Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele - Church of the Assumption of Our Lady and Saint John the Baptist
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele | |
|---|---|
 | |
  Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele | |
| 49 ° 57'59 ″ severní šířky 15 ° 17'40 ″ východní délky / 49,96639 ° N 15,29444 ° ESouřadnice: 49 ° 57'59 ″ severní šířky 15 ° 17'40 ″ východní délky / 49,96639 ° N 15,29444 ° E | |
| Země | Česká republika |
| webová stránka | [1] |
| Oficiální jméno | Kutná Hora: Historické centrum města s kostelem sv. Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci |
| Umístění | Evropa |
| Kritéria | ii, iv |
| Odkaz | 732 |
| Nápis | 1995 (19 zasedání ) |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele je gotický a Barokní gotika kostel severovýchodně od Kutná Hora v Česká republika a je uveden v seznamu Seznam světového dědictví UNESCO společně s Kostel sv. Barbory a další památky v Kutné Hoře. Je to jeden z nejdůležitějších České gotické stavby postaven v době posledních Přemyslovců a také velmi důležitý a jeden z nejstarších příkladů barokně gotického slohu (spojený s Český barokní architekt Jan Blažej Santini-Aichel ).[1]
Dějiny
Kostel byl postaven nejprve v gotický styl kolem roku 1300 jako jedna z prvních vrcholně gotických staveb v českém království a jako první kostel v království připomínající francouzské gotické katedrály.[2] Byl postaven na místě staršího kostela a byl součástí kostela Cisterciáci Opatství Sedlec, které bylo nejstarším cisterciáckým opatstvím v českých zemích založeno roku 1142. Opatství bylo vypáleno Husité v roce 1421 a kostel se na další dvě století stal zříceninou.[1]
V roce 1700 se opat sedleckého opatství Jindřich Snopek rozhodl přestavět starý kostel. Rekonstrukci provedl architekt Pavel Ignác Bayer. Po třech letech byl Bayer nahrazen Jan Blažej Santini-Aichel kteří pracovali pro cisterciáky již v Zbraslav. Dokončil rekonstrukci kostela v původním stylu zvaném barokní gotika. Tato rekonstrukce byla oslavována pro svou působivou klenbu a fasádu i pro svou předsíň, kterou zdobily sochy od Matěj Václav Jäckel. Kostel byl vysvěcen v roce 1708.[1]
Ačkoli byl kostel přestavěn na počátku 18. století, jeho východní část s bočními kaplemi, sborem a transeptem si měla zachovat svůj původní vzhled (zvenčí).[2]
Poslední obnova kostela proběhla v roce 2001.
Galerie
Katedrála v Sedlci
Interiér kostela.
Schody českého architekta Jan Blažej Santini-Aichel
Půdorys kostela.
Relikviář s ostatky Svatý Vincenc
Reference
- ^ A b C Kotalík, Jiří (2001). Architektura barokní (v češtině). Praha: Správa Pražského hradu a DaDa, a. s. p. 169. ISBN 80-86161-38-2.
- ^ A b Černá, Marie (2005). „Země Koruny české“. Gotická architektura (v češtině). Praha: IDEA SERVIS. p. 60. ISBN 80-85970-46-5.
Viz také
Zdroje
- Pavel Kalina,Hybridní architektura Jana Blažeje Santini-Aichla a vzorce paměti v post-reformačních Čechách, Umění / Art LVIII, 1. vydání, 2010, s. 42-56.
|  | |
| ||