Darko Bekić - Darko Bekić

Darko Bekić
1. místo Poradce pro zahraniční politiku
V kanceláři
1990–1991
PrezidentFranjo Tuđman
Chorvatský velvyslanec v OBSE
V kanceláři
1992–1996
PředcházetŽádný
UspělMario Nobilo
Chorvatský velvyslanec při OUN v Ženevě
V kanceláři
1996–1998
PředcházetNeven Madey
UspělSpomenka Cek
Osobní údaje
narozený (1946-01-18) 18. ledna 1946 (věk 74)
Záhřeb, Jugoslávie (Nyní Chorvatsko )
Manžel (y)Andrea Bekić
Děti4
Alma materUniverzita v Záhřebu
Université de Paris I-Panthéon

Darko Bekić (narozený 18. ledna 1946) je chorvatský historik, autor, diplomat a poradce pro zahraniční politiku prvního prezidenta Chorvatské republiky Franjo Tuđman.[1] Sloužil, mimo jinéjako chorvatský velvyslanec v OBSE ve Vídni (1992–1996)[2] a jako stálý zástupce Chorvatska při Organizace spojených národů v Ženevě (1996–1998).[3] Je autorem vůbec první historie chorvatské diplomacie vydané v roce 2016 autorem Skolska Knjiga, Záhřeb.[4][5]

raný život a vzdělávání

Darko Bekić se narodil 18. ledna 1946 v Záhřebu. Vysokoškolské vzdělání zahájil na filozofické a ekonomické fakultě Univerzita v Záhřebu, kde získal titul BA (1969) a MA (1972) v oboru rozvojová ekonomika. Ve vzdělávání pokračoval navštěvováním Cours de doctorate d'Universite na Département de Science Politique de la Sorbonne, Université de Paris I-Panthéon v oblasti mezinárodních vztahů třetího světa. Titul PhD v oboru mezinárodních vztahů získal na Fakultě politologie Záhřebské univerzity (1982). V letech 1976 až 1984 působil jako odborník v různých národních agenturách a agenturách OSN. V období 1984–1986 působil jako postdoktorand Rockefeller Fellow na Kennan Institute for Advanced Russian Studies z Woodrow Wilson Center „Washington D.C. Zároveň působil jako hostující profesor na Institut zahraničních služeb, Roslyn, Virginie, USA.

Kariéra

Darko Bekić zahájil svou kariéru jako novinář v roce 1966 ve věku 20 let, kdy nastoupil do redakční rady záhřebských novin „Studentski list“. Po chvíli přešel do jiného mládežnického týdeníku „Omladinski tjednik“. V období 1969/1970 byl šéfredaktorem časopisu „TLO“. Jeho kariéra vzkvétala v lednu 1971, kdy byl jmenován šéfredaktorem populárního jugoslávského ilustrovaného časopisu Plavi vjesnik [hr ] (náklad cca 100 000 výtisků). Jeho mandát však trval méně než rok kvůli jeho zapojení do Chorvatské jaro hnutí v roce 1971. Bekic byl obviněn z „maloměšťáctví a nacionalistické odchylky“[6] a byl očištěn od Liga komunistů Chorvatska, spolu se stovkami dalších členů hnutí prezidentem Liga komunistů Jugoslávie, Maršál Tito. Darko Bekić byl odvolán z pozice šéfredaktora a propuštěn z redakce Vjesnik, vyloučen z Ligy komunistů a zbaven cestovního pasu. Podle "Nacional", v důsledku Chorvatské jaro, Darko Bekić byl uveden do jugoslávské tajné služby UDBA dohled.[7]

