Diarmaid Ó Seachnasaigh - Diarmaid Ó Seachnasaigh
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Červen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Diarmaid Ó Seachnasaigh, irština rytíř a Náčelník jména, zemřel před rokem 1567.

- Seachnasaigh byl potomek Seachnasach mac Donnchadh, sám potomek králů Uí Fiachrach Aidhne. Následní - Seachnasaighovi vládli okresu Cenél Áeda na hEchtge přinejmenším od 13. století. Klan byl vazalem obou Ó Briain z Thomond nebo Burke z Clanricarde, nadřazenost závisí.
Již více než dvě stě let Irsko západně od Řeka Shannon byl nad bledě anglo-irské správy se sídlem v Dublin. Od roku 1533, Jindřich VIII začal je integrovat do své říše, povýšil Diarmaid Ó Seachnasaigh a zástupce dalších klanů. Henry to později vyvinul do politiky Vzdejte se a regrant. Ó podání Seachnasaigha ze dne 9. června 1543 uvedlo, že:
Všechna panství, lordstorms, města a městská území Gortynchegory, Dromneyll, Dellyncallan, Ballyhide, Monynean, Ardgossan, Ballyegyn, Kapparell, Clonehaghe, Tollenagan, Lycknegarishe, Crege, Karrynges, Tirrelagh, Rathvilledowne, třetí a Rath; the skupina Flyngeston, Ardvillegoghe, Dromleballehue, Cowle a Beke
měl být nyní držen jím a jeho mužskými dědici koruny.
Sir Diarmaid Ó Seachnasaigh se oženil s Mórem Pheachachem Ní Briainem. The Annals of the Four Masters zaznamenat její smrt sub anno 1569:
Více Phecagh, dcera Briana, syna Teige, syna Turlougha, syna Briana Cathy-an-aenaigh O'Briena a manželky O'Shaughnessyho, tj. Dermota, syna Williama, syna Johna Boy, ženy význačný pro svou krásu a velkorysost, zemřel.
Jejich děti byly pane Ruaidhrí Gilla Dubh Ó Seachnasaigh a Diarmaid Riabach Ó Seachnasaigh.
Reference
- ^ Galloway, Peter (1992). Irské katedrály. Belfast: The Institute of Irish Studies. str. 146. ISBN 0-85389-452-3.
- D'Alton, Johne, Ilustrace historické a genealogické ze seznamu irské armády krále Jakuba (1689). Dublin: 1. vydání (jeden svazek), 1855. s. 328–32.
- Historie Galway, James Hardiman, 1820
- Tabulkové rodokmeny O'Shaughnessy z Gortu (1543–1783), Martin J. Blake, Journal of the Archeologická a historická společnost v Galway, vi (1909–10), s. 64; vii (1911–1912), s. 53.
- John O'Donovan. Genealogie, kmeny a zvyky Hy-Fiachrachu. Dublin: Irská archeologická společnost. 1844. Rodokmen O'Shaughnessy: str. 372–91.
- Old Galway, Profesor Mary Donovan O'Sullivan, 1942
- Galway: Town and Gown, editoval Moran a kol., 1984
- Galway: Historie a společnost, 1996
Předcházet Gilla na Naemh Crom Ó Seachnasaigh | Lord of Cenél Áeda na hEchtge C. 1533 - po roce 1544 | Uspěl Ruaidhrí Gilla Dubh Ó Seachnasaigh |