Demografie Československa - Demographics of Czechoslovakia
Část seriálu o |
Československá socialistická republika |
---|
![]() |
Počet obyvatel (1991): 15,6 milionu, z toho Češi 62.8%, Slováci 31%, Maďaři 3.8%, Romové 0.7%,[1] Slezané 0.3%. Ruthenes, Ukrajinci, Němci, Poláci a Židé (pošta-Holocaust komunita) tvořila zbytek populace.
Míra populačního růstu 2,7% v roce 1985, 1,7% v roce 1990, s klesající tendencí - patrnější v EU Česká republika než v Slovensko. V roce 1989 délka života bylo 67,7 let u mužů a 75,3 let u žen. Asi 23,1% populace bylo ve věku do 15 let a 19% bylo ve věku nad 60 let.
Hustota obyvatelstva v roce 1986 byla přibližně 121 osob na kilometr čtvereční. Nejhustěji osídlená geografická oblast byla Morava, který měl přibližně 154 osob na kilometr čtvereční. Údaj pro Čechy bylo kolem 120 a pro Slovensko, kolem 106. Hlavní města a jejich odhadovaná populace v lednu 1986 byla následující:
- Praha (ČSR) 1,2 milionu (1,85 milionu v metropolitní oblasti)
- Bratislava (SSR) 417 103
- Brno (ČSR) 385 684
- Ostrava (ČSR) 327 791
- Košice (SSR) 222 175
- Plzeň (ČSR) 175 244
Československo zůstala v zásadě společností malých měst, ve kterých bylo asi 65% populace klasifikováno jako obyvatelé měst.
Československo etnické složení v roce 1987 nabídl ostrý kontrast k prvorepublikovému (viz Historie). The Sudetští Němci - které tvořily většinu populace v příhraničních oblastech, byly po druhé světové válce násilně vyhoštěny a - Podkarpatská Rus (chudý a převážně ukrajinský a maďarský) byl postoupen Sovětský svaz Následující druhá světová válka. Češi a Slováci, asi dvě třetiny populace první republiky v roce 1930, představovaly asi 94% populace do roku 1950 s Maďaři třetí největší skupina.
Aspirace etnických menšin byly ústředním bodem prvorepublikové politiky. V osmdesátých letech tomu tak již nebylo. Etnická příslušnost přesto zůstávala všudypřítomnou záležitostí a nedílnou součástí československého života. Ačkoli se etnické složení země zjednodušilo, rozdělení mezi Čechy a Slováky zůstalo; každá skupina měla velmi podobnou historii, ale někdy odlišné ambice.
Od roku 1950 do roku 1983 se slovenský podíl na celkové populaci stabilně zvyšoval. Část české populace poklesla zhruba o 4%, zatímco slovenská populace se zvýšila o něco více. Skutečné počty neohrožovaly českou většinu; v roce 1983 byly na každého Slováka stále více než dva Češi. V polovině 80. let byla příslušná míra plodnosti poměrně těsná, ale slovenská míra plodnosti klesala pomaleji.
Podrobnosti o etnických skupinách viz také:
Náboženská příslušnost v roce 1930:[2]
Římský katolík 73,5%
Protestanti 7,67%
Československý husitský kostel 5,39%
Řeckí a arménští katolíci 3,97%
Židé 2,42%
Ortodoxní 0,99%
Bez přidružení 5,8%
Reference
Tento článek zahrnujepublic domain materiál z Library of Congress Country Studies webová stránka http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/.
externí odkazy
- RFE československá jednotka Archiv otevřené společnosti, Budapešť