Konrád z Vechty - Conrad of Vechta
Konrád z Vechty (Čeština Konrád z Vechty; Němec Konrad von Vechta) (narozen asi 1370, pravděpodobně v Brémách; zemřel 24. prosince 1431 v Roudnice nad Labem ) byl Biskup z Verdenu (1400–1402/1407), Olomoucký biskup (1408–1413), Arcibiskup pražský (1413–1421) a mincovní mistr (1401–1403) a kancléř (1405–1412) Království české.
Před episkopátem
Není jisté, zda byl Conrad členem patricij rodina jménem von Vechta, žijící jako úspěšní obchodníci v Liberci Brémy, kde členové rodiny zastávali také funkce ve vládě města, nebo pokud se Conrad narodil v roce Vechta a proto epitetizoval von Vechta v němčině.[1] Jeho bratr Konstantin von Vechta však držel a kanonizovat na Brémská katedrála tak jako probošt katedrály (Dompropst), předsedající kapitola katedrály.[1] To spíše potvrzuje patricijské pozadí, protože bremianské kanonikáty byly obvykle poskytovány členům patricijských rodin Brém nebo šlechtických rodin Bremian rytířstvo.[1] Conrad rozhodně nebyl členem komitální rodiny Vechty, která se dříve nazývala podle jejího hradu Počty Ravensbergů.[2]
Conrad usiloval o administrativní kariéru. Stál na stranu již brzy Václav, římský král, vládnoucí nad Svatá říše římská od roku 1376, na jehož popud byl Conrad opatřen řadou prebends. Tolik Severní Němci studoval v Praha, Conradova vedlejší kolej s Václavem, který současně vládl jako Český král od roku 1378 může naznačovat, že to udělal i Conrad. V roce 1395 se Václavovi nepodařilo investovat Conrada biskup Verden, zatímco Dietrich z Nieheimu zvítězil.[2] Conrad byl dříve proboštem Lüne klášter a poté byl povýšen na kánon Kolegiátní kostel sv. Blaise v Brunswick.[3]
Za předpokladu biskupa Verden
V roce 1400 Papež Bonifác IX, na Václavův popud sesadil Conradova předchůdce Conrad of Soltau, kteří byli dosud pouze poskytnuti biskup Verden v roce 1399, ale neinvestoval, a za předpokladu, místo toho Conrad z Vechty ne dříve než 1. května, však také chybí investituru.[3] Conrad se jmenoval zvoleným biskupem Verdena až do roku 1407.[4] Chybí volitelný mandát kapitola katedrály v Verden na Allera, neuznal jeho episkopát.[5] Papež však brzy znovu změnil názor, když ostatní knížata-voliči sesadili Václava jako vládce říše v roce 1400 a nahradili jej králem Rupert, který v květnu 1401 přijal sesazeného Konráda ze Soltau, rodáka z Prince-biskupství Verden, jako legitimní a investoval ho s knížecím korunovační klenoty tak jako kníže-biskup.[3] Bonifác IX. Tak na podzim roku 1402 také potvrdil Konráda ze Soltau jako kanonického biskupa ve Verdenu.[4]
Pozdější kanceláře
V roce 1410 Konstantin von Vechta následoval Konráda do Prahy, následoval jej jako probošta Mělník Ss. Petra a Pavla, který byl spojen s kanonikací v Katedrála svatého Víta, Praha.[1]
Dne 28. července 1419 byl korunován Conrad Zikmund Lucemburský jako český král. Conrad se postavil na stranu Husité Během Husitské války Navzdory tomu, že zůstal katolickým prelátem, byl římskou kurií sesazen jako arcibiskup.
Art patronát
Conrad byl pravděpodobným původním majitelem bohatě osvětlené rukopisné Bible, nyní známé jako Antverpská bible z jeho přežití v Muzeum Plantin-Moretus, Antverpy.[6]
Reference
- Václav Bartunek (1980), „Konrad von Vechta“, Neue Deutsche Biographie (NDB) (v němčině), 12, Berlin: Duncker & Humblot, s. 551–552
- Zdeňka Hledíková, Štěpán Kohout a Thomas Vogtherr, "Konrad von Vechta", Erwin Gatz, Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches: 5 vol., In: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches„Erwin Gatz ve spolupráci s Clemensem Brodkorbem (eds.), Berlin: Duncker & Humblot, 2001, sv. 2: „1198 bis 1448“, s. 594–596; ISBN 3-428-08422-5.
