Dánský odchod z Evropské unie - Danish withdrawal from the European Union

Umístění Dánsko v Evropská unie

Dánský odchod z Evropské unie (hovorově Dexit[1][2] nebo Danexit,[3][4] A portmanteau „Danish“ a „exit“) odkazuje na hypotéza že Dánsko může opustit Evropská unie (EU). Odstoupení je obhajoval podle Dánští euroskeptici a proti dánštině Proevropští: každá z těchto skupin pokrývá levo-pravé politické spektrum. Okamžitým cílem dánských euroskeptiků je uspořádat referendum o jejich návrhu. Návrh podporuje pouze jedna z politických stran zastoupených v dánském parlamentu, která má méně než 9% z celkového počtu křesel.

Pozadí

V tuto chvíli čekáme na výsledky Britská jednání s EU; jaký vztah bude mít Británie s EU. Jsem si tím docela jistý výsledek bude taková, že by mohlo být zajímavé, kdyby o tom hlasovali i dánští voliči.[5]

— Kenneth Kristensen Berth, Srpen 2016. (Pan Berth je vedoucím členem euroskeptika Dánská lidová strana, DPP)
Kristian Thulesen Dahl, Dánská lidová strana (DPP)

Politické pozice

Søren Espersen, Dánská lidová strana (DPP)
Morten Messerschmidt, Dánská lidová strana (DPP)

Zástupci pravé křídlo[6] na krajní pravice[7] Dánská lidová strana (Dansk Folkeparti, DF), která má 16 (8,7%) ze 179 křesel v EU Dánský parlament, již vyzval k dánskému referendu o vystoupení z EU,[8] před hlasováním Britů 23. června 2016. V roce 2016[8] Vůdce DPP, Kristian Thulesen Dahl, řekl, že chce referendum sebeurčení, i když jen brexit je úspěch.[8] The liberální strana Venstre, Socialdemokraterne, Poslouchejte, Liberální aliance, Alternativet, Det Radikale Venstre, Socialistisk Folkeparti, Det Konservative Folkeparti a Kristendemokraterne Strana je proti tomuto návrhu.[8]

V roce 2020 Morten Messerschmidt předpovídal, že jeho země by mohla v příštích několika letech opustit Evropskou unii kvůli tomu, co považoval za „úspěch brexitu“.[9]

Dějiny

Dánsko je členem EU od roku 1973 a již dlouho má euroskeptickou většinu;[5] nicméně většinová podpora pokračovala v dánském členství v EU.[5] Dánsko dvakrát narušilo plány EU: v roce 1992 Dánové hlasovali proti ratifikaci EU Maastrichtská smlouva,[10] ale schválil to poté, co dánská vláda znovu projednala podmínky, aby zajistila dánské výjimky pro některé[8] jejích ustanovení; v roce 2000 v jiném referendu,[8] Dánsko se malou většinou rozhodlo nepřistoupit k euru, ale od té doby Danmarks Nationalbank udržuje pevný směnný kurz mezi Dánská koruna a euro.[11] Dánsko tradičně omezuje rozsah, v němž bude sdílet svou suverenitu se zbytkem evropského společenství.

Veřejný názor

Data provedenaVolební firmaZůstatOdejítNerozhodnuto s NevímVést
1. února 2020Spojené království opustilo EU.
Listopadu 2019Evropská komise[12]63% má sklon věřit26% má tendenci nedůvěřovat11% Nevím, co dělat37%
Listopadu 2018Evropská komise[13]60% má sklon věřit31% má tendenci nedůvěřovat9% Nevím, co dělat29%
Listopad 2017Evropská komise[14]52% má sklon věřit37% má tendenci nedůvěřovat11% Nevím, co dělat15%
Listopad 2016Evropská komise[15]57% celkem „optimistické“39% celkem „pesimistické“4% Nevím18%
23. června 2016Spojené království hlasů pro opuštění EU.
11. - 12. dubna 2016Analyseenheden 4V

[16]

30% Zůstaňte v EU27% Sledujte Británii mimo EU34% Počkejte a uvidíte, a rozhodněte se později, a 9% Nevím4%
Listopad 2015Evropská komise[17]65% celkem „optimistické“30% celkem „pesimistické“5% Nevím35%
Listopadu 2014Evropská komise[18]73% celkem „optimistické“25% celkem „pesimistické“2% Nevím48%
listopad 2013Evropská komise[19]75% celkem „optimistické“22% celkem „pesimistické“3% Nevím53%

Viz také

Reference

  1. ^ Eriksen, Julie (23. června 2020). „Den våde drøm om Dexit bliver et mareridt:“ Det er på tide, at vi danskere anerkender nogle fundamentale sandheder om vores lille, hyggelige land"". Politiken (v dánštině). Citováno 24. července 2020.
  2. ^ "JV mener: Tak for klar DF-udmelding". JydskeVestkysten (v dánštině). 7. června 2020. Citováno 24. července 2020.
  3. ^ „Danexit könnte dem Brexit folgen“. Mein Geld (v němčině). 13. června 2016.
  4. ^ „Dánská média: Brexit nepovede k Danexitu“. uniavisen.dk. 23. června 2016.
  5. ^ A b C Miriam Arndts (1. srpna 2016). „Wie wahrscheinlich ist ein dänisches EU-Referendum?“. DeutschlandfunkKultur.de (v němčině).
  6. ^ Lodemel, Ivar (2014). Aktivace nebo Workfare? Správa věcí veřejných a neoliberální konvergence. Oxford University Press. p. 64. ISBN  9780199773626.
  7. ^ Boffey, Daniel (5. května 2019). „Dánská krajně pravicová strana vyzývající k muslimské deportaci, aby kandidovala ve volbách“. Opatrovník. Rasmussenova středopravá strana Venstre vede menšinovou vládu od roku 2015 s podporou krajně pravicové dánské Lidové strany spolu s Liberální aliancí a Konzervativní lidovou stranou.
  8. ^ A b C d E F Bodo Hering (25. června 2016). „Brexit: Sind Holland und Dänemark die nächsten?“. Berlin Journal (v němčině).
  9. ^ Andreas Karker (12. ledna 2020). „B.T. Morten Messerschmidt: Vi er meldt ud af EU inden 2030“ (v dánštině)..
  10. ^ Helmut Steuer; Martina Meister; Boris Kálnoky; Jörg Winterbauer; Hans-Jörg Schmidt; Sarah Maria Brech (25. června 2016). „Diese Länder könnten die nächsten Exit-Kandidaten sein“. Die Welt (v němčině).
  11. ^ „POLITIKA FIXNÍ KURZY DÁNSKA“. Danmarks Nationalbank. Citováno 31. ledna 2020.
  12. ^ „Eurobarometr 2019“ (PDF). Evropská komise.
  13. ^ „Eurobarometr 2018“. Evropská komise.
  14. ^ „Eurobarometr 2017“. Evropská komise.
  15. ^ „Eurobarometr 2016“. Evropská komise.
  16. ^ a4v (12. dubna 2016). Danexit po brexitu? souhrn
  17. ^ „Eurobarometr 2015“. Evropská komise.
  18. ^ „Eurobarometr 2014“. Evropská komise.
  19. ^ „Eurobarometr 2013“. Evropská komise.