Clément Duhour - Clément Duhour
Clément Duhour byl narozen v Saint-Jean d’Anglet, v Akvitánie jihozápadní oblast Francie dne 11. prosince 1912.[1] Zemřel dne 3. ledna 1983 v Neuilly-sur-Seine. Byl to francouzský sportovec, zpěvák, herec, filmový režisér a producent.
Životopis
Francouz Baskičtina „Clément Duhour byl synem pekaře. Byl také mladším bratrem Édouard Duhour.[2] V 16 letech vyhrál své první francouzské národní mistrovství v obou vrh koulí a diskuse. Téměř současně byl vyloučen z veřejné střední školy v Bayonne pro „nedisciplinovanost“. Následně ho jeho otec poslal do Paříže, aby se stal učeňovým prodavačem v Félix Potin obchod s potravinami. O tři dny později opustil učení, aby se stal bavičem v Lapin Agile klub pod uměleckým jménem Guy Lormont.[1] V roce 1932 se zúčastnil Letní olympijské hry v Los Angeles vrh koulí, kde bez velkého tréninku hodil daleko za značku 45 stop.[1] Jeho bratr Édouard byl také francouzským koulíkem, který v předchozím roce soutěžil na olympiádě.[2] Následující rok byl Clément opět korunován za francouzského národního vrhače koulí.
Během Německá okupace Francie, Duhour otevírá vlastní kabaret Le Cavalier na Rue de Ponthieu v 8. pařížský obvod.[1] Svou filmovou kariéru zahajuje také jako „Boris Ivanovitch“ ve filmu L'Age d'or v režii Jean de Limur. Podle Hans von Luck „Duhourova kavárna byla zástěrkou pro aktivity odporu, a tak skrývala odpůrce za pláštěm povrchního souladu s Němci.[1] V roce 1942 se Duhour setkal Viviane Romance a vzali se v roce 1943. Společně založili produkční společnost Izarra Films, v níž „izarra“ znamená „hvězda“ Baskičtina.[1]
Po skončení druhé světové války se stává Clément Duhour Sacha Guitry Pravidelný producent a spolupracovník prostřednictvím své produkční společnosti „CLM“ (Courts et Longs Métrages), jejíž jméno je míněno jako kvazi-zkratka jeho křestního jména, Clément („Clem“).[1] Toto sdružení se ukázalo jako plodné v padesátých letech minulého století s produkcí řady kinematografických děl, jako jsou kultovní klasika Three Make a Pair, Milenci a zloději nebo Kdyby nám byla Paris řečena.[1]
Clément Duhour také vzdal hold památce Sacha Guitry po jeho smrti v roce 1957 režií a produkcí Společný život (La Vie à deux) v roce 1958.
Zemřel „přirozenou smrtí“ 3. ledna 1983 v roce Neuilly. Bylo mu 71 let.[1]
Filmografie
Jako herec
Rok | Titul | Ředitel | Poznámky |
---|---|---|---|
1941 | L'Âge d'or | Jean de Limur | |
1942 | Trumpova karta | Jacques Becker | |
1945 | La Route du bagne | Léon Mathot | |
1946 | La Colère des dieux | Karel Lamač | |
1946 | La Maison sous la mer | Henri Calef | |
1948 | Křižovatka vášně | Ettore Giannini | |
1951 | Vášeň | Georges Lampin | |
1951 | Paříž stále zpívá | Pierre Montazel | herec a producent |
1952 | Promenády v Paříži | Stany Cordier | |
1953 | Saluti e baci - (La Route du bonheur) | Maurice Labro a Giorgio Simonelli | herec a producent |
1953 | L'Embarquement pour le ciel | Jean Aurel | |
1953 | Le Chemin de l'étoile | Jean Mousselle | |
1953 | La Montagne du bout du monde | Lionel Terray | |
1953 | Histoires de bicyclettes | Émile Roussel | |
1954 | Si Versailles m'était Conté ... | Sacha Guitry | herec a producent |
1955 | Napoleon | Sacha Guitry | herec a producent |
1955 | Si Paris nous était conté | Sacha Guitry | herec a producent |
Jako režisér
Rok | Titul | Poznámky | |
---|---|---|---|
1958 | La Vie à deux | režisér, spisovatel a producent | |
1959 | Vous n'avez rien à déclarer? | režisér a producent |
Pouze jako producent
Rok | Titul | Ředitel | Poznámky |
---|---|---|---|
1956 | Le Pays d'où je viens | Marcel Carné |