Kostnice v Maďarsku - Constance of Hungary
| Kostnice v Maďarsku | |
|---|---|
 Queen Constance na a tympanon v Cisterciácké opatství Porta Coeli | |
| Královna choť Čech | |
| Držba | 1199–1230 |
| narozený | C. 1180 Maďarsko |
| Zemřel | 6. prosince 1240 (ve věku c. 60) Tišnov, Morava |
| Pohřbení | |
| Manželka | Ottokar I. z Čech |
| Problém | Václav I. z Čech Anna z Čech Svatá Anežka z Čech |
| Dům | Árpád |
| Otec | Béla III z Maďarska |
| Matka | Agnes z Antiochie |
Kostnice v Maďarsku (asi 1180 - 6. prosince 1240) byl druhý Choť královny z Ottokar I. z Čech.[1]
Rodina
Constance byla dcerou Béla III z Maďarska[2] a jeho první manželka Agnes z Antiochie. Včetně jejích starších sourozenců Emeric, král Maďarska, Margaret Maďarská a Andrew II Maďarska.
Manželství a děti
V roce 1199 se Ottokar I. rozvedl se svou první ženou, Adelaide of Meissen z důvodu pokrevní příbuznost. Oženil se s Constance později ve stejném roce.[2] Spolu s Ottokarem měla devět dětí.[2]
Královna Kostnice je pravidelně zmiňována jako spoludárkyně se svým manželem v různých dokumentech o jeho panování. Její žádosti pro manžela za různé dary jsou také zaznamenány. Má se za to, že město prodala Boleráz svému synovci Béla IV. Z Maďarska. V roce 1247 svěřil Béla uvedené město jeptiškám Trnava. List, kterým údajně Kostnice uděluje městům svobodu Břeclav a Olomouc je považován za falešný dokument. Stejný list uděluje pozemky Ostrovany do kláštera sv. Štěpána z Hradište. Další epištola má královnu usazovat „čestné germánské muže“ (viros čestný Theutunicos) ve městě Hodonín a je také považován za padělání.[3] V roce 1230 zemřel Ottokar I. a jeho syn Václav následoval. Constance přežila svého manžela o deset let.
V roce 1231 Papež Řehoř IX postavila královnu Constance a ji dower majetek pod ochranou Svatý stolec. Jeho dopis Constance objasňuje uvedené majetky, které zahrnují provincie Břeclav (Brecyzlaviensem), Pribyslavice (Pribizlavensem), Dolní Kunice (Conowizensem), Godens (Godeninensem), Bzenec (Bisenzensem) a Budějovice (Budegewizensem).[4] V roce 1232 byla založena Kostnice Klášter Porta Coeli u Tišnov a odešel do toho jako jeptiška. Zemřela v ambitu.
Problém
- Vratislav (asi 1200 - před 1209)
- Judith (asi 1202 - 2. června 1230), která se provdala Bernhard von Spanheim, Vévoda z Korutan
- Anna (c. 1204 - 23. června 1265), který se oženil Jindřich II. Zbožný, Vévoda z Vratislavi
- Agnes, o které se myslelo, že zemřela mladá
- Václav I. z Čech (kolem 1205 - 23. září 1253)
- Vladislava, Markrabě moravský (1207 - 10. února 1228)
- Přemysl, moravský markrabě (1209 - 16. Října 1239), který se oženil s Margaretou, dcerou Otto I., vévoda z Meranie, a Beatrice II., Hraběnka z Burgundska
- Božena (Wilhelmina) (1210-24. Října 1281)
- Agnes (20. ledna 1211 - 6. března 1282), Matka představená z Františkánský Klarisky jeptišky z Praha
Reference
- ^ Sara Ritchey, Holy Matter: Měnící se vnímání hmotného světa v pozdně středověkém křesťanství(Cornell University Press, 2014), 101.
- ^ A b C Earenfight 2013, str. 175.
- ^ "Ženská biografie: Kostnice v Maďarsku". Archivovány od originál dne 21. prosince 2016. Citováno 21. srpna 2008.
- ^ „1231 Dopis Řehoře IX. Kostnici maďarské“. Archivovány od originál dne 3. září 2014. Citováno 21. srpna 2008.
Zdroje
- Earenfight, Theresa (2013). Království ve středověké Evropě. Palgrave Macmillan. ISBN 978-1137303929.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Ženská biografie: Kostnice v Maďarsku, obsahuje několik dopisů odeslaných a přijatých Constance.
Kostnice v Maďarsku Narozený: 1180? Zemřel 6. prosince 1240 | ||
| Královské tituly | ||
|---|---|---|
| Volný Titul naposledy držel Adelaide of Meissen | Královna choť Čech 1199–1230 | Uspěl Kunigunde of Hohenstaufen |
Kontrolní úřad  |
|---|