Do konce roku 1971 se Darkovi Bekićovi podařilo získat místo výzkumného asistenta v Ekonomickém ústavu v Záhřeb. V roce 1976 přešel do Institutu pro rozvojové země, kde pokračoval ve své kariéře výzkumného pracovníka. Vedl mise do řady afrických a asijských zemí a působil jako konzultant a řečník na mnoha kongresech a seminářích. V roce 1989 nastoupil do Ústavu pro soudobé dějiny a současně obnovil svou politickou kariéru účastí na založení Chorvatská sociální liberální strana (HSLS), první opoziční strana v komunistické Jugoslávii. V létě roku 1990, po prvních vícestranových volbách v Chorvatsku, nový, demokraticky zvolený prezident Chorvatské socialistické republiky, Franjo Tudjman, angažoval Bekiče jako svého prvního poradce pro zahraniční politiku.[8][9] V této funkci byl spoluautorem návrhu konfederační transformace Jugoslávie spolu s profesorem Dr. Vladimírem Djuro Deganem a Prof. dr. Slaven Letica. Tento návrh byl zamítnut Bushova administrativa jako nepřijatelné.[10] V roce 1992 byl jmenován velvyslancem / stálým zástupcem nyní nezávislého a mezinárodně uznávaného Chorvatská republika do OBSE v Vídeň, kde se během roku 1994 zvláště angažoval v mírových jednáních První čečenská válka.[11] Byl členem chorvatské delegace v EU Mírová jednání mezi Bosnou a Hercegovinou v roce 1994.[12] V roce 1996 byl jmenován velvyslancem Chorvatska při EU Organizace spojených národů v Ženeva. V roce 1998 byl vyslán jako velvyslanec v Portugalská republika. V letech 2002 až 2004 byl asistentem ministra zahraničí v kabinetu předsedy vlády Ivica Račan. V letech 2006 až 2011 působil jako velvyslanec Chorvatska v Marocké království. Darko Bekić odešel z diplomatických služeb v roce 2012 a v současné době působí jako nezávislý politický analytik, konzultant, autor a publicista.

Osobní život

Darko Bekić je ženatý a má čtyři děti. Hovoří plynně chorvatsky, anglicky a francouzsky a má pracovní znalost italštiny, němčiny a ruštiny.

Publikace

Knjige i monografije

  • Darko Bekić, Razvoj sovjetskog privrednog sustava (Rozvoj sovětského ekonomického systému) EIZ, 1972
  • Darko Bekic, Republika Burundi (Burundská republika), Rad, Bělehrad, 1976
  • Darko Bekic Svjetsko trziste sirovina, zemlje u razvoju i Jugoslavija (Globální trh se surovinami, rozvojové země a Jugoslávie), IZUR, Záhřeb, 1977
  • Darko Bekic, Politicki, ekonomski i vojnostrateski interesi SSSR-a u Africi (Politické, ekonomické a strategické zájmy Sovětského svazu v Africe), IZUR, Záhřeb, 1982
  • Darko Bekić, Jugoslavija u hladnom ratu. Odnosi s velikim silama 1949–1955 (Jugoslávie ve studené válce. Vztahy s velkými mocnostmi 1949–1955), Globus, Záhřeb, 1988
  • Darko Bekić, Vojin Bakić. Biografija; kratka povijest Kiposlavije (Vojin Bakic, Životopis. Krátká historie Monumentoslávie), Profil, Záhřeb, 2006
  • Darko Bekić, Povijest hrvatske diplomacije (Dějiny chorvatské diplomacie), svazek 1, Školska Knjiga, Záhřeb, 2016

