Chandran Nair - Chandran Nair
Chandran Nair | |
---|---|
narozený | 1945 Kerala, Indie |
obsazení | básník |
Chandran Nair je singapurský básník a odešel do důchodu Ředitel a Prostředník z UNESCO v Paříž.
Životopis
Pozadí
Nair se narodil v Kerala V Indii v roce 1945. Z Indie odešel do Singapuru ve věku sedmi let. Jeho otec, Villayil Raman Gopala Pillai kdo psal povídky a romány v Malayalam pod pseudonymem Njekkad migroval do Singapuru v roce 1947.[1]V roce 1973 se Chandran Nair oženil s Ivy Goh Pek Kien.[2]
Studoval na Raffles Institution a University of Singapore ze kterého je držitelem titulu Masters in Science (Mořská biologie ) a diplom v Rybolov (s vyznamenáním), ale po ukončení studia začal publikovat a pracoval jako mezinárodní státní úředník u UNESCO, první v Karáčí (1981-1985), kde začal malovat, a poté v Paříž (1985 - 2004), kde nyní žije.
Kariéra
Nair začal psát v raném věku a jeho první básně byly publikovány v jeho školním časopise The Rafflesian v roce 1963. Jeho první kniha básní, Once The Horsemen and Other Poems, (University Education Press, Singapore), vyšlo v roce 1972 a bylo dobře přijato stejně jako jeho druhá sbírka Po těžkých hodinách, tento déšť(Woodrose Publications, Singapur) (1975) a spolu s Malcolmem Koh Ho Pingem překládal „Básně a texty posledního lorda Lee, posledního císaře jižního Dynastie Tchang ", (Woodrose Publications, Singapore) (1975). V roce 1973 zvítězil v soutěži Psaní povídek v Singapuru New Nation a své příběhy publikoval v„ Povídkách z Afrika a Asie „(spoluautorem Theo Luzuka),„ Singapore Writing “, 1977, který redigoval pro Society of Singapore Writers,„ Singapore Short Stories (Vol. 1) “, editoval Robert Yeo a také v překladu v Malajština v „Cerpen Cerpen Asean“ (Dewan Bahasa dan Pustaka).[3]
Byl zakládajícím prezidentem Společnosti singapurských spisovatelů v letech 1976 až 1981.
Od přestěhování do Paříže pokračoval v malování a psaní, ale dosud nepublikoval, přestože byl zařazen do řady antologií včetně „Calling of the Kindred“ (Cambridge Universities Press, 1993) a byl uveden v „Reworlding“: antologie hodnotící psaní krajanských indiánů, editoval Emmanuel S Nelson (Greenwood Press, New York 1992). Je také zahrnut do „Idea to Ideal“, FirstFruits, Singapur 2004 - 12 singapurských básníků o psaní svých básní (editoval Felix Cheong ) a v publikaci „Journeys: An Antology of Singapore Poetry“ Edwin Thumboo, 1995.
Jeho báseň "Dědeček" byla použita Univerzita v Cambridge Mezinárodní zkušební komise pro jejich písemné zkoušky.
Nair je možná jediný singapurský básník Parlament. V diskusi o mnohonárodnostní povaze moderního Singapuru dr. Chiang Hai Ding (poslanec za Ulu Pandan) řekl:
- Kde jinde než v Singapuru můžeme najít etnického Inda, narozeného v Indii, vzdělaného v Singapuru, který má vědecký titul z University of Singapore (magisterský titul v Mořská biologie ) a psát krásné milostné básně své čínské manželce v anglickém časopise? Nenavrhuji dnes číst jeho básně, ale s ohledem na nadcházející návštěvu našeho ministra zahraničí v Peking možná pan Speaker a hon. Členové budou mít při sobě tři řádky:
Na východ, kde je sluníčko
Mysl se musí na začátku obrátit
světa, na kterém záleží jen na lásce
(Chandran Nair, Její svět, únor 1975, str. 27)[4]
Recenze
Nairova poezie byla komentována místními i zahraničními recenzenty. Níže uvádíme některé z těchto komentářů.
