Dejan Ajdačić - Dejan Ajdačić

Dejan Ajdačić
Ciklus slovenska fantastika 005.jpg
narozený(1959-01-22)22. ledna 1959

Dejan Ajdačić (srbština: Дејан Ајдачић; narozen 22. ledna 1959), je a srbština Slavista, filolog, folklorista, etnolingvista, literární kritik, překladatel a editor.[1]

Životopis

Vzdělávání

Vyrůstal v Bělehradě, v rodině fyzikálněchemiků Nadeždy a Vladimíra Ajdačiće. Navštěvoval základní školu "Drinka Pavlović", páté bělehradské gymnázium a hudební střední školu "Stanković" (houslový odbor). Studoval na filologické fakultě v Bělehradě na katedře jugoslávské literatury a světové literatury. Promoval v roce 1984 prací „O barvách v srbské národní poezii“. V roce 1986 obhájil magisterskou práci pod názvem „Obrazy lásky a krásy v poezii dubarských petroparchistů“ a disertační práci „Svět démonů v literatuře srbského romantismu“ v roce 2000 na Filologická fakulta Univerzity v Bělehradě.

Práce v Bělehradě

V letech 1986 až 1987 pracoval v Nadace Vuka Karadžiće, jako první zaměstnanec od jejího založení, a v letech 1988 až 2002 byl zaměstnán na Katedře lidové literatury VŠE Univerzitní knihovna Svetozar Marković v Bělehradě - na odkazu Vojislav M. Jovanović. V domě legátora, spisovatele a folkloristy udržoval knihovnu posla a jeho odkazu, organizoval debaty a propagace o národní kultuře, například konferenci s názvem „Kouzelné a estetické ve folklóru balkánských Slovanů“ (1993) ). Ve spolupráci s Ilija Nikolić redigoval knihu Vojislava M. Jovanovic s názvem „Zbornik radova o narodnoj književnosti“ a s Milanka Todić a jeho kolegové odhalil jeho práci amatérského fotografa. Od roku 2002 do podzimu 2003 ve funkci úřadujícího generálního ředitele knihovny zřídil a otevřel rakouskou knihovnu a zahájil řadu výstav v cyklu „My a další“ (o vztazích Srbska s Maďary) , Bulhaři, Arabové, Němci), stejně jako cyklus „Velká jména Bělehradské univerzity“, „Internet a společnost“, zahájil rozhovory o rekonstrukci interiéru knihovny a podílel se na realizaci TEMPUS projekt.

Práce v Kyjevě

Od roku 2003 žije a pracuje v Kyjevě na katedře slovanské filologie Filologického ústavu Taras Shevchenko National University of Kyiv, zastávající pozici srbského lektora. Titul docenta (do roku 2013) a řádného profesora (od roku 2013) vyučoval v oboru Srbský jazyk a literatura a řada Slavistika předměty. Založil a redigoval „ukrajinsko-srbskou sbírku příspěvků: Ukras (Ornament)“ (od roku 2006), podílel se na sestavování bibliografie ukrajinských překladů a studiu srbského folklóru a literatury (2005) a redigoval antologii „Modern Srbské drama “(2006). Spojením srbských autorů a institucí na jedné straně a ukrajinských vydavatelů na straně druhé přispěl k realizaci velkého množství překladů, studií a výstav. Na Filologickém ústavu v Kyjevě uspořádal konference „Srbský spisovatel Dragoslav Mihailovic“ (24. dubna 2008), „Slovanská fantastická literatura“ (11. – 12. Května 2012; 24. října 2014) a diskuse autorů z roční sbírka papírů "Ukras".

Práce v Lodži

Od roku 2017 pracuje na Filologické fakultě a vyučuje slovanskou filologii na univerzitě v Lodži.

