Così fan tutte (nahrávka Alaina Lombarda) - Così fan tutte (Alain Lombard recording)

Così fan tutte
Cosi fan tutte lombard LP.png
Erato LP: STU 71110
Studiové album podle
Alain Lombard
Uvolněno1978
StudioPalais de la musique et des congrès, Štrasburk
ŽánrOpera
Délka178:51
Jazykitalština
OznačeníErato
VýrobceMichel Garcin
Così fan tutte
Erato CD: 2292-45683-2
Erato CD: 2292-45683-2

Così fan tutte je 178minutové studiové album kapely Wolfgang Amadeus Mozart opera, kterou provedl Jules Bastin, Philippe Huttenlocher, Kiri Te Kanawa, David Rendall, Frederica von Stade a Teresa Stratas s Choeurs de l 'Opéra du Rhin a Štrasburský filharmonický orchestr pod vedením Alain Lombard. To bylo propuštěno v roce 1978.

Pozadí

Album vynechává některá Mozartova recitativa a také zkracuje dvě čísla jako celek: číslo 7, duettino „Al fato dan legge“ pro Ferranda a Guglielma a číslo 24, árie „Ah lo veggio“ pro Ferranda.[1]

Záznam

Album bylo nahráno pomocí analogové technologie v květnu 1977 v Palais de la Musique et des Congrès ve Štrasburku.[2]

Obálka

Obálka první CD verze alba, kterou navrhl pan Brown, obsahuje detail malby J. Pillementa „Les jardins de Benfica“ (1785), díla ve sbírce Musée des Arts Décoratifs v Paříži.[2]

Kritický příjem

Mozart namaloval Joseph Lange v roce 1790

Muzikolog Stanley Sadie recenzoval album na LP v Gramofon v květnu 1978. Srovnání s konkurenčními nahrávkami provedenými Herbert von Karajan a Karl Böhm, uznal, že tato klasická čtení nabízejí zpěv „jemnosti a vyrovnanosti“, kterému se verze Alaina Lombarda nemohla rovnat. Na druhou stranu, studenti nového alba ve škole pro milovníky Dona Alfonsa přišli do své učebny s „mladistvým zabarvením a přirozenou náladou“, které jejich rolím pěkně odpovídaly. Jako Fiordiligi byla Kiri Te Kanawa „velkolepá“ a zpívala „svým nejlepším, nejkrémovějším hlasem“. Aristokratická v „Come scoglio“ a meditativně introspektivní v „Per pietà“ vtiskla své roli něžnost a ženskost. Jedinou její chybou bylo, že někdy zpívala mírně plochě. Dorabella od Frederica von Stade byla „stěží méně odlišená, s velkým, širokým frázováním, dobře tvarovanými detaily v„ Smanie implacibili “a půvabnou a temperamentní zprávou o„ E 'amore un ladroncello “.“ David Rendall, i když sdílel tendenci Te Kanawy zpívat pod notou, nabídl Ferrando s požadovaným medem pro „Un 'aura amorosa“ a nezbytným ohněm pro „Tradito, schernito“. Philippe Huttenlocher předvedl „velmi uhlazený výkon“, když Guglielmo vystupoval přesvědčivě, inteligentně používal jeho slova a chvályhodně legato na „Non siate ritrosi“. Alfonso od Julesa Bastina bylo zpíváno energicky, ale bez větší expresivity, což byl poplatek, který nebylo možné srovnat s Teresou Stratas. Její Despina byla živá a mimořádně hudební, ale byla „škoda, že cítila potřebu pískat a šklebit tak groteskně ve svých zosobněních lékaře a notáře“. Hlavní nedostatky alba však neměly nic společného s žádným ze sólistů. Hraní orchestru trpělo „nedostatkem jemnosti“ a dirigováním z nedostatku dramatického přesvědčení a „všeobecným nedostatkem jiskry“. Sadie nevzala výjimku ze zaujatosti Lombarda vůči pomalému temp, ale byl zklamaný, že album nezajímalo žádnou péči o appoggiaturas. (Dalším příkladem nedbalosti bylo ořezání sloupce 49 „Come scoglio“ neohrabaným editorem.) Celkově bylo album dobré, ale ne dost dobré na to, aby konkurovalo tomu nejlepšímu z mnoha slavných předchůdců,[3]