Članci i studije

  • Darko Bekic a kol., Sigurnost malih i srednjih drzava (Zabezpečení malých a středních zemí), v dr. Darko Bekic ur., Sigurnost malih i srednjih država, IZUR, Záhřeb, 1982
  • Darko Bekic, „Kriza višenacionalnih zemalja u razvoju; politekonomski aspekti“ (Krize multietnických rozvojových zemí; politicko-ekonomické aspekty), J. Jelic, ed., Antikolonijalna revolucija, socijalna ekonomska i politicka emancipacija (Anti-Colonial Revolution, Social, Economic and Political Emancipation), ICD / ICSF, Zagreb, 1984
  • Darko Bekic, “Etnicki i vjerski sukobi-izvor politicke nestabilnosti (Etnické a náboženské konflikty - zdroj nestability), D. Vulovic, S. Stefanovic, eds., Mediteran 80-ih (Středomoří v 80. letech), Grupa izdavaca, Beograd, 1984., pp. 123–162.
  • Darko Bekić, „Eguaglianza economica e indipendenza politica come promesse di stabilita“ (Economic Equality and Political Independence As Guarantes of Stability), in Politica Internazionale, Vol.XII, No.2 / Febbraio 1984, pp. 5-9.
  • Darko Bekic, „Albánský Gorbačov?“, v Washington Post (Washington, D.C.), 14. dubna 1985, s. B7.
  • Darko Bekic, „Sovětské cíle v Jugoslávii a na Balkáně“John D. Stremlau, ed., Sovětská politika v nejistém světě, v The Annals of the American Academy of Political and Social Science, Beverly Hills, Ca, září 1985, s. 81–91.
  • Darko Bekic, „Jugoslávský systém v krizi: vnitřní pohledy“, v Problémy komunismu, Washington, D.C., listopad – prosinec 1985, sv. XXXIV, s. 70–78
  • Darko Bekic, “Politické vzdělání v komunistické zemi; Kritická retrospektiva “, v Ki-Shik, S.J. Hahn, eds., The Political Education for Democracies, Korean Research Institute for Moral and Political Education, Seoul, 1990, str. 105–146.
  • Darko Bekic, Role KBSE v řízení války na územích bývalé Jugoslávieu KSZE; in Die Entwicklung von Rüstungskontrole und Abrüstung ... (Sborník), Europaische Akademie, Wien / Karl Theodor Molinary-Stiftung, e. v. Bonn, 1992
  • Darko Bekic, Začátek koloniálního rozmachu Dubrovnické republiky v 16. století: kolonie Saint Blaise v portugalštině Goa v Indii, Diplomacie Republiky Dubrovnik (Sborník), Diplomatická akademie MFARC, Záhřeb, 1998, s. 45–153.
  • Darko Bekić, „Diplomacija u fazi globalizacije: izvoz kapitala ili / i izvoz demokracije?“(Diplomacy in the Age of Globisation: Export of capital or Export of Democracy?), In Zbornik Diplomatske akademije, Simpozij "Iskustva moderne hrvatske diplomacije" (ročenka diplomatické akademie, sympozium "Zkušenosti z moderní chorvatské diplomacie"), Diplomatska akademija MVP, Záhřeb, 1999, s. 99–104.
  • Darko Bekić, „Politická kultura v teorii a praxi diplomacie“, v Ročence diplomatické akademie, mezinárodní konference „Role diplomacie v transformujících se zemích se zvláštním důrazem na vzdělávání a odbornou přípravu“, Dubrovník, Chorvatsko, 1. – 2. října 1998, MFA RC / DA, Záhřeb, 1999, s. 47– 53
  • Darko Bekić, „Neke razlike i sličnosti između normalizacije francusko-njemačkih i hrvatsko-srpskih odnosa u process europske integracije, kao i aktualnog proširenja Europske Unije“ (Některé rozdíly a podobnosti mezi normalizací francouzsko-německých a chorvatsko-srbských vztahů v procesu evropské integrace a probíhajícím rozšiřováním EU), Međunarodni znanstveni kolokvij "Poslijeratni francusko-njemački odnosi i europsko přibližavanje", 19.svibnja 2003 ( International Scientific Colloquium „Post-WW2 Franco-German Relations and the European Rapprochement“), Katedra za svjetsku povijest FF / Centar za suvremenu hrvatsku povijest / Veleposlanstvo RF i SRNJ u Zagrebu, 19. května 2003
  • Darko Bekic, Balkánský pakt: Stále zrozený ze studené války, E. Klein, J. Gibianskii, R. Preussen, eds., Jugoslávie ve studené válce (Proceedings), University of Toronto / INZG, Ljubljana, 2004.
  • Darko Bekic, Veřejná diplomacie a branding národa; případ Chorvatska, M.Andrlić, ed., Kulturní propagace a diplomacie, Dubrovník, Chorvatsko, 14. – 15. října 2005, Diplomatic Academy Proceedings, Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace, Chorvatská republika, Záhřeb, 2009., pp. 61–68.
  • Darko Bekic, Prilog poznavanju diplomatskih odnosa Dubrovnika i Marokanskog sultanata u posljednjim desetljecima Republike (Příspěvek ke znalostem diplomatických vztahů mezi Dubrovníkem a marockým sultanátem v posledních desetiletích republiky„The Mediterranean Memory Project, Dubrovnik Consulates, Dubrovnik, 15. – 17. Října 2010., s. 9.
  • Darko Bekic, Budoucí scénáře pro SEE po roce 2013„The Friedrich Ebert-Stiftung Dubrovnik Dialogue 2012:„ Southeast Europe after 2013: Future Scenarios for a Problematic Region and the Role of Parliament “, Cavtat, 5. – 7. Října 2012., s. 24.
  • Darko Bekić, "O državnim, dinastičkim, političkim i diplomatskim vezama Hrvatske i Poljske od 14. do 16.stoljeća" (O státních, dynastických, politických a diplomatických vazbách mezi Chorvatskem a Polskem od 14. do 16. století), simpozij "Poljsko-hrvatske veze kroz stoljeća.Povijest, kultura, književnost", Institut slavenske filologije Jagiellonskog sveučilišta u Krakowu, 8-9 lipnja 2016 (Symposium „Centennial Polish-Croatian Ties. History, Culture, Literature“, Institute for Slavic filology, Jagellonian University in Krakow), 8. – 9. Června 2016