Práce

Konference a projekty

Zúčastnil se řady konferencí a kongresů v Srbsku, Chorvatsku, Makedonii, Bulharsku, Bělorusku, Ukrajině, Rusku, Polsku, Slovensku, Slovinsku, Rakousku a Itálii a pěti slavistických kongresů (v letech 1993, 1998, 2003, 2008 a 2013 ). Byl výzkumným pracovníkem podílejícím se na projektech Ministerstva vědy Republiky Srbsko „Srovnávací studie srbské literatury (v evropském kontextu)“ (v letech 2006–2010, č. 148018) na Ústavu literatury a umění a na projekt „Lidová kultura Srbů mezi Východem a Západem“ (2011–2016, č. 177022) v Institutu balkánských studií Srbská akademie věd a umění. Podílel se na mezinárodním projektu „Hodnotový systém Srbů a jejich sousedů“ EUROJOS (2009–2015), který vedl Jerzy Bartminski.

Publikace

První folkloristický papír Dejana Ajdačiće vyšel v roce 1983,[2] a jeho publikační výzkum se zintenzivňuje od roku 1990. Dejan Ajdačić publikoval příspěvky v srbštině, bulharštině, polštině, ukrajinštině, ruštině, angličtině a italštině. Napsal devět knih v srbštině, jeden slovník a pět knih v ukrajinštině, 249 příspěvků. Některé příspěvky byly znovu vydány v několika vydáních a v různých jazycích. Témata autorizovaných prací Dejana Ajdačiće zapadají do obecných témat sbírek příspěvků a ročních sbírek, které redigoval, zhruba třetina příspěvků představuje prezentace na vědeckých konferencích.

Ústní literatura Srbů byla předmětem raných děl Dejana Ajdačiće. Jeho kariéra v knihovně obsahující vzácné knihy lidové slovesnosti ho přiměla rozšířit pole vědeckého zájmu o folklór balkanských Slovanů. Na texty věnované folkloristické vědě navázaly články o díle Vojislava M. Jovanoviće, jeho knihovně a jeho odkazu v rukopisné podobě. V 90. letech produkoval řadu literárních studií, studií na rozhraní literatury a lidové kultury ze širšího slovanského pohledu a v druhé polovině tohoto období etnolingvistická studia i lexikální a frazeologická témata.

Překlady

Ajdačić provedl překlady (většinou filologických prací) z polštiny, ruštiny, ukrajinštiny, italštiny, bulharštiny a také několik literárních textů z ukrajinského jazyka.

Vydavatelství

Jako student byl Dejan Ajdačić členem redakce časopisu „Znak“ (Sign, 1983) a později časopisu Književna reč (1995). Je zakladatelem a šéfredaktorem folkloristicko-etnolingvistického časopisu „Kodovi slovenskih kultura“ (Kódy slovanských kultur) s příspěvky v ruštině a srbštině (od roku 1996 deset sbírek s následujícími tématy: rostliny, jídlo a pití , svatba, části těla, zemědělství, barvy, děti, ptáci, smrt, oheň). Je zakladatelem a editorem „ukrajinsko-srbské sbírky Ukras (Ornament)“ (od roku 2006, 8 sbírek) v ukrajinštině. Od roku 1999 je vedoucím elektronické knihovny srbské kultury a kulturní sítě Projekt Rastko který založil dramatik Zoran Stefanović.

Redigoval přibližně dvacet tematických slavistických sbírek příspěvků (o erotice, dystopii, zázrakech, starozákonních legendách, fantastické literatuře, těle, Tesle, Benátkách, Kyjevě, kulturních hodnotách v jazyce atd.), Které vyšly v Bělehradě, Krakově a Kyjev poté sestavil antologii moderního srbského dramatu v ukrajinštině „Novitnia serbs'ka dramaturgiia“ (2006) a soubor příspěvků Vojislava M. Jovanoviče (1997, 2001), Novaka Kilibardy (tři knihy 1998, 2001), Mikola Rjabcuk (2003), Darko Suvin (2009), Per Jakobsen (2010) a Jerzy Bartminski (2011).

