Chen Changhao - Chen Changhao
Chen Changhao | |
---|---|
陈昌浩 | |
Chen dovnitř Moskva (1950) | |
Zástupce ředitele Kancelář pro překlady a překlady | |
V kanceláři 1953–1966 | |
Osobní údaje | |
narozený | 18. září 1906 Hanyang, Wuhan |
Zemřel | 30. července 1967 Peking | (ve věku 60)
Alma mater | Wuhan University, Moskevská univerzita Sun Yat-sen, Normální univerzita ve střední Číně |
Vojenská služba | |
Přezdívky) | Cangmu |
Věrnost | Komunistická strana Číny |
Příkazy | Rudá čtvrtá armáda, západní armáda |
Bitvy / války | Obklíčení kampaně, Dlouhý pochod |
Chen Changhao (zjednodušená čínština : 陈昌浩; tradiční čínština : 陳昌浩; pchin-jin : Chén Chānghào; 18. Září 1906 - 30. Července 1967) byl členem 28 bolševiků [1][2][3][4][5] a důležitá vojenská osobnost Zhang Guotao 4. Rudá armáda[6] z Hanyang, Wuhan. Chen byl také známý jako Cangmu.[7]
Životopis
Chen měl vzdělání v dětství, které vrylo jeho pevné základy do sinologie. V roce 1926 se mohl přihlásit do Normální univerzita ve střední Číně av roce 1927 převedena do Wuhan University. Ve stejném roce nastoupil do Komunistická liga mládeže Číny a podle Bílý teror v roce 1927 se zapsal do Moskevská univerzita Sun Yat-sen v prosinci. Během svého pobytu v Moskvě se stal blízkým spolupracovníkem Wang Ming, Bo Gu a další by později vytvořili 28 bolševiků.
Dohromady s Shen Zemin a Shen Demin se vrátil do Číny dne 14. listopadu 1930,[8][9] zveřejnění Kominterna říjnový dopis Wang Mingovi.[8][10] Na konci roku 1930 se Chen a Wang mimo jiné připojili k Čínská komunistická strana.[8][11] Na čtvrtém plenárním zasedání Čínské komunistické strany v roce 1931 byl horlivým zastáncem Wang Minga.[6][8][12][13] V listopadu byl jmenován politickým komisařem Rudé čtvrté armády. Chen se zúčastnil čistky Rudé čtvrté armády, kde bylo popraveno více než 2 500 důstojníků a mužů za „kontrarevoluční“ činnosti.[6][14]
Dne 12. října 1932 byla Chen a Zhangova Rudá čtvrtá armáda nucena opustit Anhui a Hunan Sověti kvůli řadě vojenských porážek. V důsledku toho založili Shaanxi /S'-čchuan Sovětský. Chen byl zvolen za náhradníka ústředního výboru v lednu 1934. Chen ji podporoval Wang Ming a Bo Gu při očištění klíčových zakladatelů armády Red Forth, jako např Xu Jishen, Zhou Weijiong a další.[6][13][14]
V roce 1935 byl Chen pověřen vedením Rudé čtvrté armády na Dlouhém pochodu a měl se setkat v červenci v Xiaojin County, S'-čchuan. Na schůzce s Mao Ce-tung Rudá první armáda, čtvrtá armáda měla mnohem vyšší počet zaměstnanců v rozsahu osm ku jedné. V srpnu vstoupil na krátkou dobu do politbyra, ale na rozkaz Zhang Guotao aby se odklonil od trasy pochodu, vedl Červenou čtvrtou armádu a Červenou třináctou armádu na jih.
