Komplex mrtvé matky - Dead mother complex
The komplex mrtvé matky je klinický stav popsaný Andre Green spočívající v brzké a destruktivní identifikaci s postavou „mrtvé“ - nebo spíše depresivní a emocionálně nedostupné - matky.
Komplex / syndrom
Green představil koncept v eseji napsané v roce 1980, publikované v roce 1983 a přeložené do angličtiny v roce 1986.[1] V komplexu mrtvé matky viděl, že zahrnuje matku, která byla zpočátku citově v záběru se svým dítětem, ale která poté „vypnula“ od emoční rezonance k emočnímu oddělení, možná pod vlivem ztráty a smutku ve své vlastní původní rodině.[2] Dopad na dítě, když zjistí, že není schopné obnovit citový kontakt, je internalizace tvrdého nereagujícího emočního jádra, které podporuje destruktivní formu narcismus,[3] přispívá k poruchy přílohy,[4] a projevuje se jako hlavní odpor vůči pokroku v EU přenos.
Později autoři tvrdili, že rozlišují řadu odpovědí v komplexu mrtvé matky a vyhrazují si syndrom mrtvé matky pro nejnaléhavější formu.[5]
Literární příklady
- Komplex mrtvé matky byl považován za základ obou Gradiva a Freudova vlastní psychologie, jak je vidět v Klam a sen v Jensenově Gradivě.[6]
- Sylvia Plath ve svém psaní byla spojena s komplexem mrtvé matky.[7]
Viz také
Reference
- ^ Green, A. „Mrtvá matka“, v O soukromém šílenství, London: Hogarth Press, 1986, s. 142-173. Přeložila Katherine Aubertinová z „La mère morte“, Narcissisme de vie, narcissisme de mort, Éditions de Minuit, 1983.
- ^ P. Mariotti, Mateřská linie (2012) s. 325
- ^ J. White, Generace (2013) s. 36
- ^ P. holicí strojek, Příloha v dospělosti (2010) s. 378
- ^ P. Bennett vyd., Montreal 2010 (2012) s. 1633
- ^ John O'Neill Freud a vášně (2010) s. 177
- ^ Vliv mrtvé matky na dceru
Další čtení
- G. Kohon, The Dead Mother: The Work of André Green (1999)