Časopisy a sbírky, které redigoval Dejan Ajdačić, obsahují příspěvky 430 autorů z Ukrajiny, Srbska, Polska, Ruska, Bolgarie, Chorvatska, Itálie, Makedonie atd.

Je členem redakčních rad, redakcí nebo recenzentem řady časopisů v Bulharsku, Polsku a Srbsku, členem Výboru pro etnolingvistiku a Výboru pro folkoristiku Mezinárodního výboru slavistů.

Bibliografie

  • Izabrana dela, Beograd, 1988, 50 s. (spoluautor Ivan Srdanović)
  • Novak Kilibarda - naučnik, književnikBar, 2000, 437 stran.
  • Prilozi proučavanju folklora balkanskih Slovena, Beograd, 2004, 311 s. ISBN  86-83215-03-2
  • Korotkyj ukrajins'ko-serbs'kyj slovnyk spolučuvanostі slіv. Navčal'nyj slovnyk, Kyiv, 2005, 126 s. (Spoluautor Iulіa Bіlonog)
  • Serbs'ki fol'klor i literatura v ukrajins'kyh perekladah i doslidžennjah 1837–2004: Materialy do bibliografiji, Kyiv, 2005.
  • Slavistička istraživanja, Bělehrad, 2007, 298 s. ISBN  978-86-7363-521-7
  • Futuroslavija. Studije o slovenskoj naučnoj fantastici, Beograd, Emitor No. 463, 2008, 102 pp.
    • Futuroslavija. Studije o slovenskoj naučnoj fantastici, Bělehrad, 2009, 200 stran. ISBN  978-86-84775-01-8
  • Futuroslavіja. Lіteraturoznavčі ogljady pro futurofantastyku, Kyiv, 2010, 172 s. ISBN  978-966-439-305-5
  • Slavіstyčnі doslіdžennja: fol'klorystyčnі, lіteraturoznavčі, movoznavčі, Kyiv, 2010, 307 s. ISBN  978-966-439-316-1
  • Demony і bogy u slov'jans'kyh lіteraturah, Kyiv, 2011, 184 s. ISBN  978-966-439-411-3
  • Erotoslavija. Preobraženja Erosa u slovenskim književnostima, Bělehrad, 2013, 415 stran. ISBN  978-86-6081-110-5
  • Erotoslavija: Peretvorennja Erosa u slov'jans'kyh literaturah, Kyiv, 2015, 513 pp. ISBN  978-617-569-207-3
  • Porivnjal'na serbs'ko-ukrajins'ka frazeologija: Navchal'nyj posibnyk, Kyiv, 2015, 272 s. (Spoluautorka Lidia Nepop-Ajdačić) ISBN  978-617-7241-49-1
  • Porivnjal'na serbs'ko-ukrajins'ka frazeologija: Navchal'nyj posibnyk, Kyiv, 2015, 259 s. (Spoluautorka Lidia Nepop-Ajdačić)
  • Poredbena srpsko-ukrajinska frazeologija, Beograd, 2015, 242 s. (Spoluautorka Lidia Nepop-Ajdačić) ISBN  978-86-7974-371-8
  • Perunoslavija: O paganskim bogovima u nepaganska vremena, Bělehrad, 2016, 184 s. ISBN  978-86-7974-414-2
  • Radovi Dejana Ajdačića. Anotirana bibliografija, Beograd, 2016, 261 s. (Spoluautorka Vera Petrović) ISBN  978-86-7974-426-5
  • SlovoSlavia: Studia z etnolingwistyki slowianskiej, Lodž, 2018, 262 stran. ISBN  978-8380889873

Reference

  1. ^ Dejan Ajdačić, životopis, Projekt Rastko kulturní síť
  2. ^ Radovi Dejana Ajdačića. Anotirana bibliografija / Радови Дејана Ајдачића. Анотирана библиографија /, Beograd, 2016, 261 s. (Spoluautorka Vera Petrović) ISBN  978-86-7974-426-5

externí odkazy