Davor Ivo Stier - Davor Ivo Stier
Davor Ivo Stier | |
---|---|
![]() | |
Místopředseda vlády Chorvatska | |
V kanceláři 19. října 2016 - 19. června 2017 | |
premiér | Andrej Plenković |
Předcházet | Božo Petrov |
Uspěl | Marija Pejčinović Burić |
Ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí | |
V kanceláři 19. října 2016 - 19. června 2017 | |
premiér | Andrej Plenković |
Předcházet | Miro Kovač |
Uspěl | Marija Pejčinović Burić |
Osobní údaje | |
narozený | Buenos Aires, Argentina | 6. ledna 1972
Politická strana | Chorvatská demokratická unie |
Alma mater | Papežská katolická univerzita v Argentině |
Ocenění | Řád vévody Branimíra (2014) |
Davor Ivo Stier (Výslovnost chorvatština:[dâvor ǐːvo ʃtîːr]; narozen 6. ledna 1972) je a Chorvatská demokratická unie politik a diplomat. Byl poslancem chorvatského parlamentu v letech 2011–2013, poslancem Evropského parlamentu v letech 2013–2016 a 13. Ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí Chorvatska v letech 2016–2017.
Rodina a studie
Stier se narodil v roce Buenos Aires, Argentina[1] a žil ve střední třídě Flores okres (stejný jako František )[2] v chorvatské krajanské rodině pocházející z Samobor.[1] Jeho dědeček z otcovy strany Ivan Stier byl Ustaše plukovník a asistent Vjekoslav Luburić který po druhé světové válce uprchl do Jižní Ameriky.[3] Jeho dědeček z matčiny strany, Milorad Lukač, byl jedním z předních emigrantských politiků Chorvatská rolnická strana. Stierův otec byl lékař a jeho matka Marija Lukač byla univerzitní profesorka.
Stier přišel do Chorvatska poprvé v roce 1990 v 18 letech jako součást Chorvatská nadace dědictví programu a podruhé tři týdny před pádem Vukovar jako novinář argentinských novin El Cronista a Radio America. V únoru 1992 se vrátil do Argentiny, kde vystudoval politologii a mezinárodní vztahy Papežská katolická univerzita v Argentině, a později v žurnalistice.[3]
Politická kariéra
Stier se vrátil do Chorvatska v roce 1996 na pozvání ministerstva zahraničních věcí, poté pracoval na chorvatských velvyslanectvích ve Washingtonu a Bruselu a do roku 2009 byl poradcem pro zahraniční politiku předsedy vlády Ivo Sanader.[3]
V parlamentních volbách v roce 2011 byl Stier zvolen poslancem chorvatského parlamentu.[4] Stal se členem Meziparlamentního výboru pro spolupráci a Výboru pro evropskou integraci a byl jmenován místopředsedou Výboru pro zahraniční politiku. Byl také nominován za člena delegace chorvatského parlamentu na EU Parlamentní shromáždění NATO a delegace chorvatského parlamentu ve Smíšeném parlamentním výboru Chorvatské republiky.[5]
Stier byl jedním z nejbližších spolupracovníků Jadranka Kosor a její poradce a delegát pro euroatlantickou spolupráci. Během slovinsko-chorvatského diplomatického zmrazení byl Stier hlavním účastníkem zákulisního diplomatického úsilí a prostředníkem mezi Kosorem a slovinským předsedou vlády Borut Pahor.[3] V soutěži o vedení HDZ v květnu 2012 Stier podporoval Tomislav Karamarko[6] ale později byla proti disciplinárnímu řízení proti Jadrance Kosor v únoru 2013, poté, co se strana rozhodla ji sankcionovat kvůli jejímu vystoupení v médiích.[7]
V září 2012 požádal Stier chorvatskou vládu, aby upustila od ratifikace sporu o státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, přičemž tvrdila, že by tím Chorvatsko souhlasilo s účastí na politice vydírání a spojilo členství v Evropské unii s hraničními otázkami. Obvinil ministra dopravy Bosny a Hercegoviny Damira Hadžiče z vydírání chorvatské vlády tím, že uvedl, že Bosna a Hercegovina nedovolí stavbu Most Pelješac pokud Chorvatsko neratifikovalo dohodu o hranicích.[8]
V dubnu 2013 Stier uvedl, že předpokladem vstupu Bosny a Hercegoviny do Evropské unie bude institucionální rovnost Chorvatů v Bosně a Hercegovině.[9]
O dva měsíce později, v červnu, Stier uvedl, že „Chorvatsko se musí rozhodně zabývat otázkou volebního obvodu EU Chorvaté v Bosně a Hercegovině nejen na papíře, ale i v praxi. “Odhadoval, že Federace Bosny a Hercegoviny byl de facto Bosniak "a oznámil možnost reformy Bosny a Hercegoviny podle belgického modelu. Rovněž uvedl, že Chorvatsko využije přistoupení Chorvatska k Evropské unii k vyřešení Chorvatské vydání v Bosně a Hercegovině.[10]
