Konvence z Kuçi - Convention of Kuçi

Konvence z Kuçi
Nativní jméno Kuvendi i Kuçit
datum14. - 15. července 1614
UmístěníKuçi

The Konvence z Kuçi (Alb. Kuvendi i Kuçit) bylo meziregionální shromáždění konané ve dnech 14. - 15. července 1614 v oblasti Kuçi kmen v oblasti Malesia v moderní nejsevernější Albánii a Černé Hoře.[1][2][3][4][5] Druhé shromáždění se konalo dne 8. září 1614, které znovu potvrdilo rozhodnutí červencového shromáždění a mělo rovněž rozšířenou účast. Ze 44 zástupců prvního shromáždění byli téměř všichni z Albánské kmeny a kmeny Černé Hory. Ve zprávách o rozhodnutích shromáždění je zmíněno několik zástupců kmenů, například Gjergj Bardhi z Mirdita a Gjin Gjergji z Dukagjinu.[6][7]

Na druhém shromáždění byli také zástupci Bosny, Hercegoviny, Srbska, Bulharska, Makedonie a Dalmácie.[8][9][10] Z tohoto důvodu je v albánské historiografii popisován jako a pan-balkánský shromáždění.

Na obou shromážděních byl jedním z jejích hlavních organizátorů Lale Drekalov (Lala Drekali) hlava kmene Kuçi[11] Cílem shromáždění bylo získat pomoc od papežství a vévody z Parmy v boji proti osmanské vládě.[12] Benátský diplomat z blízka Kotor, Mariano Bolizza byl přítomen na shromážděních.[13] Shromáždění bylo odesláno Giovanni Renesi v Itálii předložit plán papežství a vévodovi z Parmy.[14] Sestava se pokusila jako ta předchozí Konvence Mat a Konvence Dukagjin hledat pomoc u papeže, a přestože od evropských mocností sliby, žádná pomoc nepřijela. Později proběhly další vzpoury.

Viz také

Reference

  1. ^ Actes du premier Congrès international des études balkaniques et sud-est européens (ve francouzštině) (Mezibalkánské shromáždění roku 1614 bylo svoláno do Kuçu, do středu svazu albánských hor. vyd.). Vydání akademie Bulgare des Sciences. 1967. str. 867. Citováno 4. dubna 2020.
  2. ^ Studia Albanica (ve francouzštině) (A vyvrcholení těchto odkazů a kontaktů pak bude perfektně potvrzeno v Pan-Alkanan Assemblies v Kuç (1614), Prokuplje (1616) a v Bělehradě (1620), na kterých se kromě Albánců zúčastní, mimo jiné také ... ed.). L'Institut. 1967. str. 195. Citováno 4. dubna 2020.
  3. ^ Shqiptare, Qendra Mbarekombetare e Koleksionisteve (7. září 2017). „8. září 1614 se ve shromáždění v Kuçi shromáždili vůdci protiotomanských hnutí z celého Balkánu“. Qendra Mbarekombetare e Koleksionisteve Shqiptare.
  4. ^ Gjurmime albanologjike: Seria e shkencave historike (v albánštině). Instituti. 1988. str. 108. Citováno 4. dubna 2020.
  5. ^ Islami, Selim (1962). Burime të zgjedhura për historinë e Shqipërisë. 2. Šek. VIII - XV (v albánštině). Universiteti Shteteror ve společnosti Tiranes, Instituti i Historise dhe i Gjuhesise. str. 26. Citováno 4. dubna 2020.
  6. ^ Dokumenty XVI-XVII k historickým a Shqipërisë (v albánštině). Akademia e Shkencave e RPS të Shqipërisë, Instituti i Historisë. 1989. str. 9. Citováno 4. dubna 2020.
  7. ^ Studime Historike (v albánštině). 1967. str. 127. Citováno 4. dubna 2020.
  8. ^ Brestovci, Sadulla (1983). Marrëdhëniet shqiptare - serbo-malazeze (1830-1878) (v albánštině). Instituti Albanologjik i Prishtinës. str. 18. Citováno 4. dubna 2020.
  9. ^ Historia e popullit shqiptar (v albánštině). Botimet Toena. 2002. s. 572. Citováno 4. dubna 2020.
  10. ^ Jehona (v albánštině) (Potvrzuje to mezibalkánské shromáždění konané v září 1614 v Kuç. Shromáždění Kuçi mělo mezibalkánský charakter, protože se ho zúčastnili zástupci Albánie, Černé Hory, Bosny, Hercegoviny a Srbska. ... vyd.). 1969. s. 92. Citováno 4. dubna 2020.
  11. ^ Tiranës, Universiteti Shtetëror i (1957). Buletin: Seria Shkencat Shoqerore (v albánštině). str. 71. Citováno 4. dubna 2020.
  12. ^ européen, Association internationale d'études du Sud-Est (2001). Bulletin (francouzsky). str. 36. Citováno 4. dubna 2020.
  13. ^ Redžepagić, Jašar (1970). Zhvillimi i arësimit dhe i sistemit shkollor të kombësisë shqiptare në teritorin e Jugosllavisë së sotme deri në vitin 1918 (v albánštině). Entity i teksteve dhe i mjeteve mësimore in Krahinës Socialiste Autonome të Kosovës. str. 24.
  14. ^ Bartl, Peter (1974). „Der Westbalkan zwischen spanischer Monarchie und osmanischem Reich: zur Türkenkriegsproblematik an der Wende vom 16. zum 17 Jahrhundert“. Albanische Forschungen. 14-16: 189.


Část série na
Historie Albánie
Státní znak Albánie
Časová osa