Decurion (římský jezdecký důstojník) - Decurion (Roman cavalry officer)

Část série na
Armáda starověkého Říma 753 př – AD 476
Strukturální historie Armáda Typy jednotek a pozice Ozdoby a tresty Legie Pomocná Generálové Námořnictvo Flotily Obdivovatelé
Historie kampaně Války a bitvy
Technologická historie Vojenské inženýrství Castra Obléhací stroje Triumfální oblouky Silnice
Politické dějiny
Strategie a taktika Taktika pěchoty
Hranice a opevnění Limetky Limes Britannicus Antonine Wall Hadrianova zeď Saské pobřeží Limes Germanicus Alb Limes Lauter Valley Limes Nižší germánské limety Hlavní limety Neckar-Odenwald Limes Horní germánsko-rhaetské limety Wetterau Limes Lime Dunaj – Iller – Rýn Norican Limes Claustra Alpium Iuliarum Panonské limety Lípy Alutanus Limes Moesiae Trajánova zeď Anastasian Wall Limes Sarmatiae Limes Arabicus Limes Tripolitanus Limes Mauretaniae
Portál starověkého Říma •  Válečný portál

A decurion (latinský: decurio, množné číslo decuriones) byl Římská jízda velitel letky (turma ) jezdců v Římská armáda.

Republikánská armáda

Během Římská republika „Polybian“ legie (c. 300–88 př. n. l.) občanských dávek měl jezdecký doplněk 300 koní, rozdělený na 10 turmae (letky) po 30 mužech. Každý turma byl veden 3 decuriony, kteří byli voleni samotnými členy letky. Ačkoli decurio doslovně znamená „vůdce 10 mužů“, nezdá se, že a turma byla rozdělena na 3 jednotky po 10 mužech. Místo toho by jeden decurion působil jako velitel letky a další dva jako jeho zástupci.^[1]

Císařská armáda

V císařská římská armáda z Ředitel (30 př.nl - 284 nl), decurion také velel kavalérii turma ze dne 30 mužů, ale nyní bez kolegů. Stejně jako u všech vojáků v císařské armádě byli decurionové dlouholetými profesionály, většinou dobrovolníky.

Římský císař legie, který obsahoval c. 5600 mužů obsahovalo malé jezdecké rameno pouhých 120 mužů (tj. 4 turmae). Protože průměrný počet rozmístěných legií byl cca. 30, císařská legionářská jízda očíslována pouze c. 3 600 z celkového počtu cca. 80 000 jezdců rozmístěných císařskou armádou. Bylo tedy asi 120 jezdeckých decurionů v legiích kdykoli.

Drtivá většina císařského jezdectva byla v plucích auxilia, neobčanský sbor pravidelné císařské armády (jehož rekruty byli převážně císařští poddaní, kteří se neúčastnili) Římské občanství (známý jako peregrini ). An ala (doslovně „křídlo“), což byl elitní celodřevěný pluk, obsahoval 480 koní (16 turmae, tedy 16 decurions). Dvojitá síla ala (ala milliaria) obsahoval 720 koní (24 turmae). Cca 90 alae byly nasazeny v době císaře Hadrián (vládl 117–138). Pomocný sbor navíc zahrnoval typ pluku známý jako a cohors equitata, pěchotní jednotka s jezdeckým doplňkem 120 koní (4 turmae; 8 v jednotce s dvojitou pevností). Asi 180 takových regimentů existovalo pod Hadriánem. Bylo tedy asi 2500 decurionů sloužících v auxilii kdykoli.

V císařském období již decurions nebyli odvedeni Římané, prostí občané, kteří byli často povýšeni z řad, ale mohli být také členy domorodých kmenových aristokracií. (Římští rytíři v této fázi poskytovali pouze celkové velitele (praefecti ) z pomocný pluky.) Decuriony v císařské armádě měly tedy mnohem nižší společenské postavení než jejich předchůdci v republikánské kavalérii. Posledně jmenovaní nebyli jen římskými občany, ale také aristokraty, zatímco pomocní decuriové byli většinou prostí občané a občané, kteří nebyli občany (do roku 212 nl, kdy bylo občanství uděleno všem císařským poddaným). I když patřili k domorodé aristokracii, v římské říši, která si uvědomovala svůj status, se umístily na nižší úrovni než obyčejný římský občan.

Reference

Literatura

• Dobson, B (2014). „Decurio“ (The Encyclopedia of Ancient History ed.). doi:10.1002 / 9781444338386.wbeah19058. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)