- Walter Schlesinger (1882), "Konrad von Vechta ", Allgemeine Deutsche Biographie (ADB) (v němčině), 16„Leipzig: Duncker & Humblot, s. 608–609
- Thomas Vogtherr, „Bistum und Hochstift Verden bis 1502“, v: Geschichte des Landes zwischen Labe a Weser: 3 obj., Hans-Eckhard Dannenberg a Heinz-Joachim Schulze (eds.), Stade: Landschaftsverband der ehem. Herzogtümer Bremen und Verden, 1995 a 2008, roč. I „Vor- und Frühgeschichte“ (1995; ISBN 3-9801919-7-4), sv. II „Mittelalter (einschl. Kunstgeschichte)“ (1995; ISBN 3-9801919-8-2), sv. III 'Neuzeit' (2008; ISBN 3-9801919-9-0), (= Schriftenreihe des Landschaftsverbandes der ehem. Herzogtümer Bremen und Verden; vol. 7–9), vol. II: str. 279–320.
Další čtení
- Boehm, Barbara Drake; et al. (2005). Praha: Koruna česká, 1347-1437. New York: Metropolitní muzeum umění. ISBN 1588391612.
Poznámky
- ^ A b C d Václav Bartunek, "Konrad von Vechta", v: viz reference pro bibliografické údaje, sv. 12, s. 551seq., Zde str. 551.
- ^ A b Walter Schlesinger, „Konrad von Vechta“, in: viz reference pro bibliografické údaje, sv. 16, str. 608 a násl., Zde str. 608.
- ^ A b C Thomas Vogtherr, „Bistum und Hochstift Verden bis 1502“, v: viz reference pro bibliografické údaje, sv. II: str. 279–320, zde str. 302. ISBN 3-9801919-8-2.
- ^ A b Thomas Vogtherr, „Bistum und Hochstift Verden bis 1502“, v: viz reference pro bibliografické údaje, sv. II: str. 279–320, zde str. 303. ISBN 3-9801919-8-2.
- ^ Srov. Karl Ernst Hermann Krause, dodatek k článku Ludwiga Schlesingera „Konrad von Vechta“, v: Allgemeine Deutsche Biographie, sv. 16 (1882), s. 608seq., Dodatek zveřejněný pod „Zusätze und Berichtigungen“ (dodatky a opravy), v: Allgemeine Deutsche Biographie, sv. 18, s. 794–796, zde s. 795.
- ^ "Václavská Bible" v Grove Encyclopedia of Medieval Art and Architecture, sv. 2, editoval Colum Hourihane (Oxford University Press, 2012), str. 366-367
Konrád z Vechty Narozený: ca. 1370 možná v Brémy Zemřel 24. prosince 1431 v Roudnice nad Labem | ||
Tituly katolické církve | ||
---|---|---|
Regnal tituly | ||
Předcházet Dietrich z Nieheimu | poskytl biskupa Verdena jako Conrad II nikdy formálně neinvestoval kníže-biskupa, kterému jako takové konkuroval Konrád III od května 1401 1400–1402 | Uspěl Conrad of Soltau jako Conrad III |
Tituly katolické církve | ||
Předcházet Vladislav Lacek z Kravař | Olomoucký biskup / Olmütz jako Conrad II 1408–1413 | Volný Další titul drží John of Bucca, Železos Václav Králík (Wenceslaus Gerard) z Buřenic jako přerušovaný správce |
Volný Titul naposledy držel Zikmund Albicus | Arcibiskup pražský jako Conrad I. připojil se Husit hnutí v roce 1421, papežsky sesazen v roce 1424 1413–1424 | Volný Další titul drží Antonín Brus z Mohelnices John of Bucca, Železo jako přerušovaný správce |
hu | ||
převzal de facto funkci v husitském kostele | Husitský pražský arcibiskup 1421–1431 | Volný Další titul drží Jan z Rokycanujiž jako generální vikář od roku 1431 |