Cathinka Buchwieser - Cathinka Buchwieser

Cathinka Buchwieser
Cathinka Buchwieser 1813.jpg
Cathinka Buchwieserová jako kněžna Navarra u Theater an der Wien, 1813
narozený(1789-05-24)24. května 1789
Koblenz, Voliči z Trevíru v Svatá říše římská
Zemřel9. července 1828(1828-07-09) (ve věku 39)
Vídeň, Rakouská říše v Německá konfederace
obsazeníOperní soprán
Organizace

Katharina Buchwieser (24 května 1789 - 9. července 1828) byl německý operní herec soprán a herečka. Byla známá jako Cathinkaa její manželské příjmení bylo Lacsny von Folkusfálva.[A] Objevila se ve vídeňských divadlech Theater an der Wien a Theater am Kärntnertor, pak dvorní divadlo. Franz Schubert vyhrazené skladby pro ni.

Kariéra

Narozen v Koblenz, dcera skladatele a Dirigent Balthasar Buchwieser,[1] debutovala v roce 1802 na Frankfurtská opera jako Myrrha v Peter von Winter je Das unterbrochene Opferfest [de ].[2] Určitě tam zpívala v sezóně 1803/04.[3] V roce 1806 se přestěhovala do Vídně, kde se její otec stal kapellmistrem u Theater an der Wien. Poprvé se v divadle objevila 6. prosince téhož roku jako Sesto v Mozartově filmu La clemenza di Tito.[1][2]

Pravidelně vystupovala v Kärntnertortheater z roku 1809.[3] Objevila se jako princezna Navarry v Jean de Paris [de ] podle François-Adrien Boieldieu v roce 1813 v Theater an der Wien. V roce 1814 se objevila jako Irene v rané opeře Giacoma Meyerbeera Die beiden Kalifen. Vystupovala jako herečka,[3] jak to bylo ve Vídni zvykem.[2]

Mezi její operní role patřila Mozartova Donna Elvira Don Giovanni, titulní role Ferdinando Paer je Achille, Camilla a Leonora a titulní role v Henri-Montan Berton je Aline, reine de Golconde.[2] V roce 1815 odešla z jeviště,[1] ale stále vystupoval na koncertech.[3]

Hochwieser se oženil s Karlem Josephem Graf von Hrzan v roce 1808. Manželství bylo zrušeno císařem v roce 1820 poté, co byl Hrzan obviněn z trestných činů. V roce 1821 se provdala za Miklóse Lacsnyho, správce panství hraběte Ferdinánd Pálffy.[4]

M. v. Schwind: Schubert v Wiener Hofoper (1869), vlevo: Buchwieser as Diana

Franz Schubert pravděpodobně ji znal v souvislosti se svým bývalým kolegou Johann Michael Vogl a setkal se Johann Nepomuk Hummel a Ferdinand Hiller na večírky mimo jiné v jejím domě. Věnoval jí skladby, své Lieder po básních Johann Mayrhofer, Op. 36, což je druhá verze dvou písní, „Der zürnenden Diana“ (To Diana in her wrath), D. 707 a „Nachtstück“, D. 672, a jeho Divertissement à l'hongroise v G moll pro klavírní duet, D. 818 (op. 54).[3][4]

Buchwieser zemřel ve Vídni.[3]

Další čtení

  • Drei Gedichte a Cathinka Buchwieser v: Adolf Bäuerle (vyd.): Theater-Almanach. 1813
  • Werner Bodendorff: Franz Schuberts Frauenbild, Augsburg 1996.
  • Otto Erich Deutsch: Schubert Erinnerungen, Lipsko 1957.
  • Otto Erich Deutsch: Schubert Dokumente, Kassel 1964.
  • Ernst Hilmar: Schubert-Lexikon, Graz 1997.
  • Clemens Höslinger: Schubert, Schwind und die Göttin Diana. Eine Erinnerung an die Sängerin Catinka Buchwieser. V: Schubert: Perspektiv. 10, s. 45–69.
  • Michael Jahn: Die Wiener Hofoper von 1794 bis 1810. Musik und Tanz im Burg- und Kärnthnerthortheater. RISM-Österreich B / 11. Vídeň 2011.
  • Michael Jahn: Die Wiener Hofoper von 1810 bis 1836. Das Kärnthnerthortheater jako Hofoper. RISM-Österreich B / 6. Vídeň 2007.

Poznámky

  1. ^ Verze „Lascny“ a „Laszny von Fokusfalva“ se objevují ve zdrojích, ale mýlí se.

Reference

  1. ^ A b C „Buchwieser, Catinka“. Weber Gesamtausgabe. Citováno 28. března 2018.
  2. ^ A b C d Kutsch, Karl-Josef; Riemens, Leo, eds. (2004). Buchwieser, Kathinka. Großes Sängerlexikon (v němčině) (4. vyd.). Franc – Kaidanoff. ISBN  978-3-59-844088-5.
  3. ^ A b C d E F Fastl, Christian. „Buchwieser (ver. Lacsny von Folkusfálva), Katharina (Catinka, Kathinka, Cathinka)“. Österreichisches Musiklexikon online (v němčině). Citováno 22. března 2018.
  4. ^ A b Clive, H. P. (1997). Schubert a jeho svět: Životopisný slovník. Clarendon Press. str. 113. ISBN  978-0-19-816582-8.

externí odkazy