Úvahy o příčinách velikosti Římanů a jejich úpadku - Considerations on the Causes of the Greatness of the Romans and their Decline

Úvahy o příčinách velikosti Římanů a jejich úpadku
Úvahy des Romains - Montesquieu.jpg
AutorMontesquieu
ZeměFrancie
Jazykfrancouzština
ŽánrHistorická esej
Publikováno1734
Typ médiaTištěná monografie
Stránky277

Úvahy o příčinách velikosti Římanů a jejich úpadku (Francouzština: Considérations sur les causes de la grandeur des Romains et de leur dekadence) je kniha z 18. století, kterou napsal francouzština politický filozof Montesquieu. Poprvé publikováno v roce 1734, je vědci obecně považováno za jedno z nejznámějších děl Montesquieu a bylo inspirací pro Gibbon je obsáhlejší Historie úpadku a pádu římské říše.

Vydání

V roce 1734 byla kniha poprvé vydána anonymně jako octavo Jacques Desbordes v Amsterdamu.[1] Před rokem 1734 neexistují žádné dochované rukopisy, kromě jedné předmluvy, která byla nakonec z publikace vyloučena. To ponechává nejistotu, kdy přesně byla práce napsána.[1] Montesquieu si však hned po vydání ponechal pečlivé poznámky a opravy, které byly použity v edici revidované samotným Montesquieu a publikované ve Francii v roce 1748.[1][2][3]

Formát

Ve svém vydání z roku 1734, jehož kopie je umístěna v Francouzská národní knihovna, knihu tvoří a kožené obálka zahrnující 277 stránek uspořádaných do 23 kapitol, plus 2 stránky errata.[4]

Obsah

Montesquieu původně zamýšlel napsat pouze několik stránek k tomuto tématu.[1] Velikost jeho tématu ho však přemohla, a tak se rozhodl rozšířit rozsah svého psaní od počátků Římská republika k rozpadu pozdních římská říše.[1] Začíná v roce 753 př. N. L., Což je tradiční datum založení Řím, a pokračuje až do pád Konstantinopole v roce 1453 nl napadající armádě Osmanská říše.

V kapitolách I až X Montesquieu předpokládá, že bohatství, vojenská síla a expanzivní politiky že většina historických zpráv byla pro Řím zdrojem velké síly, ve skutečnosti přispěla k oslabení ducha občanská ctnost římských občanů. Poté, co podrobně popsal historii mnoha římských válek, Montesquieu prohlásil: „Velikost státu způsobila velikost osobního bohatství. Ale protože bohatství spočívá v morálce, nikoli v bohatství, bohatství Římanů, které mělo i nadále své limity, přineslo luxus a hojnost, která ne. “[2]

Ve zbývající části knihy Montesquieu podrobně popisuje vzorec stálého morálního úpadku přerušený několika krátkými obdobími remise způsobenými vedením velkých císařů, konkrétně cituje Titus, Nervo, Trajan, Antoninus Pius, Marcus Aurelius a Julian apostata jako příklady toho.[2][1] Montesquieu uvádí, že pytel Říma a pád Západořímská říše nenávratně destabilizoval region; došel také k závěru, že vzestup křesťanství a touha občanů po bohatství nejvíce prosperujícího období Říma přímo vyvolala pád Říma Byzantská říše.[2][1] V době, kdy se Osmanská říše tlačila na byzantské území, „lidé byli více zaměstnáni Rada Florencie než s tureckou armádou. “[2]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G Volphilac-Auger, Catherine (září 2013). „Considérations sur les causes de la grandeur des Romains et de leur décadence“ [Úvahy o příčinách velikosti Římanů a jejich úpadku]. Montesquieu slovník. ENS Lyon. Citováno 12. července 2016.
  2. ^ A b C d E Lowenthal, Davide. „Úvahy o příčinách velikosti Římanů a jejich úpadku, 1734, PŘEKLADY, S POZNÁMKAMI A ÚVODEM,“. Ústavní společnost. The Free Press, Collier-Macmillan. Citováno 12. července 2016.
  3. ^ Considérations sur les causes de la grandeur des Romains et de leur dekadence. Nouvelle édition revue, corrigée et augmentée par l'auteur. A laquelle on a joint un Dialogue de Sylla et d'Eucrate. Paris: Huart et Moreau fils. 1748. Citováno 28. dubna 2018 - přes Gallica.
  4. ^ Considérations sur les causes de la grandeur des Romains et de leur decadance. Amsterdam: Jaques Desbordes. 1734. Citováno 12. července 2016 - přes Gallica.

externí odkazy