Následující Přistoupení Chorvatska k EU, v první volby do Evropského parlamentu v Chorvatsku v dubnu 2013, Stier získal 14 005 hlasů na seznamu koalice HDZ, který byl složen z HSP AS a BUZ. S 5,75% odevzdaných hlasů se stal jedním z prvních Poslanci Evropského parlamentu z Chorvatska.[11][12]Na zasedání Výboru pro zahraniční politiku Evropského parlamentu v červenci 2013 požádal Stier, aby Evropská unie důrazněji podporovala právo chorvatského lidu v Bosně a Hercegovině na rovnost s ostatními občany, z nichž se skládá, a tak internacionalizovala „chorvatskou otázku“ v Bosně a Hercegovině. V rozhovoru proSeznam Večernji ve stejném měsíci Stier uvedl, že Chorvaté v Bosně a Hercegovině jsou nepostradatelným a rozhodujícím faktorem při evropeizaci Bosny a Hercegoviny, zatímco role Evropské unie v Bosně a Hercegovině je zásadní a že spolupráce s Ruskem a Tureckem je vítána.[13]
V druhé volby do Evropského parlamentu v Chorvatsku v květnu 2014, Stier opět získal 26 432 hlasů jako kandidát na seznamu koalice HDZ složené z HSS, HSP AS, BUZ, ZDS a HDS.[14]
V roce 2015 vydal Stier knihu Nové chorvatské paradigma: esej o sociální integraci a rozvoji (Paradigma Nova hrvatska: ogled o društvenoj integraciji i razvoju)[15][16]
Stier byl Místopředseda vlády Chorvatska a 13. den Ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí v Kabinet Andreje Plenkoviće od 19. října 2016 do své rezignace 19. června 2017. Kabinet opustil po rozpadu koalice HDZ-Most a nové koalice s liberální stranou HNS.[17]
Osobní život
Stier žije Samobor s manželkou a třemi dětmi.[18]
Viz také
Reference
- ^ A b „Davor Ivo Stier“. Stiskněte TIM. Citováno 23. července 2019.
- ^ Veljković, Sandra (15. března 2013). „Davor Stier: Papa Franjo iz mog je kvarta Flores“. Seznam Večernji. Citováno 27. června 2013.
- ^ A b C d „Vedu nás do EU tichou diplomací“. Nacional. 13. července 2010. Archivovány od originál dne 31. března 2014. Citováno 1. srpna 2013.
- ^ „Davor Ivo Stier, životopis“ (v chorvatštině). 8. dubna 2013. Archivovány od originál dne 7. srpna 2013. Citováno 1. srpna 2013.
- ^ „Davor Ivo Stier“. Hrvatski sabor. Archivovány od originál dne 15. září 2016. Citováno 27. června 2013.
- ^ „Karamarka žele Hebrang, Stier, Jarnjak, Kalmeta i Jandroković“. 24sata. 18. května 2012. Citováno 27. června 2013.
- ^ "Stegovni postupak protiv Jadranke Kosor, protiv bili Prgomet i Stier". Seznam Večernji. 21. února 2013. Citováno 27. června 2013.
- ^ "Davor Ivo Stier: BiH se usudila ucijeniti hrvatsku Vladu". Bljesak.info. 15. září 2012. Archivovány od originál dne 16. září 2012. Citováno 27. června 2013.
- ^ S., Z (16. dubna 2013). "Stier: Ravnopravnost Hrvata uvjet je za europski put". Bljesak.info. Citováno 23. července 2019.
- ^ Perica, Silvana (26. června 2013). „Uređenje Bosne i Hercegovine: Traži se belgijski model“. Seznam Večernji. Citováno 27. června 2013.
- ^ „Konačni rezultati EU izbora!“. Dnevnik Nove TV. 15. dubna 2013. Citováno 27. června 2013.
- ^ Izbori članova u Europski parlament iz Republike Hrvatske. Državno izborno povjerenstvo Republike Hrvatske, 15. travnja 2013. Pristupljeno 30. svibnja 2014.
- ^ Krešić, Zoran (6. července 2013). „Bez Hrvata neće biti niti europske BiH“. Citováno 6. července 2013.
- ^ Izbori članova u Europski parlament iz Republike Hrvatske Archivováno 2014-05-28 na Wayback Machine. Državno izborno povjerenstvo Republike Hrvatske, 26. svibnja 2014. Pristupljeno 30. svibnja 2014.
- ^ Davor Ivo Stier, Paradigma Nova hrvatska: ogled o društvenoj integraciji i razvoju, TIM press, Záhřeb, 2015., ISBN 9789538075124, Paradigma Nova hrvatska Archivováno 2017-05-20 na Wayback Machine, www.tim-press.hr, pristupljeno 8. rujna 2016.
- ^ https://tim-press.hr/cs/books/a-new-croatian-paradigm-1/
- ^ [1]
- ^ http://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/biografija-davor-ivo-stier-ministar-vanjskih-poslova---453970.html
externí odkazy
Politické kanceláře | ||
---|---|---|
Předcházet Božo Petrov | První místopředseda vlády Chorvatska 2016–2017 | Uspěl Marija Pejčinović Burić |
Předcházet Miro Kovač | Ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí 2016–2017 |