Nepřiřazený portrét Lorenza da Ponte v knihovně Columbia University

J. B. Steane recenzoval album na LP v Gramofon v červenci 1978. Byl smutný, že to byla jedna z těch operních nahrávek, ve kterých byla excelence zradena průměrností, která ji obklopovala. Výjimečnost poskytly dvě dámy z Ferrary. Kiri Te Kanawa zpívala Fiordiligi s akutní citlivostí na význam její hudby a její hlas „byl nejkrásnější, nejteplejší a nejobtížnější“. Jako Dorabella byla Frederica von Stade dokonalou fólií Te Kanawy, její zabarvení doplňovalo soprán tak dobře, že se jejich hlasy mísily v duetách způsobem, který se těžko dal vylepšit. Ale Teresa Stratas, i když byla živá Despina, zpívala tónem, který ho trochu potěšil. Jako Guglielmo byl Philippe Huttenlocher „nedovolený“. Jako Ferrando zpíval David Rendall s a klavír tón, kterému chybělo zaměření a a silná stránka to znělo tlumeně. A nejhorší ze všeho se zdálo, že Alain Lombard není schopen rozlišit mezi pasážemi, kde je pomalý tempo bylo nebeské a jiné, kde to bylo směšné. „Místo umístění partnerství Te Kanawy a von Stade na místo, kam patří, klasické ve svěžesti, kráse a charakteru,“ vady alba měly podle Steana názor na jeho okraj. Così fan tutte diskografie. „Nenosíš diamant v olověném prstenu.“[4]

Vídeňské Burgtheater, kde Così fan tutte byl poprvé proveden

George Jellinek recenzoval album na LP v Stereo recenze v srpnu 1978. Stejně jako Sadie a Steane vyzdvihl Kiri Te Kanawa za zvláštní chválu a chválil její „bohatou muzikálnost a tón krémové bohatosti po většinu rozsahu“. Myslel si však, že krutý kurz hlasového útoku, který Mozart pro Fiordiligi vytvořil, bylo pro ni obtížné vyjednat. Frederica von Stade zpívala stejně krásně a nebylo její vinou, že její zabarvení bylo příliš podobné Te Kanawě, aby mezi nimi byl ideální stupeň kontrastu. Teresa Stratas byla starší Despina než někteří a komedii svého notáře zašla příliš daleko, ale veselost jejího přístupu byla většinou příjemná. Pánové alba nebyli tak působiví jako jeho dámy. Jako Ferrando měl David Rendall „příjemný a poddajný světelný tenor“, ale jeho technika někdy zanechávala něco, co by bylo žádoucí. Philippe Huttenlocher byl solidní, ale nevýrazný Guglielmo. Jules Bastin zpíval stylově, ale bez síly nebo pohodlných horních tónů, které Alfonso potřeboval. Recitativům bránila práce pro kontinuální cembalo pro chodce. Orchestr, ne-li nejkrásnější ze souborů, hrál s vřelostí a přesností a byl obdařen prvotřídními dechovými nástroji. Dirigování Alaina Lombarda bylo živé a vstřícné, i když to bylo poznamenáno nešťastnou předpojatostí k pomalému temp. Kvalita zvuku alba, i když „nebyla nijak zvlášť prostorná“, byla naprosto přijatelná. Všechno však bylo považováno za Lombardovo Così fan tutte nemohl konkurovat alternativním nahrávkám, které provedl Karl Böhm, Erich Leinsdorf nebo Georg Solti. [1]

Seznam skladeb, CD1

Wolfgang Amadeus Mozart (1756-1791)

Così fan tutte Ossia La scuola degli amanti, drama giocoso in due atti, K. 588 (Vídeň, 1790), libreto Lorenzo da Ponte

  • 1 (4:35) Ouvertura

Jednat

Scéna 1

  • 2 (1:58) č. 1 Terzetto: „La mia Dorabella capace non è“ (Ferrando, Alfonso, Guglielmo)
  • 3 (1:09) Recitativo: „Fuor la spada“ (Ferrando, Alfonso, Guglielmo)
  • 4 (1:17) č. 2 Terzetto: „E la fede delle femmine“ (Ferrando, Alfonso, Guglielmo)
  • 5 (1:25) Recitativo: „Scioccherie di poeti“ (Ferrando, Alfonso, Guglielmo)
  • 6 (2:17) č. 3 Terzetto: „Una bella serenata“ (Ferrando, Alfonso, Guglielmo)

Scéna 2

  • 7 (5:02) Č. 4 Duetto: „Ah, guarda, sorella“ (Fiordiligi, Dorabella)
  • 8 (1:16) Recitativo: „Mi par che stamattina volentieri“ (Fiordiligi, Dorabella, Alfonso)

Scéna 3

  • 9 (0:41) č. 5 Aria: „Vorrei dir, e cor non ho“ (Alfonso)
  • 10 (1:04) Recitativo: „Stelle! Per carità, signor Alfonso“ (Fiordiligi, Dorabella, Alfonso)

