Daniel Glaus - Daniel Glaus - Wikipedia

Daniel Glaus (narozen 16. července 1957 v Bern ) je švýcarský varhaník a skladatel. V současné době je profesorem na Univerzita umění v Curychu, Univerzita umění v Bernu a varhaník bernské katedrály.

Život

Glaus studierte v Bernu, Freiburg im Breisgau a Paříži hudební teorie (Theo Hirsbrunner ), složení Klaus Huber, Brian Ferneyhough ), orgn (Heinrich Gurtner, Gaston Litaize, Daniel Roth, Luigi Ferdinando Tagliavini, Harald Vogel, Gerd Zacher ) a směr pomocí (Erich Schmid ).[1] Dosud pracoval jako skladatel, církevní hudebník (Městský kostel v Biel, Berner Münster ) a je profesorem na Curychské univerzitě umění pro kompozici a instrumentaci a na Univerzitě umění v Bernu pro varhany a kompozici. Glaus také vystupuje na mezinárodní úrovni jako varhaník a podílí se na budování varhan. Například jako součást svého výzkumného projektu Innov-Organ-um vyvinul se svým týmem větrně dynamický orgán, ve kterém lze ovlivnit dynamiku, zabarvení a výšku tónu pouhým ovládáním kláves. Spoluiniciátor IV. Mezinárodního kongresu pro církevní hudbu Ittingen 1997 jako pokračování tří kongresů církevní hudby v Bernu 1952, 1962 a 1972.[2][3]

Glaus byl ovlivněn setkáními se skladateli jako např Pierre Boulez, Gérard Grisey, Heinz Holliger, György Ligeti, Tristan Murail, Luigi Nono a Iannis Xenakis; mimo sféru kompozice také uvažuje Augustinus von Hippo být důležitý, Massimo Cacciari, Herakleitos, Meister Eckhart, Maimonides, Platón, Rainer Maria Rilke, Emanuel Swedenborg, Sohar a přírodní jevy obecně.[4][5]

Jeho díla hrají renomovaní hudebníci a orchestry (The Hilliard Ensemble, Christoph Poppen, Thomas Zehetmair, Fabrice Bollon, Mario Venzago, Christian Arming, Mnichovský komorní orchestr, Deutsche Radio Philharmonie, The Nová japonská filharmonie, sinfonietta basel, Bernský symfonický orchestr atd.) na mezinárodních festivalech (Dresden Music Festival, Lucerne Festival, Junifestwochen Zurich, Kasseler Musiktage, Biennale Bern, Kultursommer Altenberg atd.).[6][7]

Práce

  • Orgelst ücke (von Umfang und Dauer von wenigen Minuten bis zur komplexeren 25-minütigen Kirchen (-Raum-) Musik)
  • Vokální hudba (pět oratorií Hüllen des Abgrunds (1986/87) a Sunt lacrimae rerum (1988/89), Komposition zu Meister Eckhart (1994/95), Audit kantátu Sola quae a kantatura cui (2008/09), Von den vier Enden der Welten (2010/11) několik kantáty, moteta, Lieder für Solostimme oder mit Begleitung)
  • Komorní hudba (tři smyčcové kvartety s příslušným názvem „No. 1-3“, sólové skladby, dua, tria, fuga pro smyčcové kvarteto a další, cykly jako v hoře mortis devět pokusů o gregoriánskou Missa pro defunctis pro klavírní trio (1987-93)
  • Orchestr werke Traum (1978/79) pro větry a smyčce, Florestan und Eusebius für zwei Orchester (1981), Meteorstein (se saxophonem, 1987), Sephiroth-Symphonien Nr. 1–4 (1999–2004)
  • Cyklus De Angelis (in memoriam Luigi Nono, 1990–1993):
    • De Angelis I: Organ
    • De Angelis II: Choir
    • De Angelis II: Duo für Flöte und Orgel mit mechanischer Registertraktur
    • De Angelis IV: Motetten und Gesänge zum Karfreitag
    • De Angelis V: 2 Orgeln, improvisierende Klarinettisten und 3 Instrumentalensembles
  • zwei Kammeropern Zerstreute Wege (mit 4-Kanal-Tonband, 1981–1983) a Die hellen Nächte (s akordeonem, 1987–1997)

Reference

externí odkazy