Chama cha Kiswahili cha Taifa - Chama cha Kiswahili cha Taifa

Chama cha Kiswahili cha Taifa (Národní asociace Kiswahili, zkráceně ČAKITA) je keňský instituce založená v roce 1998 odpovědná za propagaci Svahilština v Keni.[1] Zakládající židlí je Prof. Kimani Njogu, absolvent katedry lingvistiky na Yale University.[2]

Klíčovými aktivitami CHAKITA je směrování výzkumu kiswahilského jazyka a literatury v koordinaci s akademickými institucemi a rozvoj Kiswahili tak, aby mohl být použit jako prostředek národního rozvoje. Instituce považuje používání domorodých jazyků ve správě za klíčové pro socioekonomický rozvoj. Sdružení má klíčový vliv na ovlivňování politiky v oblasti kultury a jazyků v Keni a pomohlo zajistit, aby byla Kiswahili zakotvena v ústavě Keni. V roce 2000 schválil keňský parlament návrh zákona sponzorovaný agenturou CHAKITA, aby se Kiswahili stal národním jazykem a aby byla jeho výuka povinná ve školách.[1] Profesorka Clara Momanyi, sekretářka CHAKITA, měla za úkol překládat nové Ústava Keni, který byl schválen v Referendum z roku 2010.[2]

V souladu se svým názorem na potřebu rozvoje domorodých jazyků pro národní integraci a rozvoj CHAKITA rovněž podpořila zvýšenou vládní propagaci dalších keňských jazyků. Návrh zákona z roku 2000 rovněž požadoval vytvoření „Baraza la Lugha la Taifa“ (Národní rada pro jazyky) s cílem rozvíjet další místní jazyky.[1]

Vizí společnosti CHAKITA je dosáhnout toho, aby východoafrický region účinně využíval Kiswahili ve všech hospodářských odvětvích. Posláním společnosti CHAKITA je přispívat k rozvoji Kiswahili v regionu prostřednictvím advokacie, jakož i publikační činnosti, výuky, konferencí, překladů a vazeb s klíčovými zúčastněnými stranami. CHAKITA hrála klíč v posilování užších vazeb a koordinaci svých aktivit s podobnými propagačními orgány Kiswahili, jako je BAKITA v Tanzanie a Uganda na pomoc při rozvoji Kiswahili.[1][3]

CHAKITA je řízen výkonným výborem složeným z předsedy, místopředsedy, tajemníka, pokladníka a pomocného pokladníka. Činnost sdružení podporuje řada technických komisí.[4]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d Njogu, Kimani. „Jazyková politika v Keni: příležitosti, výzvy“. V Mugane, John M. (ed.). Jazyková typologie a zastoupení afrických jazyků. Africa World Press. str. 69–82. ISBN  1-59221-155-0.
  2. ^ A b Mazrui, Alamin M. (2016). Kulturní politika překladu: Východní Afrika v globálním kontextu. Routledge. str. 118–126.
  3. ^ Schadeberg, Thilo C. (2009). "Loanwords ve svahilštině". In Haspelmath, Martin; Tadmor, Uri (eds.). Loanwords in the World's Languages: A Comparative Handbook. De Gruyter Mouton. p. 76.
  4. ^ "Kutuhusu" (ve svahilštině). ČAKITA. Archivováno z původního dne 26. října 2016. Citováno 7. listopadu 2016.

externí odkazy