- Ban Kah Choon na téma „Kdysi jezdci a jiné básně“:
„… Ale toto je důležitá kniha básní. Její témata jsou lidská, scény, které můžeme rozpoznat,… mytologie naše. A pan Nair to všechno zvládá obratně. Mnoho cizinců se posmívá místní poezii, mluví o její nedostatečné dovednosti (jako by to bylo jediné, na čem záleží) a bydlí v povětrnostních věžích Eliot, Jo a Dylan Thomas. Za ně nabízím svazek básní pana Naira. Mělo by být zajímavé sledovat jeho budoucí vývoj. Máme mezi sebou silný a nebojácný hlas. “[5]
- Kirpal Singh ve filmu „Zůstat blízko, ale osvobodit se: indičtí spisovatelé v Singapuru“:
. . . ze všech indiánů, kteří v Singapuru píšou anglicky, je to, myslím, Chandran Nair, o kterém se dá říci, že je z hlediska literárního vyjádření nejvíce „indický“. Jeho dvě básnické sbírky „Once the Horsemen and other Poems (1972)“ a „After the Hard Hours this Rain (1975)“ odhalují poměrně explicitní odkazy na indické mýty, legendy, krajina a duchovno. V rané básni (Dědeček) napsané pro jeho dědečka Nair jasně registruje indickou nostalgii, která byla hluboce rozjímána. Báseň je sugestivní také z pozice, kterou se sám Nair podle všeho zaujal ve vztahu k životu v prostředí, které ne vždy ocení odhodlání stát se citlivou duší.(Reworlding: The Literature of the Indian Diaspora, editoval Emmanuel S Nelson.)
- Hariharan Poonjar v "Malayali Rebel v Singapuru ":
„... Chandran není žonglér se slovy. Ponořuje se do existenciálního jádra zážitku a popisuje ho bez ozdoby a slovního tuku. Základní boj psychiky reagující na tlaky intenzivního hledání osobnosti zakořeněné v přítomnost - ve vlastní přítomnosti - štětiny v každém řádku napsaném tímto slibným básníkem.[6]
- Nirmala D Govindasamy ve filmu „Chandran Nair: Hodnocení“:
„... Chandran Nair je zjevně mistrem slov. Jeho ostrost pozorování a přesnost detailů, pokud jde o metaforické narážky, jsou obdivuhodné. I když je člověk nespokojený se zpracováním témat, jeho zacházení se slovy ho odlišuje jako zkušeného. řemeslník."[7]
- Nallama Jenstad o filmu „Once the Horsemen and Other Poems“:
„… Poezie Chandrana Naira je dobrá - úžasně dobrá. Za prvé, i z čistě sociologického hlediska, člověk prostřednictvím svých obrazů vidí všechny rozmanité vlivy tohoto malajského / singapurského indiána a sleduje, jak se tyto vlivy snaží utvořit, nikoli „Revolving Man“, ale skutečný „člověk“. Člověk vidí pozadí hinduismus pracovat bok po boku s křesťanstvím, člověk sleduje čínština /Malajština a „jiné“ vlivy na jeho indiánství, ze stránky na stránku a z básně na báseň. Je to velmi zajímavé čtení - ale navíc je tak energicky dobře napsané. “[8]
- Edwin Thumboo ve svém „Úvod do druhého jazyka“:
. . . Hodně z poezie Chandrana Naira je zkoumání. „Once the Horsemen“ (1972) sděluje rozmanitost Nairova poetického světa a poznámku o naléhavosti, s níž se pokouší o svá témata. Obraz a metafora jsou hojné a jsou nedílnou součástí „zápasu se zkušenostmi“. Pro nájezd do kloubu dosáhnout čeho Shelley nazývané „nové materiály poznání“ se rovná základnímu sebepochopení, které harmonizuje způsoby myšlení a cítění. Tím, že Nairova poezie bere mnoho témat jako střemhlav, se rozprostírá nad pocity a Hind nevěsta Římský císař, Caligula. Současné vpády do života a Jazyk a mýty a legendy Východu a Západu posílily a rozšířily koordinační sílu Nairových idiom.[9]
