Prahová hodnota defibrilace - Defibrillation threshold
Prahová hodnota defibrilace označuje minimální množství energie potřebné k navrácení normálního rytmu do srdce, které bije v a srdeční arytmie. Typickými příklady jsou minimální množství energie vyjádřené v joulů, dodávané externími lopatkami defibrilátoru nebo polštářky, které se musí rozbít fibrilace síní a obnovit normální stav sinusový rytmus. Jiné běžné scénáře obnovují normální rytmus z síňový flutter, ventrikulární tachykardie nebo ventrikulární fibrilace.Hodnota defibrilace v tomto nastavení, od nejnižší po nejvyšší, by byla v tomto pořadí komorová tachykardie, síňový flutter, fibrilace síní, fibrilace komor. Nejvyšší množství energie, které externí defibrilátor může dodávat v současné době je 360 joulů dvoufázový. V klinické praxi lze skutečnou prahovou hodnotu přiblížit, ale ne přesně ji stanovit, protože defibrilační šok lze aplikovat pouze jednou. Některé léky, zejména sotalol, mají tendenci tento práh snižovat, zatímco jiné, jako např amiodaron, může zvýšit.[1]
Defibrilační práh je koncept použitelný také pro interní nebo implantovatelné srdeční defibrilátory.[2] Test potřebný ke stanovení prahu defibrilace se často označuje jako DFT.
Reference
- ^ Hohnloser SH, Dorian P, Roberts R, Gent M, Israel CW, Fain E, Champagne J, Connolly SJ. Vliv amiodaronu a sotalolu na práh ventrikulární defibrilace: optimální farmakologická léčba u pacientů s kardioverterovým defibrilátorem (OPTIC) v oběhu. 2006 11. července; 114 (2): 104-9. EPUB 2006 3. července.
- ^ Curtis AB: J Am Coll Cardiol. 2008; 52 (7): 557-558. doi: 10.1016 / j.jacc.2008.05.016; Testování mezní hodnoty defibrilace v implantovatelných kardioverter-defibrilátorech Může být méně než dost?