Scéna 4

  • 11 (4:25) Č. 6 Quintetto: „Sento, oh Dio, che questo piede“ (Fiordiligi, Dorabella, Ferrando, Alfonso, Guglielmo)
  • 12 (0:32) Recitativo: „La commedia è graziosa“ (Alfonso, Ferrando, Fiordiligi, Dorabella)

Scéna 5

  • 13 (1:35) č. 8 Coro: „Bella vita militar!“ (Refrén)
  • 14 (0:47) Recitativo: „Non v'è più tempo, amici“ (Alfonso, Fiordiligi, Dorabella, Guglielmo, Ferrando)
  • 15 (3:04) Č. 9 Quintetto e coro: „Di scrivermi ogni giorno“ (Fiordiligi, Dorabella, Guglielmo, Ferrando, Alfonso, Chorus)

Scéna 6

  • 16 (1:10) Recitativo: „Holubičko, synu?“ (Fiordiligi, Dorabella, Alfonso)
  • 17 (3:05) č. 10 Terzettino: „Soave sia il vento“ (Fiordiligi, Dorabella, Alfonso)

Scéna 7

  • 18 (1:12) Recitativo: „Non son cattivo comico“ (Alfonso)

Scéna 8

  • 19 (2:26) Recitativo: „Che vita maledetta“ (Despina)

Scéna 9

  • Recitativo: „Madame, ecco la vostra colazione“ (Despina, Fiordiligi, Dorabella)
  • 20 (2:03) č. 11 Aria: „Smanie implacabili“ (Dorabella)
  • 21 (1:37) Recitativo: „Signora Dorabella“ (Despina, Dorabella, Fiordiligi)
  • 22 (2:34) č. 12 Aria: „In uomini, in soldati“ (Despina)

Scéna 10

  • 23 (2:25) Recitativo: „Che silenzio! Che aspetto di tristezza“ (Alfonso, Despina)

Scéna 11

  • 24 (4:42) Č. 13 Sestetto: „Alla bella Despinetta“ (Fiordiligi, Dorabella, Despina, Ferrando, Guglielmo, Alfonso)
  • 25 (4:15) Recitativo: „Che sussurro!“ (Alfonso, Dorabella, Fiordiligi, Ferrando, Guglielmo, Despina)
  • 26 (4:25) Č. 14 Aria: „Come scoglio immoto resta“ (Fiordiligi)[2]

Seznam skladeb, CD2

Jednat, pokračovat

Scéna 11, pokračování

  • 1 (1:04) Recitativo: „Ach ne partite!“ (Ferrando, Guglielmo, Alfonso, Dorabella, Fiordiligi)
  • 2 (1:51) č. 15 Aria: „Non siate ritrosi“ (Guglielmo)

Scéna 12

  • 3 (0:54) Č. 16 Terzetto: „E voi ridete?“ (Ferrando, Guglielmo, Alfonso)
  • 4 (1:05) Recitativo: „Si può sapere un poco“ (Alfonso, Guglielmo, Ferrando)
  • 5 (5:05) Č. 17 Aria: „Un 'aura amorosa“ (Ferrando)

Scény 14, 15 a 16

  • 6 (20:05) Č. 18 Finále: „Ah, che tutta in un momento“ (Fiordiligi, Dorabella, Ferrando, Alfonso, Guglielmo, Despina)

Dějství dva

Scéna 1

  • 7 (1:43) Recitativo: „Andate là, che siete“ (Despina, Fiordiligi, Dorabella)
  • 8 (3:01) č. 19 Aria: „Una donna a quindici anni“ (Despina)

Scéna 2

  • 9 (1:43) Recitativo: „Sorella, cosa dici?“ (Fiordiligi, Dorabella)
  • 10 (3:13) č. 20 Duetto: „Prenderò quel brunettino“ (Fiordiligi, Dorabella)

Scéna 3

  • 11 (0:22) Recitativo: „Ah, correte al giardino“ (Alfonso, Despina)

Scéna 4

  • 12 (4:04) č. 21 Duetto con coro: „Secondate, aurette amiche“ (Ferrando, Guglielmo, Chorus)
  • 13 (0:48) Recitativo: „Cos'è tal mascherata?“ (Alfonso, Fiordiligi, Dorabella, Despina, Ferrando, Guglielmo)
  • 14 (2:41) Č. 22 Quartetto: „La mano a me date“ (Despina, Ferrando, Guglielmo, Alfonso)

Scéna 5

  • 15 (2:47) Recitativo: „Ach che bella giornata!“ (Fiordiligi, Ferrando, Dorabella, Guglielmo)
  • 16 (5:11) č. 23 Duetto: „Il core vi dono, bell 'idolo mio“ (Dorabella, Guglielmo)[2]