Kvůli neúspěchům v Xikang Chen a Zhang se dostali do konfliktu mezi sebou. V červenci 1936 Chen vyzval Zhanga, aby pokračoval severní cestou ovlivněnou Zhu De, Liu Bocheng a Xu Xiangqian a do října se Chenova síla setkala s hlavními silami ČKS v roce Huining, Gansu.[6][14]
Po neprovedení „plánu Ningxia“ byl Chen jmenován předsedou Vojenského výboru Západní armády,[15] vést pokus s Xu Xiangqianem o otevření průchodu do SSSR. Po 4měsíčním boji proti Ma Clique v Koridor Hexi a tváří v tvář nedostatku posil byla západní armáda rozdrcena. Chen byl schopen uniknout pod rouškou zraněných poražené západní armády a bezpečně se vrátil do Yan'an dne 16. března 1937.[6][14][15][16] Kvůli začátku druhé sjednocené fronty se vrátil k Pohraniční oblast Shaan-Gan-Ning v polovině srpna 1937.[6][14][15][16]
Stal se lektorem na Škola ústřední strany Komunistické strany Číny a Protijaponská vojenská a politická univerzita po svém návratu do pohraniční oblasti Shaan-Gan-Ning. V srpnu 1939 podal úspěšnou žádost o zaslání do SSSR na „lékařské ošetření“. Byl zapojen do bitvy o Moskvu proti hitlerovským silám v roce 1941 a přispěl k obnově města. V letech 1943 až 1952 Chen překládal a upravoval díla jako Sebraná díla Lenina a Russo-čínský slovník která se stala de facto učebnicí pro všechny čínské studenty, kteří studují ruský jazyk.
V roce 1952 se Chen vrátil do pevninské Číny a byl jmenován zástupcem děkana Ústřední institut marxismu-leninismu. V roce 1953 se stal zástupcem ředitele Kancelář pro překlady a překlady. Po pronásledování během kulturní revoluce spáchal v červenci 1967 sebevraždu jedem. Jeho status byl pouze politicky rehabilitován dne 21. srpna 1980.
Rodina
- První manželka: Liu Xiuzhen a měla dva syny Chen Zuze, Chen Zutao
- Druhá manželka: Zhang Qinqiu Velitel Rudé armády spáchal v roce 1968 také sebevraždu
- Třetí manželka: Grania (Rus, rozvedená v roce 1960) s jedním synem Chen Zumo
- Čtvrtá manželka: Meng Li (vdaná v červenci 1965)
Reference
- ^ 盛 岳 (盛忠亮) : 《莫斯科 中山大学 和 中国 革命》 , 东方 出版社 2004 年 版。
- ^ 余 笃 三 : 《在 „国际 列宁 学校 培训班 学生 审查 委员会 1930 年 4 月 5 日 对 余 笃 三 清洗 会议“ 上 的 回答 和 反驳》 , 余 笃 三 档案 , 原 苏 中央 档案馆 , 1930 年。
- ^ 孙耀文 : 《风雨 五 载 : 莫斯科 中山大学 始末》 , 中央 编译 出版社 1996 年 版。
- ^ 曹仲彬 、 戴茂林 : 《莫斯科 中山大学 与 王明》 , 中共 党史 出版社 1988 年 版。
- ^ 江泽民 (克明) 《回忆 在 莫斯科 中山大学 时期》 , 载 《革命 史 资料》 第 17 辑 ,Čínská literatura a historie Press. 1987 年 版.
- ^ A b C d E F G 徐向前 : 《历史 的 回顾》 , 解放军 出版社 1987 年 版。
- ^ 陳昌浩 Archivováno 10. dubna 2011, v Wayback Machine , 中國 經濟 網
- ^ A b C d 张 秋实 : 《解密 档案 中 的 瞿秋白》 , 东方 出版社 2011 年 版。
- ^ 张明 : 《在 莫斯科 共产 主义 劳动 大学 学习 期间 的 一些 情况》 , 载 《党史 资料 丛刊》 第 1 辑 , 上海 人民出版社 1980。
- ^ 戴茂林 、 曹仲彬 : 《王明 传》 , 中共 党史 出版社 2008 年 版。
- ^ 中央 局 ∶ 《关于 陈昌浩 等 六个 同志 问题 决议》 , 1930 年 12 月 1 日。
- ^ 张 金 保 : 《张 金 保 回忆录》 , 湖南 人民出版社 1985 年 版。
- ^ A b 徐向前 : 《历史 的 回顾》 , 解放军 出版社 1985 年 版 , 第 313 页。
- ^ A b C d E 徐向前 : 《历史 的 回顾》 , 解放军 出版社 1984 年 版。
- ^ A b C 郭建波 : 《碧血 黄沙 白骨 青山 —— 关于 红 西路军 问题 的 历史 考察》 2012 年。
- ^ A b 黎 汝 请 : 《碧血 黄沙 西路军 苦战 记》 , 北岳 文艺 出版社 1995 年 版.