Christos Hatzimichalis - Christos Hatzimichalis

Christos Hatzimichalis
narozený1866
Athény
Věrnost Řecko
Servis/větevŘecká armáda
Roky služby1889–1920, 1922–1923
HodnostGR-Army-OF7-1912.svg Generálmajor
VálkyŘecko-turecká válka z roku 1897, Balkánské války, první světová válka

Christos Hatzimichalis (řecký: Χρήστος Χατζημιχάλης) byl řecký Inženýrský důstojník, který dosáhl hodnosti Generálmajor.

Narodil se v Athény v roce 1866. Byl pravnukem Řecká válka za nezávislost velitel Hatzimichalis Dalianis. Po studiích na Akademie řecké armády byl uveden do provozu jako 2. poručík inženýrů v roce 1889. Bojoval v Řecko-turecká válka z roku 1897 na Epirus přední, sloužil jako kapitán v generálním štábu během První balkánská válka 1912–13 a povýšen na majora bojoval s 1. pěší divize Během Druhá balkánská válka brzy poté.[1]

V roce 1916 byl podplukovníkem a podporoval povstání v Soluň což vedlo k založení samostatného Prozatímní vláda národní obrany pod Eleftherios Venizelos tam, a byl pověřen organizováním ženijního sboru „armády národní obrany“, kterou tato vznesla.[1] V letech 1917–1920 postupně působil jako velitel armádní akademie v 9. pěší divize a jako vedoucí služby armády. Po Venizelistu rezignoval z armády volební porážka v listopadu 1920.[1]

Revoluční vláda po něm ho povolalo do aktivní služby Září 1922 revoluce a přikázal II. Armádní sbor do podpisu Smlouva z Lausanne, když se vrátil do důchodu.[1]

Byl považován za důstojníka velké erudice a publikoval různé studie o vojenských záležitostech, včetně studie o válce s Tureckem v roce 1897.[1]

Reference

  1. ^ A b C d E Μεγάλη Στρατιωτική και Ναυτική Εγκυκλοπαιδεία. Τόμος Στ ′: Σαράντα Εκκλησίαι - Ώχρα [Velká vojenská a námořní encyklopedie. Svazek VI] (v řečtině). Athény. 1930. str. 574–575.