Seznam skladeb, CD3

Druhé dějství, pokračovalo

Scéna 6

  • 1 (1:41) Recitativo: "Barbara! Perché fuggi?" (Ferrando, Fiordiligi)

Scéna 7

  • 2 (1:48) Recitativo: „Ei parte ...“ (Fiordiligi)
  • 3 (8:03) Č. 25 Rondo: „Per pietà, ben mio“ (Fiordiligi)

Scéna 8

  • 4 (2:54) Recitativo: „Amico, abbiamo vinto!“ (Ferrando)
  • 5 (3:13) č. 26 Aria: „Donne mie, la osud e tanti“ (Guglielmo)

Scéna 9

  • 6 (1:23) Recitativo: „In qual fiero contrasto“ (Ferrando)
  • 7 (2:07) č. 27 Cavatina: „Tradito, schernito“ (Ferrando)
  • 8 (1:27) Recitativo: „Bravo, questa è costanza“ (Alfonso, Ferrando, Guglielmo)

Scéna 10

  • 9 (1:29) Recitativo: „Ora vedo che siete“ (Despina, Dorabella, Fiordiligi)
  • 10 (3:38) č. 28 Aria: „E 'amore un ladroncello“ (Dorabella)

Scéna 11

  • 11 (1:48) Recitativo: „Comme tutto congiura“ (Fiordiligi, Guglielmo, Despina, Alfonso)

Scéna 12

  • Recitativo: „L'abito di Ferrando“ (Fiordiligi, Despina, Guglielmo)
  • 12 (7:04) č. 29 Duetto: „Fra gli amplessi in pochi istante“ (Fiordiligi, Ferrando)

Scéna 13

  • 13 (2:05) Recitativo: „Oh poveretto me“ (Alfonso, Guglielmo, Ferrando)
  • 14 (0:59) č. 30 Andante: „Tutti accusan le donne“ (Alfonso, Guglielmo)

Scéna 14

  • 15 (0:47) Recitativo: „Vittoria, padroncini!“ (Despina, Ferrando, Alfonso, Guglielmo)

Scény 15, 16, 17 a 18

  • 16 (20:24) Č. 31 Finále: „Fate presto, o cari amici“ (Fiordiligi, Dorabella, Despina, Ferrando, Guglielmo, Alfonso)[2]

Personál

Hudební

  • Kiri Te Kanawa (soprán), Fiordiligi, dáma Ferrara, sestra Dorabella
  • Frederica von Stade (mezzosopranistka), Dorabella, dáma Ferrary, sestra Fiordiligi
  • Teresa Stratas (soprán), Despina, služebná Fiordiligi a Dorabella
  • Philippe Huttenlocher (baryton), Guglielmo, armádní důstojník, zamilovaný do Fiordiligiho
  • David Rendall (tenor), Ferrando, armádní důstojník, zamilovaný do Dorabelly
  • Jules Bastin (bas), Don Alfonso, starší filozof
  • Luciano Sgrizzi, cembalo continuo
  • Choeurs de l'Opéra du Rhin (sbormistr: Gunter Wagner)
  • Štrasburský filharmonický orchestr
  • Alain Lombard, dirigent[2]

jiný

  • Michel Garcin, producent
  • Pierre Lavoix, technik bilance
  • Françoise Garcin, redaktorka
  • Charles Schwarz, asistent
  • Monique Mathon, hudební asistentka[2]

Historie vydání

V roce 1978 vydal Erato album v Evropě jako soubor tří LP (katalogové číslo STU 71110) s literaturou poskytující poznámky, texty, překlady a několik fotografií pořízených během procesu nahrávání.[3] Také v roce 1978 vydalo RCA (na základě licence od společnosti Erato) album v USA na LP (katalogové číslo FRL3-2629) i kazetě (katalogové číslo FRK3-2629), přičemž LP byla opět doprovázena poznámkami, texty a překlady.[1]

V roce 1991 vydal Erato album na CD (katalogové číslo 2292-45683-2) ve své sérii „Libretto“, zabalené v kufříku s 264stránkovou brožurou obsahující esej o opeře André Tubeufa v angličtině, francouzštině a němčině a libreto opery v angličtině, francouzštině, němčině a italštině.[2] Jedinou ilustrací této brožury byla fotografie Lombarda od Jacquese Sarrata. V roce 2010 vydal Erato album znovu na CD v revidovaném obalu své série „Erato Opera Collection“.

Reference

  1. ^ A b C Stereo recenze, Srpen 1978, str. 132-133
  2. ^ A b C d E F G h Mozart, W. A .: Così fan tutte, kond. Alain Lombard, Erato CD 2292-45683-2, 1991
  3. ^ A b Gramofon, Květen 1978, str. 1929-1930
  4. ^ Gramofon, Červenec 1978, s. 167