Středoevropský potrubní systém - Central Europe Pipeline System

Středoevropský potrubní systém
Značka potrubí CEPS poblíž Untergruppenbachu v Německu
Blízko značky potrubí CEPS Untergruppenbach v Německu
Umístění
ZeměBelgie, Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemsko
Obecná informace
TypRopné produkty
MajitelNATO
OperátorOrganizace podpory NATO / Program CEPS
Uvedeno do provozu1959
Technické informace
Délka5,314[1] km (3,302 mi)

The Středoevropský potrubní systém (alternativně Středoevropský potrubní systém), nebo ČEPS zkráceně, je jedním z několika NATO Pipeline Systems a slouží k dodávce paliva pro letecká a pozemní vozidla po celé Evropě. Původně koncipovaný pro vojenské účely, měl pomáhat při bezpečné a rychlé distribuci paliva pro vojenské účely po celé Evropě. Systém se skládá z více než 5 314 kilometrů (3 302 mil)[1] protékajícího potrubí Belgie, Francie, Německo, Lucembursko a Holandsko. Kromě těchto hostitelských zemí systém používá také Armáda Spojených států.[2]

Hlavní trasy podavače jsou:

Podobný systém existuje pro země severní Evropy, známý jako Severoevropský potrubní systém (NEPS).

Dějiny

NATO Pipeline Francie a sousední země, 1970.

Potrubní systém byl založen koncem padesátých let společností NATO je financován jako součást společného programu NATO pro infrastrukturu, přičemž různé zúčastněné země již mají část infrastruktury a schopností potřebných k provozování takového systému.

V 80. letech byl plynovod několikrát napaden teroristickými organizacemi. Belgická komunistická teroristická organizace Komunistické buňky bojovníků provedl pět bombových útoků na potrubí dne 11. prosince 1984 a jeden další útok dne 6. prosince 1985. Na začátku téhož roku, v dubnu 1985, došlo k bombovému útoku na část potrubí v jižním Německu Frakce Rudé armády sympatizanti.[4][5]

Na konci studené války byl systém výrazně omezen, protože byla uzavřena různá vojenská letiště, která systém používala, jako např Bitburgská letecká základna a Soesterberg Air Base. Na některých dalších místech však pokračovalo rozšiřování potrubí a v říjnu 2008 byla dokončena výstavba dalších 80 kilometrů (50 mi) dalšího potrubí Aalen a Leipheim.[6]

Od roku 1959 mohou nadbytečnou kapacitu potrubí využívat civilní uživatelé. V současné době je přibližně 90% paliva přepravovaného systémem pro civilní uživatele, zákazníky včetně různých velkých evropských letišť, jako je Letiště Amsterdam Schiphol, Letiště Brusel, Letiště Frankfurt nad Mohanem, Letiště v Lucemburku, Letiště Kolín Bonn a Curych letiště.[1]

Provozní společností pro německé území je Fernleitungsbetriebsgesellschaft GmbH (FBG) se sídlem v Bad Godesberg a založena v roce 1956.[7] FBG je mateřskou společností Industrieverwaltungsgesellschaft (IVG). Ve válečných dobách jej provozují ozbrojené síly zemí NATO, kde se nachází část ropovodu.

V případě Belgie má provozní společnost Belgian Pipeline Organization (BPO) sídlo v Lovani. BPO je součástí belgické obrany.

Reference

  1. ^ A b C NATO.int - Central Europe Pipeline System (CEPS) Network
  2. ^ NATO.int - programová kancelář CEPS (Central Europe Pipeline System)
  3. ^ Faringdon, Hugh (1989). Strategická geografie: NATO, Varšavská smlouva a velmoci (2. vyd.). Routledge. 187–188. ISBN  978-0-415-00980-5. Citováno 17. ledna 2010.
  4. ^ Merkl, Peter H. (1995). „Západoněmecký levicový terorismus“. V Crenshaw, Martha (ed.). Terorismus v kontextu. Penn State University Press. str. 168–169. ISBN  978-0-271-01015-1. Citováno 17. ledna 2010.
  5. ^ Alexander, Yonah; Pluchinsky, Dennis A. (1992). Evropští rudí teroristé: bojující komunistické organizace. Routledge. str. 188. ISBN  978-0-7146-3488-3. Citováno 17. ledna 2010.
  6. ^ Bundeswehr.de - NATO-Pipeline na 30 Jahren endlich komplett Archivováno 28 dubna 2013 na Wayback Machine (Pouze v němčině), článek získaný 26. srpna 2012.
  7. ^ www.bundeswehr.de. Citováno 2013-04-07.