- Ban Kah Choon na téma „Po těžkých hodinách v tomto dešti“:
. . . Pro ty z nás, kteří si pamatují první básnickou knihu Chandrana Naira (Once the Horsemen, 1972), ohromenou svou všestranností a tvrdou brilantností stylu, je druhá nabídka básní od jakéhokoli básníka jiná věc. . . obáváme se o vývoj básníka, hledáme ty nezdravé znaky, které naznačují pád do klišé a rutiny. . . Pokud jsme nakloněni takové nehorázné myšlence, uvolní naši mysl nový svazek Chandrana Naira „Po těžkých hodinách tento déšť“. Náš básník je stejně výrazný jako kdykoli předtím. . .[10]
Funguje
Básnické sbírky
- Kdysi jezdci a jiné básně (1972, University Education Press)
- Po těžkých hodinách, tento déšť (1975, Woodrose Publications)
- Reaching for Stones: Collected Poems (1963-2009) (2010, Ethos Books ) ISBN 9789810867171
Antologie (editor)
- Singapur psaní (1977, Woodrose Publications for the Society of Singapore Writers)
- Povídky z Afriky a Asie (spolueditor; 1976, Woodrose Publications)
Literatura faktu
- Propagace, prodej a distribuce knih, školení v oblasti managementu (1987)
Překlady
- Básně a texty Last Lord Lee: Překlad (co-translator; 1975, Woodrose Publications)
Ocenění
- Soutěž povídek o novém národě, první cena pro Leta, 1973
- Stříbrná medaile studentské unie University of Singapore za vynikající práci, 1969
Viz také
Poznámky
- ^ Chandran Nair, Jednotlivec ve společnosti, autor: Assif Shameen, Asiaweek, 23. května 1980
- ^ „Začátek života blaženosti“, Nový národ, Singapur, 2. května 1973
- ^ „Cena Gradovi s láskou k rybám a poezii“, Singapore Straits Times, 14. října 1969
- ^ Zpráva Hansarda: Singapurský parlament Datum zasedání 25. února 75 (projev prezidenta)
- ^ „Silný a nebojácný hlas.“ Sobota Recenze Ban Kah Choona, Singapur, nový národ, 9. září 1972
- ^ „Malayali Rebel in Singapore“ Hariharan Poonjar, Free Press Journal, Bombay, 12. října 1975 “
- ^ „C Nair: An Appraisal“ od N Govindasamy, Komentář (Journal of U of Sing Society) 1. ledna 80
- ^ "Recenze Once the Horsemen" od Nallama Jensted, Singapore Book World sv. 3, 1972
- ^ „Druhý jazyk“, editoval E Thumboo, Heinemann Education Books, 1976
- ^ „Ostrost solipsistického Wit“ od Ban Kah Choona, Singapurský nový národ, 3. ledna 1976
Reference
- Nair prostě nemůže přestat psát Singapur nový národ, 3. července 1973
- Recenze povídek z Afriky a Asie autor: K'o Tsung Yuen, Nový národ, 21. února 1974
- Profil víkendu: Chandran Nair The Sunday Times, Singapur, 25. listopadu 1979
- Vysoké náklady na vydání knihy Interview: Chandran Nair, Singapore New Nation, 16. prosince 1974
- Penulis Undangan: Chandran Nair Berita Harian, Jumaat 12 Mac, 1976
- Zpětné úsilí místních autorů volání Singapur, nový národ, 8. června 1976
- Proč pouze zahraniční knihy? Singapur, nový národ, 5. července 1975
- Milostné básně Chandran Nair Její světový časopis, Singapur, únor 1975
- Opětovné světy editoval Emmanuel S Nelson, Greenwood Press, NY 1992, ISBN 978-0-313-27794-8
- Volání příbuzných editoval A Barlow 1993, Cambridge Uni Press, ISBN 978-0-521-44774-4
- Ideální editoval Felix Cheong 2004, Firstfruits, Singapur, ISBN 978-981-05-1686-4
- Literární encyklopedie
- Singapurská literatura