Dluhová brzda (Německo) - Debt brake (Germany)
Kvůli poměr dluhu k HDP - nad 60% prahovou hodnotou stanovenou v Maastrichtská smlouva, způsobené především vysokými platbami na rekonstrukci bývalého komunisty Východní Německo po znovusjednocení se německá vláda rozhodla zavést vyrovnaný rozpočet „dluhová brzda“ (Schuldenbremse);[1] v roce 2009 byla schválena dvoutřetinovou většinou oběma Bundestag a Bundesrat. Toto rozhodnutí povede k veřejným rozpočtům bez strukturálních deficitů (Spolkové země ) nebo velmi omezený schodek (0,35% HDP pro federální stát). Pro zavedení Schuldenbremse nebo dluhová brzda byla nutná ústavní změna: Dluhová brzda je nyní stanovena v čl. 109 odst. 3 zákona Základní zákon, Německý ústavní zákon. Několik spolkových zemí mezitím přijalo ve svých ústavách dluhovou brzdu. S dluhovou brzdou nesmí strukturální federální deficit, a nikoli cyklický deficit, přesahovat od roku 2016 0,35% HDP. U spolkových zemí budou strukturální deficity od roku 2020 zcela zakázány. Jedinou výjimkou jsou přírodní katastrofy nebo silné recese.
Německo dosáhlo rozpočtových přebytků pro celou zemi počínaje rokem 2012 a dokázalo snížit svůj poměr dluhu k HDP z 82,5% na 74,8%. V roce 2014 dosáhlo Německo rozpočtového přebytku 18,0 miliard EUR, neboli 0,6% HDP.[2] To znamená, že německý dluh již neroste, ale ve skutečnosti se zmenšuje.