Deipaturos - Deipaturos

Deipaturos (Illyrian: Dei-pátrous; Dórský Řek: Δειπάτυροϛ Deipáturos; lit. „nebe-otec“)[1][2] byl Illyrian božstvo uctívané v oblasti Tymphaea jako Nebeský otče.[3][4]

Popis

Dei-pátrous byl zaznamenán řeckým gramatikem Hesychius Alexandrijský (páté nebo šesté století n. l.), v záznamu jeho lexikonu s názvem Δειπάτυροϛ θεὸϛ παρὰ Στυμϕαίοιϛ („Deipáturos, bůh mezi Stymfy“).[2] Deipaturos byl uctíván jako Nebeský otče (*Dyēus-Ph₂tḗr ), lingvistický příbuzný védské Dyáuṣ Pitṛ®, Řecký Zeus Patēr a Roman Jupiter.[3][1] Region Tymphaea bylo obýváno starou ilyrskou populací, která mohla ovlivnit Řeky Doric formulář zkopírovaný Hesychiusem jako Δειπάτυροϛ („Deipáturos“).[2]

Podle Martin L. West „, formální paralelismus mezi jmény Illyrian Deipaturos a Messapic (Ilyrský) Damatura [„Země-matka“] může upřednostňovat to, že byli párem, ale důkazy o spojení chybí. “[5]

Viz také

Zdroje

Citace

  1. ^ A b Mallory & Adams 2006, str. 408–409.
  2. ^ A b C Benveniste 2016, str. 166.
  3. ^ A b Západ 2007, s. 167, 170.
  4. ^ Fortson 2009, str. 470.
  5. ^ Západ 2007, str. 182.

Bibliografie

  • Benveniste, Émile (2016) [1969]. Slovník indoevropských konceptů a společnosti. Hau Books (University of Chicago Press). ISBN  978-0-9861325-9-9.CS1 maint: ref = harv (odkaz)}
  • Fortson, Benjamin W. (2009). Indoevropský jazyk a kultura: úvod. John Wiley & Sons. ISBN  978-1405188968.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Mallory, James P.; Adams, Douglas Q. (2006), Oxfordský úvod do protoindoevropského a protoindoevropského světa Oxford, Anglie: Oxford University Press, ISBN  978-0-19-929668-2CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • West, Morris L. (2007). Indoevropská poezie a mýtus. Oxford University Press. ISBN  978-0199280759.CS1 maint: ref = harv (odkaz)