Cide Hamete Benengeli - Cide Hamete Benengeli

Tento článek obsahuje a seznam doporučení, související čtení nebo externí odkazy, ale jeho zdroje zůstávají nejasné, protože mu chybí vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Dubna 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

Cide Hamete Benengeli je fiktivní Arab muslimský historik vytvořil Miguel de Cervantes ve svém románu Don Quijote, o kterém Cervantes říká, že je skutečným autorem většiny prací. To je dovednost metafikční literární pirueta, která, jak se zdá, dodává textu větší důvěryhodnost, takže věří, že Don Quijote byl skutečný člověk a příběh je starý desítky let. Čtenáři je však celkem zřejmé, že něco takového je nemožné, a že předstírání práce Cide Hamete je míněno jako vtip.

V předmluvě k části první románu (publikované v roce 1605) Cervantes naznačuje, že není původním autorem, ale pouze předává informace, které lze nalézt v „archivech La Mancha“. Na konci kapitoly VIII Cervantes uvádí, že informace z archivů končí zvláště vzrušujícím cliffhangerem a v kapitole IX popisuje nalezení arabského rukopisu s názvem „Historie Dona Quijota z La Mancha, autor Cide Hamete Benengeli, arabský historik.“

Ve druhé části (publikované v roce 1615) mladý učenec Carrasco informuje Dona Quijota, že příběh jeho dobrodružství je dobře známý, a to díky zveřejnění jeho historie Cidem Hametem.

Cide Hamete je Maurský, ačkoli toto adjektivum není u něj výslovně použito. Cervantes říká, že je „Arab a Manchegan“: jinými slovy španělský muslimský mluvčí arabských jazyků, nikoli severoafrický nebo osmanský. Ve druhé části kapitoly XLIV však Benengeli píše: „Já, i když vřesoviště ...“

Parodie rytířských románků

Cervantesovo použití předpokládaného překladu skutečného záznamu událostí je parodií na prvek, který se běžně vyskytuje v knihy rytířství. Například v Cristalián de España, autor Beatriz Bernal tvrdí, že našla knihu ve starověké hrobce, a vysvětluje jeho rozhodnutí zkopírovat ji. Další příklad lze vidět v Florisando podle Páez de Ribera, který tvrdí, že přeložil dílo řeckého původu z toskánského jazyka. Tato dobrodružství nikdy nejsou prezentována jako vynálezy samotných autorů, což jim dodává větší důvěryhodnost. Vyladění této narativní konvence dalo Cervantesovi příležitost vyjádřit vtipné, ironické komentáře a dokonce si zahrát několik fiktivních her.

Etymologie

O významu jména Benengeli se již spekuluje. První prvek „Cide“, jak uvádí Don Quijote, znamená v arabštině „pane“: jedná se o korupci سيد sid.

"Hamete" je také Kastilský forma vlastního jména hispánského muslimského původu. Vědci se však neshodují na jeho přesném ekvivalentu v arabštině, protože by mohl odpovídat třem velmi podobným jménům. Egyptský hispánista Abd al-Aziz al-Ahwani je ekvivalentní s حمادة Hamada; Abd al-Rahman Badawi se rozhodne pro حميد Hāmid, zatímco Mahmud Ali Makki potvrzuje, že je أحمد Ahmad, běžnější název než ostatní.

Význam slova „Benengeli“ způsobil větší tok inkoustu. První, kdo navrhl výklad, byl arabista José Antonio Conde, který ji interpretoval jako španělskou verzi ابن الأيل Ibn al-ayyil„syn jelena“. To byla jemná narážka na vlastní příjmení Cervantese, protože slovo pro jelena ve španělštině je „ciervo“. Učenci Diego Clemencín a Abd al-Rahman Badawi souhlasil.

Orientalista Leopoldo Eguílaz y Yanguas se týká Benengeli na berenjena („brinjal, lilek, lilek "), vztah zmíněný Sancho Panza v románu.^{[1] [2]}

Cervantisté Saadeddine Bencheneb a Charles Marcilly navrženo jako etymologie ابن الإنجيل Ibn al-In'īl, tj. „syn evangelia“. To by byla ironická hříčka zdůrazňující rozdíl mezi údajně muslimským autorem a křesťanskou povahou skutečného autora samotného.

Pro hispánce Mahmud Ali Makki, žádný z předchozích výkladů nemá konzistenci a má sklon předpokládat, že jméno je prostě vynález, i když zdůrazňuje, že může být inspirováno příjmením známé andaluské rodiny původem z Denia, Beni Burungal nebo Berenguel ( بني برنجل, příjmení katalánského původu -Berenguer -, arabizován a poté znovu romanized jako Berenguel).

Možné hříčky zmíněné výše by se opíraly o znalost Cervantesovy arabštiny, což je proveditelná domněnka. Cervantes strávil pět let zajatý v Alžíru a bylo mu dovoleno pohybovat se po městě a komunikovat s jeho obyvateli. Na druhou stranu, Américo Castro byl první, kdo poukázal na to možné Naopak původu, hypotéza, která byla udržována ve větší či menší míře pozdějšími autory. A La Mancha byla konečně, stejně jako značná část jižní poloviny poloostrova, hustě osídlena Moriscos. V každém případě Arab a Islám nebyli Cervantesovi cizí.

Viz také

• Seznam postav Don Quijote

Reference

• Abd Al-Aziz al-Ahwani, trans. Arabština a poznámky k Don Quijote de la Mancha, Káhira, 1957.
• Abd Al-Aziz al-Ahwani, "Cervantes a Sidi Hamada", Al-Maŷalla, Ne. 96, Káhira, prosinec 1964, s. 14–22.
• Abd al-Rahman Badawi, trans. Arabština a poznámky k Don Quijote de la Mancha, Abu Dhabi, Al-Madà, 1998.
• Ángel González Palencia, «Cervantes a Maurové», Bulletin Královské španělské akademie , Ne. XXVII, 1948, s. 107–122.
• Américo Castro, Cervantes a španělští kasticismové;, Madrid, Alfaguara / Alianza, 1974.
• Diego Clemencín, ed. a poznámky k Don Quijote de la Mancha, Madrid, Kastilie, 1967.
• Leopoldo Eguílaz y Yanguas, „Etymologické poznámky k důmyslnému hidalgo Don Quijote de la Mancha“, v Pocta Menéndezovi Pelayovi ve dvacátém roce jeho učitelského sboru, sv. II, Madrid, Obecná knihovna Victoriana Suáreze, 1899, s. 121–42.
• Charles Marcilly a Saadeddine Bencheneb, „Qui était Cide Hamete Benengeli?“, V Mélanges à la mémoire od Jean Sarrailh, sv. I, Paříž, Centre de recherches de l'Institut d'études hispaniques, 1966, s. 97–116.
• Mahmud Ali Makki, „Banu Burungal, rodina denianských intelektuálů,“ Sharq al-Andalus, Ne. 21, Alicante, 1993–1994.
• VV.AA. Dějiny španělské literatury sv. II. Renesance a baroka. Everest. 702–03

Tento článek o fiktivní postava z románu je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. Viz pokyny pro psaní o románech. Další návrhy najdete v článku diskusní stránka.