Carl Gustaf Warmholtz - Carl Gustaf Warmholtz

Carl Gustaf Warmholtz (1713–1785)[1] byl švédský vědec, historik, spisovatel a sběratel historických knih a rukopisů.[2] Velká bibliografie knih a textů týkajících se Švédska je jeho hlavním dílem stále široce používaným a „zůstává prvním místem, kde lze hledat švédské otisky vydané před rokem 1774“.[3]

Nejprve studoval na Univerzita v Uppsale, poté na několika evropských univerzitách. Působil jako tajemník vlád v Ypres (Flandry) a vytvořila spojení s předními vědci v EU Nizozemská republika, Německo a dalších zemích. Oženil se s Holanďanem Françoise Marguerite Janiçon, později švédský spisovatel. Vrátil se do Švédska v roce 1744 nebo 1745.[4][5]

Warmholtz upřednostňoval venkovský život, a tak koupil kolem roku 1747 panství poblíž Nyköping a nazval to Kristineholm.[6]

Warmholtz, který před svým návratem domů přeložil do francouzštiny Nordberg Historie krále Carla XII (1742),[7] začal brzy a pokračoval až do své smrti s dychtivostí shromažďovat, organizovat, číst a kontrolovat všechny dostupné depozity a zahraniční tištěná díla a rukopisy týkající se švédských politických, církevních, vědeckých, právních a přírodních dějin, zeměpisu a dalších. Podle vzoru Otce Jacques Lelong je Bibliothèque historique de la France (1719), Warmholtz připravil velký bibliografie tiskovin a rukopisů týkajících se Švédska vytištěných jako Bibliotheca historica sueo-gothica; eller förtekning uppå så väl trykte, som handskrifne böcker, tractater och skrifter, hvilka handla om svenska historien, eller därutinnan kunna gifva ljus; medkritiska och historiska anmärkningar [Bibliografie švédských dějin, seznam rukopisů, tištěných knih, pojednání a spisů o švédských dějinách] (15 svazků, 1782–1817, dotisk Kodaně 1966-68), včetně 9 744 významných děl. Warmholtzovo číslování knih a tisků se stále používá ve švédských vědeckých studiích a na antikvariátním trhu, protože stále neexistuje švédština národní bibliografie pro období 1700-1830. Ve švédské historické bibliografii se stále používá klasifikační schéma Warmholtzovy bibliografie.[8]

Byly vytištěny první dva svazky Warmholtzovy bibliografie Stockholm vydavateli Gjörwells 1782-1783, poté vyšly některé svazky s podporou Fredheima a v roce 1796 Gjörwell prodal vydavatelská práva Univerzitní knihovna v Uppsale, který vydal poslední svazky, částečně s podporou korunního prince Karl Johan (svazky 12-15).[9] Rejstřík všech děl byl publikován v roce 1889 (Uppsala) Akselem Anderssonem.[10]

Warmholtzova sbírka rukopisů je zachována v knihovně univerzity v Uppsale.[11]

Reference

  1. ^ http://searchworks.stanford.edu/view/9713772
  2. ^ Nordisk familjebok, Warmholtz, 2. Karl Gustaf, 1904–1926. [digitální] http://runeberg.org/nfck/0364.html
  3. ^ Erland Munch-Petersen, Průvodce po severské bibliografii, Severská rada ministrů, 1984, s. 1996, č. 1 740, [digitální] https://books.google.com/books?id=Xh5YCrl2oGoC&lpg=PA196&ots=S1YLNHJxjU&dq=uppsala%20warmholtz&pg=PA196#v=onepage&q&f=false
  4. ^ `Warmholtz Carl Gustaf` Svenskt biografiskt handlexicon, Stockholm, Albert Bonniers Forllag 1906, sv. 2. s. 699 [digitální] http://runeberg.org/sbh/b0699.html
  5. ^ Nordisk familjebok, Warmholtz, 2. Karl Gustaf, 1904–1926. [digitální] http://runeberg.org/nfck/0364.html
  6. ^ `Warmholtz Carl Gustaf` Svenskt biografiskt handlexicon, Stockholm, Albert Bonniers Forllag 1906, sv. 2. s. 699 [digitální] http://runeberg.org/sbh/b0699.html
  7. ^ http://data.bnf.fr/16044778/carl_gustav_warmholtz/
  8. ^ Erland Munch-Petersen, Průvodce po severské bibliografii, Severská rada ministrů, 1984, s. 1996, č. 1 740, [digitální] https://books.google.com/books?id=Xh5YCrl2oGoC&lpg=PA196&ots=S1YLNHJxjU&dq=uppsala%20warmholtz&pg=PA196#v=onepage&q&f=false
  9. ^ Nordisk familjebok, Warmholtz, 2. Karl Gustaf, 1904–1926. [digitální] http://runeberg.org/nfck/0364.html
  10. ^ Erland Munch-Petersen, Průvodce po severské bibliografii, Severská rada ministrů, 1984, s. 1996, č. 1 740, [digitální] https://books.google.com/books?id=Xh5YCrl2oGoC&lpg=PA196&ots=S1YLNHJxjU&dq=uppsala%20warmholtz&pg=PA196#v=onepage&q&f=false
  11. ^ `Uppsala University Library` in: David H. Stam, International Dictionary of Library Histories, Volume 1, Taylor & Francis, 2001, str. 920

Tento článek je založen na materiálu Nordisk familjebok, Warmholtz, 2. Karl Gustaf, 1904–1926. http://runeberg.org/nfck/0364.html