Colloredo-Mansfeld - Colloredo-Mansfeld

Knížecí paže rodiny

Colloredo-Man (n) sfeld (Německá výslovnost: [ˌKɔlo: .ʀe: dɔ.ˈmans.fɛlt]) je původně italská šlechtická rodina, ke které přišla větev Rakousko na konci 16. století. Tam byli v roce 1588 povýšeni na barony, počty v roce 1727 a knížata (v prvorozenství) v roce 1763. Byly jim uděleny Zámek Opočno v Království české v roce 1634 a získal řadu dalších majetků v Čechách a Rakousku. V roce 1945 byli vyvlastněni a vyloučeni z Československé republiky, ale po roce 1990 se vrátili a dostali část svých bývalých statků restituovaných.

Dějiny

Colloredo Hrad, Itálie

Rodina Colloredo je původem z Colloredo di Monte Albano, Itálie, kde vlastnili řadu majetků. Podle rodinné tradice pochází z Švábská Páni z Waldsee. Údajně Liebhart (Liobardo) Waldsee přišel Itálie navštěvovat krále Conrad II a asi 1031 bylo enfeoffed od patriarchy Poppo z Aquileie s hradem Mels poblíž Udine v Friuli.[1] Jeho potomci od roku 1309 stavěli Colloredo Zámek jako jejich rezidence. O linii Waldsee se však dnes vedlo sporu.

Dům byl povýšen do šlechtické hodnosti Freiherr podle Habsburg Císař Rudolf II v roce 1588 a stal se Reichsgraf v roce 1724.[1] V roce 1634 bylo uděleno dvěma bratrům Colloredo Zámek Opočno v Čechách Ferdinand II., Císař svaté říše římské. Rudolf Joseph von Colloredo (1706-1788), vicekancléř císařovny Marie Terezie, byl jmenován Princ Svaté říše římské v roce 1763.[1]

Linka Colloredo-Mansfeld se objevila, když se jeho syn Franz de Paula Gundakar von Colloredo oženil s princeznou Marií Isabellou z Mansfeld v roce 1771 a mohla zdědit české rodinné statky po ní Dobříš Hrad po vyhynutí mužské linie dynastie v roce 1780, zatímco původní Mansfeldský majetek přešel na pruskou Magdeburské vévodství. Spojení domů Colloredo a Mansfeld bylo oficiálně schváleno císařským dekretem Josef II v roce 1789; vyhláška používala pravopis Colloredo-Mannsfeld zatímco pravopis Colloredo-Mansfeld bylo častější.

V roce 1803 koupil princ Franz Gundakar část Hrabství Rieneck z rodu Nostiz protože to je Imperiální bezprostřednost udělil mu místo v Císařská strava, ačkoli se tam nikdy nepřestěhoval. V roce 1806 toto území bylo zprostředkovaný podle Arcibiskup z Řezna, Karl Theodor von Dalberg, jako součást jeho Aschaffenburgské knížectví. V roce 1815 byl Rieneck anektován Bavorské království. Princ koupil v roce 1804 část Hrabství Limpurg známý jako lordstvo Limpurg-Gröningen; toto zprostředkovala Království Württemberg v roce 1806.

V Druhá Československá republika asi polovina 60 000 rodinných majetků hektarů lesů a zemědělské půdy bylo vyvlastněno během a pozemková reforma. Za německé okupace (Protektorát Čechy a Morava ), když se Colloredos, kteří se stali československými občany, odmítli stát Němci, jejich zbývající majetky byly zabaveny nacisty a některými synovci knížete Josefa II. (kteří žili v Paříži) byli zatčeni za otrockou práci, další emigrovali. Po druhá světová válka se rodina vrátila, ale jen aby znovu a následně čelila zatčení a mučení vyhoštění z Československo kde byli znovu vyvlastněni, tentokrát „jako Němci“ pod Benešovy dekrety. Emigrovali do Kanady a USA. Jejich jediným zbývajícím majetkem byl lesní statek Gstatt v Rakousku, který koupili v roce 1929, zatímco mladší větev stále vlastní Sierndorf v Rakousku (zakoupeno v roce 1756).

Části majetku Colloredo,[2] mezi nimi Dobříš Hrad a Zbiroh Hrad a jeho zemědělské půdy byly obnoveny Česká republika Jerome Colloredo-Mansfeld (ten prodal a první nechal svému synovci Jerome [cs ]). Zámek Opočno byl vrácen dceři knížete Josefa III Kristině Colloredo-Mansfeldové. Rozhodnutí nejvyššího soudu ji však donutilo vrátit hrad státu, zatímco jí bylo umožněno udržovat zemědělskou půdu. Soudní spor o sbírku umění na zámku Opočno stále probíhá. Hraběnka Kristina žije v Opočně a v rakouském Gstattu. Rodina nyní vlastní znovu asi 20 000 svých původních 60 000 hektarů.

Knížata Colloredo-Mannsfeld (1789 - dosud)

Heraldický štít paží
  • Franz Gundackar, Hrabě 1788–1789, 1. princ 1789-1807 (1731-1789)
    • Rudolf, 2. princ 1807-1843 (1772-1843)
    • Hrabě Hieronymus (1775-1822)
      • Franz, 3. princ 1843-1852 (1802-1852)
    • Hrabě Ferdinand (1777-1848)
      • Joseph, 4. princ 1852-1895 (1813-1895)
        • Hieronym, dědičný princ z Colloredo-Mannsfeld (1842-1881)
          • Joseph, 5. princ 1895-1957 (1866-1957)
          • Hrabě Hieronymus (1870-1942)
            • Joseph, 6. princ 1957-1990 (1910-1990)
            • Hieronym, 7. princ 1990-1998 (1912-1998)
            • Hrabě Friedrich (1917-1991)
              • Hieronym [cs ], 8. princ 1998 - současnost (b. 1949)
                • Paul-Josef hrabě z Mannsfeldu, dědičný princ z Colloredo-Mannsfeldu (b. 1981)
                  • Hrabě Hieronymus (b. 2011)
                  • Hrabě Felix (b. 2013)
                  • Hrabě Paul (b. 2016)
                • Hrabě Lelio (b. 1985)[Citace je zapotřebí ]

Pozoruhodné členy

Reference

  1. ^ A b C Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser XIV. „Colloredo-Mannsfeld“. C.A. Starke Verlag, 1991, s. 247-252. (Němec). ISBN  3-7980-0700-4
  2. ^ „Radio Praha - Galerie města Prahy vrací život a historii do staroměstského paláce“. www.radio.cz. Citováno 2016-04-24.

externí odkazy