Dekorace

  • Oficiální pamětní medaile za službu rozvojovým zemím, kterou uděluje UNVP (OUN), 1978
  • Pamětní medaile za účast na válce ve vlasti 1990–1992 (Chorvatská republika), 1993
  • Řád vévody Branimíra se stuhou za službu státu Chorvatsko (Chorvatská republika), 1995
  • Alaouite, velký důstojník Ouissam (Marocké království), 2011[13][14]

Reference

  1. ^ „MVEP • Bekić, dr. Darko“. www.mvep.hr. Citováno 2016-12-19.
  2. ^ Související tiskové archivy. „Austria - OBSE Vienna Meet On Chechnya“.
  3. ^ "Bekić, Darko | Hrvatska enciklopedija". www.enciklopedija.hr. Citováno 2016-12-19.
  4. ^ Chorvatská národní televize, Channel 4 (2016-12-20). „Rozhovor s autorem dějin chorvatské diplomacie“.
  5. ^ HINA. "INTERLIBER Predstavljena knjiga Darka Bekića" Povijest hrvatske diplomacije "| NACIONAL.HR". www.nacional.hr. Citováno 2016-12-22.
  6. ^ Uložit komunitu Hrvatske. Centralni komitet. Sjednica (28; 1972; Záhřeb) (1972). Izvještaj o stanju u Savezu komunista Hrvatske u odnosu na prodor nacionalizma u njegove redove. Záhřeb: Informační služba CK SKH.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz)
  7. ^ Hodak, Orhidea Gaura. "EKSKLUZIVNO: SLUŽBENI POPIS 820 LJUDI KOJE JE OBRAĐIVALA UDBA | NACIONAL.HR". www.nacional.hr. Citováno 2016-12-29.
  8. ^ Engelberg, Stephen (1991-03-24). „Svět; Jugoslávie zjišťuje, že rozchod je těžké udělat“. The New York Times. ISSN  0362-4331. Citováno 2016-12-22.
  9. ^ Harden, Blaine (1991-12-24). „Balkán zaplétá velké síly - znovu“. The Washington Post. ISSN  0190-8286. Citováno 2016-12-22.
  10. ^ Bing, Albert (2007). „KISS: Udržujte to jednoduché, hloupé! Kritická pozorování chorvatských amerických intelektuálů [sic] Během navazování politických vztahů mezi Chorvatskem a Spojenými státy, 1990–1992 “. Recenze chorvatské historie. II (1): 179–205.
  11. ^ Associated Press, Archives. „Austria - OBSE Vienna Meet On Chechnya“. AP.
  12. ^ Br, Joel (15.11.1994). „HLAVNÍ jednotce OSN v obleženém Bihacu chybí pušky“. The Washington Post. ISSN  0190-8286. Citováno 2016-12-22.
  13. ^ „Décoration de S.E M. Darko Bekic, ex Ambassadeur de la République de Croatie au Maroc (8. května 2013)“. Ambassade du Royaume du Maroc a Záhřeb. 8. května 2013.
  14. ^ „Njegova Ekselencija Darko Bekić svečano je odlikovan kraljevskim ordenom Kralja Maroka Mohammeda VI“. Poslovni savjetnik. 2013-05-10. Citováno 2016-12-29.