: Förderungspreis der Stadt Wien

2004: Pozván na Stipendiat „Bundesstiftung“ na zámku Wiepersdorf

2004: Förderpreis des Kulturkreises der deutschen Wirtschaft

2004: Buch Preis der Arbeiterkammer Oberösterreich pro Engelszungen

2005: Adelbert-von-Chamisso-Förderpreis der Robert Bosch Stiftung

2007: Askeer (bulharští „divadelní Oscaři“) pro film „Haut und Himmel“

2008: S Orhanem Pamukem „Dichter zu Gast“ na Salzburger Festspielen

2011/12: Spisovatel v rezidenci jedna světová nadace na Srí Lance

2012: George Saiko - cestovní stipendium

2013: Elias Canetti-Stipendium der Stadt Wien

2014: Dimitré Dinev erhält das Robert Musil Stipendium (2014–2017) des Bundeskanzleramts Österreich (Bundesministerium für Unterricht, Bildung und Kultur)

2016: Max Kade Writer-in-Residence ve společnosti Lafayette College, USA

Literatura o Dinevovi

Dimitré Dinev, in: Internationales Biographisches Archiv 46/2008 vom 11. listopadu 2008, im Munzinger-Archiv (Artikelanfang frei abrufbar).

Ankommen: Gespräche mit Dimitré Dinev, Anna Kim, Radek Knapp, Julyia Rabinowich und Michael Stavaric Gebundene Ausgabe - 24. září 2014 von Brigitte Schwens-Harrant.

Raluca Rădulescu: Die Fremde jako Ort der Begegnung. Untersuchungen zu deutschsprachigen südosteuropäischen Autoren mit Migrationshintergrund. Konstanz: Hartung-Gorre 2013.

Raluca Rădulescu: Lazarus darf nicht herauskommen. Dimitré Dinevs unheile Welt im Erzählungsband „Ein Licht über dem Kopf“. In: Zeitschrift der Germanisten Rumäniens, București, 1–2 (39–40) / 2011, S. 219–232.

Raluca Rădulescu: „Wir sind alle nur Gäste auf dieser Erde“. Fremdheit und Vertrautheit v Dimitré Dinevs Werk. In: Wechselwirkungen II. Deutschsprachige Literatur und Kultur im regionalen und internationalen Kontext. Pécser Studien zur Germanistik Band 6. Hg.v. Zoltán Szendi, Praesens, Wien, 2012, S. 107–117.

Joanna Drynda, ed., Zwischen Aufbegehren und Anpassung: Poetische Figurationen von Generationen und Generationserfahrungen in der österreichischen Literatur. Posener Beiträge zur Germanistik 32. Frankfurt: Peter Lang, 2012. s. Zdroj: Journal of Austrian studies [2165-669X] Guenther yr: 2014 ročník: 47 iss: 3 pg: 128.

Dobreva, Boryana Y. University of Pittsburgh, ProQuest Dissertations Publishing, 2011. 3485633: Subjekt znovu získal? Psaní v německém jazyce z východní Evropy a Balkánu pohledem z východu na západ.

Paul F. Dvořák, Modern Austrian Prose Vol. II: Interpretations and Insights, Journal of Austrian studies [2165-669X] Muston yr: 2014 ročník: 47 iss: 3 pg: 134.

Migration als steter Fluss der Globalisierung: konferenzansprache, Jahrestagung der Austrian Studies Association, California State University Long Beach, April 2012, Journal of Austrian studies [2165-669X] yr: 2014 vol: 47 iss: 4 pg: 1.

Von Osterreichern, Europaern, und Menschen, Journal of Austrian studies [2165-669X] yr: 2014 ročník: 47 iss: 4 pg: 15.

Východo-středoevropské literatury dvacet let po východoevropských politikách a společnostech [0888-3254] Heim yr: 2009 roč: 23 iss: 4 pg: 552 -581.

externí odkazy

Reference

  1. ^ Agoston-Nikolova, Elka (2010). Shoreless Bridges: South East European Writing in Diaspora. p. 79. ISBN  978-90-420-3020-6.
  2. ^ „Buchkritik.at - Interview mit Dimitré Dinev“.
  3. ^ "Dimitré Dinev spricht über das Problem der Eliten | dasbiber".
  4. ^ „Dimitré Dinev - Autoren - Hanser Literaturverlage“.
  5. ^ „Literaturhaus Wien: Dinev Dimitré“.
  6. ^ „Ein Licht über dem Kopf“.
  7. ^ „Engelszungen“.
  8. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2015-09-23. Citováno 2015-11-11.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  9. ^ http://www.spanien-derfilm.at/en/
  10. ^ Krause, Tilman (04.03.2005). „Wer viel wandert, hört auch viel“. Die Welt.
  11. ^ Vídeňské příběhy.
  12. ^ „Die Immigranten Dimitré Dinevs träumen nicht von Liebe, sondern von Arbeit: Das Leuchten der Müllmänner“. 2005-07-20.
  13. ^ Vídeňské příběhy.
  14. ^ „Literaturhaus Wien: Dinev Dimitré“.