Carolin Widmann - Carolin Widmann
Carolin Widmann | |
|---|---|
| narozený | 1976 (věk 43–44) Mnichov, Německo |
| Žánry | Klasický |
| Zaměstnání (s) | Houslista |
| webová stránka | www |
Carolin Widmann (narozen 1976) je německý klasický houslista. Sestra skladatele a klarinetisty Jörg Widmann, zaměřuje se hlavně na soudobou hudbu.[1] Hraje na housle vyrobené v roce 1782 autorem Giovanni Battista Guadagnini.
Kariéra
Widmann, který se narodil v Mnichově, studoval u Igor Ozim v Kolín nad Rýnem, Michèle Auclair v Bostonu a David Takeno v Londýně. Jako sólista byla vedena sirem Roger Norrington, Sylvain Cambreling, Heinz Holliger, Riccardo Chailly, Vážený pane Simon Rattle, Vladimír Jurowski, Daniel Harding a Esa-Pekka Salonen. Spolupracovala se skladateli jako např Pierre Boulez, Peter Eötvös, Erkki-Sven Tüür, Wolfgang Rihm, Salvatore Sciarrino, Enno Poppe a Rebecca Saunders, kteří speciálně pro ni napsali několik prací.[2] Vystupovala s orchestry jako např Berlínská filharmonie, Orchestre de Paris, Royal Stockholm Philharmonic Orchestra, Symfonický orchestr v Sydney nebo Filharmonický orchestr v Los Angeles.
Od října 2006 působí jako profesorka houslí na University of Music and Theater Leipzig.[3] Od roku 2012 do roku 2015 provozovala Sommerliche Musiktage Hitzacker, Nejstarší německý festival komorní hudby.
V Salcburku Mozartwoche roku 2009 Widmann provedla komorní hudbu Boulez se svým bratrem a klavíristou Hidéki Naganem.[4] Přitahovala pozornost svou spoluprací v gefaltet, "Choreografický koncert" pořádaný Sasha Waltz a Mark Andre, se kterým Mezinárodní nadace Mozarteum otevřeli Mozartwoche z roku 2012.[5] Záznam Schubertovy tvorby pro housle a klavír z roku 2012 s Alexander Lonquich obdržel ohlas u kritiků.[6] Se svým bratrem a pianistou Dénesem Várjonem hrála koncert v Musik Festival Rheingau když byl umělcem v rezidenci v roce 2014.[7] Od roku 2017 je členkou správní rady Ernst von Siemens Musikstiftung.[8]
Ocenění
- 1998 Prix du President na „Concours International Yehudi Menuhin“, Boulogne-sur-Mer
- 1999 Mezinárodní houslová soutěž: „Georg Kulenkampff“, Köln
- 2001 International Jeunesses Musicales Contest, Bělehrad
- 2004 Belmontova cena Forberg-Schneider-Stiftung za vynikající výsledky v současné hudbě
- 2006 výroční Preis der deutschen Schallplattenkritik (pro debutové album „Reflections“)
- 2010 Diapason d’Or (pro „Fantazie jara“), Preis der deutschen Schallplattenkritik (Kategorie komorní hudby pro „Fantasy jara“)
- Artist of the Year 2013 at the International Classical Music Awards
- 2014 Hudební cena Schneider-Schott města Mainz[9]
- 2017 Bayerischer Musikpreis[10]
- 2020 Duisburger Musikpreis[11]
Diskografie
- 2006 Carolin Widmann: „Reflections“ (debutové album)
- 2008 Carolin Widmann / Dénes Várjon: Schumann - houslové sonáty
- 2009 Carolin Widmann / Simon Lepper: Fantasy of Spring - Feldman, Zimmermann, Schoenberg
- 2009 Carolin Widmann / Jörg Widmann / Severský symfonický orchestr / Anu Tali: Erkki-Sven Tüür, Strata
- 2012 Alexander Lonquich / Carolin Widmann: Franz Schubert - Fantasie C-Dur / Rondo h-moll / Sonate A-Dur
- 2012 Carolin Widmann / SWR Sinfonieorchester Baden-Baden und Freiburg / Eivind Gullberg Jensen: Wolfgang Rihm, Coll’Arco
- 2013 Carolin Widmann / Frankfurt RSO-Pomarico: Morton Feldman - housle a orchestr (složeno 1979)
- 2015 Carolin Widmann / London Philharmonic Orchestra, režie Vladimír Jurowski: Julian Anderson: V lieblicher Bläue
- 2016 Carolin Widmann / Chamber Orchestra of Europe: Mendelssohn, Schumann: Houslové koncerty
- 2016 Martin Helmchen / Carolin Widmann / David McCarroll / Pauline Sachse / Marie-Elisabeth Hecker: Edward Elgar: Klavírní kvintet a moll op. 84[12]
- 2017 Carolin Widmann / Orchester National des Pays de la Loire / režie Pascal Rophe: Pascal Dusapin: Houslový koncert „Aufgang“, Označit BIS
- 2019 Carolin Widmann / Sergej Nakariakov / Giuliano Sommerhalder / Vocalconsort Berlin / Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks: Peter Růžička: ... Inseln, Randlos ... pro housle, komorní sbor a orchestr; Štítek Neos
Reference
- ^ NDR-Kulturjournal, 4. července 2011
- ^ Životopis její domovské stránky Archivováno 22. Dubna 2015, v Wayback Machine
- ^ „Carolin Widmann“. Askonas Holt. Citováno 6. listopadu 2020.
- ^ Salzburg Mozartwoche (1): Jörg a Carolin Widmann, Hidéki Nagano - díla Bouleza, 31. ledna 2009 Mozartwoche 31. ledna 2009, získaný 19. května 2015
- ^ Frauen ve Flügelnu v: Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung, 29. ledna 2012, s. 22
- ^ Wolfram Goertz: Takže klingt verletzliche Musik / Carolin Widmann und Alexander Lonquich überwältigen mit Franz Schubert. (v němčině) Die Zeit 18. února 2012, získaný 19. května 2015
- ^ Skladatel a umělec v rezidenci: Jörg Widmann Archivováno 21. května 2015, v Wayback Machine (v němčině) Musik Festival Rheingau 2014, získaný 19. května 2015
- ^ Webové stránky nadace, Kuratorium (v němčině), vyvoláno 6. října 2020.
- ^ Hauff, Andreas (2014). „Sonderkonzert" Auf Wiederhören "mit Verleihung des Schneider-Schott-Preises an Carolin Widmann". neue musikzeitung online (v němčině). Citováno 10. července 2017.
- ^ „Bayerischer Musikpreis und Ehrenamtsmedaille für herausragende Verdienste um die Laienmusik in Bayern“. Bayerisches Staatsministerium für Wissenschaft und Kunst (v němčině). Citováno 30. června 2020.
- ^ „Preisverleihung Musikpreis der Stadt Duisburg 2020 an Carolin Widmann · Duisburger Philharmoniker“. Duisburger Philharmoniker · Spielzeit 2020/2021 (v němčině). Citováno 29. června 2020.
- ^ „Deutschlandfunk: Elgars Spätwerke - Funkensprühender Elan (v němčině)“.
