Bazilika sv. Prokopa v Třebíči - St. Procopius Basilica in Třebíč

Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Seznam světového dědictví UNESCO
Přehled baziliky svatého Prokopa v Třebíči, okres Třebíč.jpg
Přehled baziliky svatého Prokopa v Třebíči
Oficiální jménoBazilika svatého Prokopa
UmístěníTřebíč, Kraj Vysočina, Česká republika
ČástŽidovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči
KritériaKulturní: (ii), (iii)
Odkaz1078-003
Plocha0,2301 ha (0,569 akrů)
Souřadnice49 ° 13'1.03 "N 15 ° 52'25,09 ″ východní délky / 49,2169528 ° N 15,8736361 ° E / 49.2169528; 15.8736361Souřadnice: 49 ° 13'1.03 ″ severní šířky 15 ° 52'25,09 ″ východní délky / 49,2169528 ° N 15,8736361 ° E / 49.2169528; 15.8736361
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči se nachází v České republice
Bazilika sv. Prokopa v Třebíči
Umístění baziliky svatého Prokopa v Třebíči v České republice

Bazilika svatého Prokopa je románský -gotický Křesťanský kostel v Třebíč, Česká republika. Byl postaven na místě originálu Panny Marie Kaple[1] z Benediktin klášter v letech 1240–1280. Národní kulturní památkou se stala v roce 2002 jako součást „kláštera s kostelem sv. Prokopa“.[2] Bazilika spolu s židovskou čtvrtí v Třebíči byla zapsána jako a UNESCO Světové dědictví UNESCO v roce 2003.[3]

Bazilika byla původně zasvěcena chrámu sv Nanebevzetí Panny Marie. Svatý Prokop se stal Patrona baziliky na jubilejním jubileu jeho kanonizace v roce 1704. Jan Karel, hrabě z Valdštejna, založil hradní kapli sv. Prokopa z presbytář baziliky.[4][5]

Od roku 2013, zrekonstruovaný třebíčský zámek je muzeum přiléhající k bazilice.[6][7][8]

Bazilika svatého Prokopa

Dějiny

Historie baziliky je úzce spjata s historií první Benediktin klášter v Třebíč. Před výstavbou baziliky zde stála kaple sv. Prokopa, která byla postavena v roce 1104 a vysvěcena Heřmanem, biskupem Praha. O pět let později měl klášter již vlastní kostel. To bylo vysvěceno v roce 1109 tehdejším pražským biskupem Janem II. V krypta církevního vévody Litold Znojemský byl pohřben, jeden ze zakladatelů kláštera, ao tři roky později jeho bratr a vévoda Oldřich Brněnský, druhý zakladatel kláštera, byl rovněž pohřben.

Klášter zbohatl a jeho vliv se zvětšil. Zhruba v polovině 13. století byl klášter přestavěn a opevněn. Tato přestavba byla zahájena přibližně v roce 1240 a dokončena v roce 1260. Rekonstrukce znamenala zmizení románská architektura v klášteře, ale umožnil vybudování nové baziliky. Bazilika je zachována v původním stylu dodnes.

Viz také

Reference

  1. ^ DOLEŽEL, František Borgiáš. Bazilika sv. Prokopa v Třebíči. V Čeněk Sameš. Třebíč - město a okres. Brno: Národohospodářská propagace ČR, 1935. s. 55.
  2. ^ Nařízení vlády č. 337/2002 Sb., O prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky.
  3. ^ Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči
  4. ^ DOLEŽEL, František Borgiáš. p. 58.
  5. ^ Bartušek, Antonín. Umělecké památky Třebíče. 1. vyd. Brno: Blok, 1969. s. 71.
  6. ^ O zámku: Výstava muzea Vysočiny Třebíč na www.zamek-trebic.cz
  7. ^ Třebíčský hrad na www.trebiczije.cz
  8. ^ Hrad: Muzeum Vysočiny Třebíč na www.visittřebíč.eu