Změna jmen Xianbei na jména Han - Change of Xianbei names to Han names

The změna Xianbei příjmení na jména Han byl součástí většího sinicizace kampaň.[1][2] Bylo to na nejvyšší intenzitě pod Císař Xiaowen z Severní Wei dynastie v roce 496.[2]

Pozadí

Kvůli formalizaci sinifikace byla před změnami názvu přijata řada opatření.[2]

  • V roce 493 bylo hlavní město přesunuto do Luoyang, blíže k zemědělské Han a daleko od kočovných kořenů.
  • Ve 494 kočovných oděvech bylo opuštěno.
  • Ve 495 nomádských jazycích u soudu bylo upuštěno.

Změny

Severní Wei nařídil, aby příjmení Xianbei, která byla slabiky dvě ku třem, byla zkrácena na slabiky jedna ku dvěma, čímž je převedla na jména Han. Pozdější historici, včetně Wei Shou, autor oficiální historie severní Wei, Kniha Wei, našel zkrácená jména ve stylu Han, aby se o nich snadněji psalo, a proto použil příjmení po 496, i když byly popsány události před 496 zahrnující severní Wei. Později, po rozdělení severní Wei na dvě části v roce 534, prvořadý generál Západní Wei, Yuwen Tai, se pokusil tyto změny názvu zvrátit a obnovit jména Xianbei. Řada generálů a úředníků změnila svá jména zpět na jména Xianbei, ale po zničení nástupnického státu Western Wei, Severní Zhou (kterému vládli potomci Yuwen Tai), jména Han byla obnovena pro Han i Xianbei. Byly některé výjimky, například klan Císař Wen ze Sui manželka Císařovna Dugu si ponechali své Xianbei jméno Dugu a již nezměnili jméno na Liu. Yuwen Tai dále nechal úředníky a generály Han změnit jejich jména na jména Xianbei, ačkoli tato změna byla sama zrušena regent Yang Jian blízko konce severní Zhou.[1]

Jméno korespondence

Níže je uveden seznam jmen Xianbei, o nichž je známo, že byly změněny na jména Han:

  • Tuoba (拓拔) (císařský název klanu) -> Juan (元)
  • Tufa (秃髮) -> juan (源)
  • Gegu (紇 骨) -> Hu (胡)
  • Pu (普) -> Zhou (周)
  • Baba (拔 拔) -> Zhangsun (長孫)
  • Daxi (達 奚) -> Xi (奚)
  • Yilou (伊 婁) -> Yi (伊)
  • Qiudun (丘敦) -> Qiu (丘)
  • Xiqihai (係 俟 亥) -> Hai (亥)
  • Yizhan (乙 旃) -> Shusun (叔孫)
  • Chekun (車 焜) -> Che (車)
  • Qiumuling (丘穆 陵) -> Mu (穆)
  • Buliugu (步 六 孤) -> Lu (陸)
  • Helai (賀 賴) -> On (賀)
  • Dugu (獨孤) -> Liu (劉)
  • Helou (賀 樓) -> Lou (樓)
  • Wuniuyu (勿 忸 于) -> Yu (于)
  • Shilian (是 連) -> Lian (連)
  • Pulan (僕 闌) -> Pu (僕)
  • Ruogan (若干) -> Gou (苟)
  • Balielan (拔 列 蘭) -> Liang (梁)
  • Bolue (撥 略) -> Su (蘇)
  • Ruokouyin (若 口 引) -> Kou (寇)
  • Chiluo (叱 羅) -> Luo (羅)
  • Pulouru (普 陋 茹) -> Ru (茹)
  • Hege (賀 葛) -> Ge (葛)
  • Shiben (是 賁) -> Feng (封)
  • Afugan (阿 扶 干) -> A (阿)
  • Kediyan (可 地 延) -> Yan (延)
  • Aluhuan (阿鹿桓) -> Lu (鹿)
  • Taluoba (他 駱 拔) -> Luo (駱)
  • Boxi (薄 奚) -> Bo (薄)
  • Wuwan (烏丸) -> Huan (桓)
  • Suhe (素 和) -> He (和)
  • Hugukouyin (胡 古 口 引) nebo Gukouyin (古 口 引) -> Hou (侯)
  • Yuhun (谷 渾) -> Hun (渾)
  • Pilou (匹 婁) -> Lou (婁)
  • Qilifa (俟 力 伐) -> Bao (鮑)
  • Tufulu (吐 伏 盧) -> Lu (盧)
  • Dieyun (牒 云) -> Yun (云)
  • Shiyun (是 云) -> Shi (是)
  • Chili (叱 利) -> Li (利)
  • Fulü (副 呂) -> Fu (副)
  • Ruluo (如 羅) -> Ru (如)
  • Qifu (乞 扶) -> Fu (扶)
  • Kedan (可 單 nebo 渴 單) -> Dan (單) (Shàn)
  • Qiji (俟 幾) -> Ji (幾)
  • He'er (賀 兒) -> Er (兒)
  • Tuxi (吐 奚) -> Gu (古)
  • Chulian (出 連) -> Bi (畢)
  • Heba (賀拔) -> On (何)
  • Chilü (叱 呂) -> Lü (呂)
  • Monalou (莫 那 婁) -> Mo (莫)
  • Xidoulu (奚 斗 盧) -> Suolu (索盧)
  • Molu (莫 蘆) -> Lu (蘆)
  • Budahan (步 大汗) -> Han (韓)
  • Moluzhen (沒 路 真) -> Lu (路)
  • Hudigan (扈 地 干) -> Hu (扈)
  • Muyu (慕 輿) -> Yu (輿)
  • Gegan (紇 干) -> Gan (干)
  • Qifujin (俟 伏 斤) -> Fu (伏)
  • Shilou (是 樓) -> Gao (高)
  • Qutu (屈 突) -> Qu (屈)
  • Talu (沓 盧) -> Ta (沓)
  • Washilan (嗢 石 蘭) -> Shi (石)
  • Jiepi (解 枇) -> Jie (解) (Xie)
  • Qijin (奇 斤) -> Qi (奇)
  • Xubu (須 卜) -> Bu (卜)
  • Qiulin (丘林) -> Lin (林)
  • Damogan (大 莫干) -> Ge (郃)
  • Ermian (尒 綿) -> Mian (綿)
  • Gailou (蓋樓) -> Gai (蓋)
  • Suli (素 黎) -> Li (黎)
  • Yidoujuan (壹 斗 眷) -> Ming (明)
  • Chimen (叱 門) -> muži (門)
  • Suliujin (宿 六 斤) -> Su (宿)
  • Bibi (馝 纰) -> Bi (纰)
  • Tunan (土 難) -> Shan (山)
  • Wuyin (屋 引) -> Fang (房)
  • Shuluogan (樹 洛 干) -> Shu (樹)
  • Yifu (乙 弗) -> Yi (乙)
  • Maojuan (茂 眷) -> Mao (茂)
  • Youlian (宥 連) -> Yun (雲)
  • Gedouling (紇 豆 陵) -> Dou (竇)
  • Houmochen (侯 莫 陳) -> Chen (陳)
  • Kudi (庫 狄) -> Di (狄)
  • Tailuoji (太 洛 稽) -> Ji (稽)
  • Keba (柯 拔) -> Ke (柯)
  • Yuchi (尉遲) -> Yu (尉)
  • Bulugen (步 鹿 根) -> Bu (步)
  • Poduoluo (破 多 羅) -> Pan (潘)
  • Chigan (叱 干) -> Xue (薛)
  • Qinu (俟 奴) -> Qi (俟)
  • Nianchi (輾 遲) -> Zhan (展)
  • Feilian (費 連) -> Fei (費)
  • Qilian (其 連) -> Qi (綦)
  • Qujin (去 斤) -> Ai (艾)
  • Kehou (渴 侯) -> Gou (緱)
  • Chilu (叱 盧) -> Zhu (祝)
  • Heji (和 稽) -> Huan (緩)
  • Tulai (菟 賴) -> Jiu (就)
  • Wapen (嗢 盆) -> Wen (溫)
  • Dabo (達勃) -> Bao (褒)
  • Duguhun (獨孤 渾) -> Du (杜)
  • Helan (賀蘭) -> He (賀)
  • Yuyuanzhen (郁 原 甄) -> Zhen (甄)
  • Gexi (紇 奚) -> Ji (嵇)
  • Yuele (越 勒) -> Yue (越)
  • Chinu (叱 奴) -> Lang (狼)
  • Kezhuhun (渴 燭 渾) -> Zhu (朱)
  • Kuruguan (庫 褥 官) -> Ku (庫)
  • Wuluolan (烏洛蘭) -> Lan (蘭)
  • Yinalou (一 那 蔞) -> Lou (蔞)
  • Yufu (羽 弗) -> Yu (羽)

Hlavní jména Xianbei, která se nezměnila

Několik hlavních jmen klanu Xianbei bylo císařem Xiaowenem zjevně posouzeno jako dostatečně podobné Han, aby se nezměnilo. Mezi ně patří:

  • Tuyuhun (吐谷渾)
  • Heruo (賀 若)
  • Na (那)
  • Yu (庾)

Viz také

Reference

  1. ^ A b Kniha Wei svazek 113
  2. ^ A b C Branner, David Prager. [2006] (2006). Nakladatelství John Benjamins. The Chinese Rime Tables: Linguistic Philosophy And Historical-comparative. ISBN  90-272-4785-4

externí odkazy