Caralho - Caralho - Wikipedia

Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace. Prosím pomozte zlepšit tento článek představuji přesnější citace. (Březen 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)

tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v portugalštině. (Únor 2020) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu. Pohled strojově přeložená verze portugalského článku. Strojový překlad jako DeepL nebo Google Překladač je užitečným výchozím bodem pro překlady, ale překladatelé musí podle potřeby revidovat chyby a potvrdit, že překlad je přesný, spíše než jednoduše kopírovat strojově přeložený text do anglické Wikipedie. Nepřekládejte text, který se jeví jako nespolehlivý nebo nekvalitní. Pokud je to možné, ověřte text pomocí odkazů uvedených v cizojazyčném článku. Vy musí poskytnout přisuzování autorských práv v upravit souhrn doprovázející váš překlad poskytnutím mezijazykový odkaz ke zdroji vašeho překladu. Souhrn úprav atribuce modelu Obsah této úpravy je přeložen z existujícího článku portugalské Wikipedie na [[: pt: Caralho]]; viz jeho historii pro atribuci. Měli byste také přidat šablonu {{Přeloženo | pt | Caralho}} do diskusní stránka. Další pokyny najdete v části Wikipedia: Překlad.

Caralho napsáno v graffiti v Lisabon

Caralho (IPA:[kaˈɾaʎu]) je vulgární V portugalštině slovo s různými významy a použití. Doslova se jedná o podstatné jméno odkazující na penis, podobné angličtině péro, ale také se používá jako citoslovce vyjadřující překvapení, obdiv nebo zděšení v negativním i pozitivním smyslu stejným způsobem jako kurva v angličtině. Caralho se také používá v zesilovače para caralho, umístěné za přídavnými jmény a někdy příslovci a podstatná jména znamenat "velmi" nebo "spousta", a dělat Caralho, oba jsou ekvivalentní anglickým vulgaritám zasraný a jako kurva.

Caralho je příbuzný se španělštinou carajo, Galicijština Carallo, a Katalánština Carall. Avšak příbuzní nebyli identifikováni v jiných iberských jazycích včetně Baskičtina.^[1] Italská má cazzo, slovo se stejným významem, ale pokouší se jej spojit se stejnou etymologií selhat z fonologických důvodů, protože / r / z carajo (nebo jeho absence v cazzo) zůstává nevysvětlitelný a žádná latinská fonologická sekvence se nevyvíjí jako / x / ve španělštině a / tts / v italštině.

Záznamy ukazují, že toto slovo se v Portugalsku používá od 10. století a objevuje se na „básních o urážce a výsměchu“ v Galicijsko-portugalský text. Po Protireformace, slovo se stalo obscénním a jeho původní význam znamenající, že vztyčený penis se stal méně běžným. Dnes, Caralho se běžně používá jako dysfemismus a v erotismus.

Etymologie

Etymologie Caralho a jeho příbuzní jsou nejistí, ale bylo předloženo několik hypotéz. Na základě sémantiky i historické fonologie se nejpravděpodobnější zdroj jeví jako neověřený Vulgární latina * c (h) araculum, což by byla latinizovaná zdrobnělina starořeckého χάραξ (khárax, „hůl“). Další možností je Pozdní latina kasus nebo jeho maličkost, Carassus („prázdný“), případně použitý k popisu vraného hnízda na lodi.

Filolog a romanista Joan Coromines navrhl, že slovo může mít a Předrománský původ v keltském kořenu cario.^[2]

Etymolog Christian Schmitt navrhl, že etymon je starořecký καρυον („ořech“).^[2]

Dějiny

Ostrůvek Carall Bernat v Costa Brava na severovýchodě Španělska, které je pojmenováno pro svůj falický tvar

V 10. století se toto slovo běžně používalo pro pojmenování držáků, které měly falický tvar. Časné důkazy o jeho vulgárnosti pocházejí z roku 974, kdy Klášter Sant Pere de Rodes obdržel dar od Gausfreda, hraběte z Rossillon, který odkazoval na mons Caralio, nedaleký hora, jak mít "nečestné a neposlušné jméno, i když všichni dobře známé".^[3][4][5][6] V roce 982, králi Lothair z Francie daroval půdu stejnému klášteru: pervenit usque in sumitatem ipsius montis qui vocatur Caralio.^[7]

Vulgární báseň v galicijštině od poloviny 13. století, autor Castlian trovador Pedro Burgalês, používá toto slovo v odkazu na ženu jménem Maria Negra, která silně toužila po falusu:^[8]

Maria Negra, desventuirada

E por que quer tantas pissas comprar?
Pois lhe na mao non queren durar
E lh´assi morren aa malfa [da] da?
E un Caralho grande que comprou,
Oonte ao serão o esfolou,

E outra pissa tem ja amormada.

Galicijský-portugalský básník Martin Soares zmiňuje an anti hrdina pojmenovaný Dom Caralhote (parodie na Lancelot ) který je unesen a na celý život zamčen dívkou, kterou kdysi zneuctil:^[9]

A bõa dona, molher mui leal,

pois que Caralhote houv'en seu poder,
mui ben soube o que dele fazer:
e meteu-o logu'en un cárcer atal,
u moitos presos jouveron assaz;

Dona donzela jaz preto d'aquí

Reference

Bibliografie

• Aguiló, Cosme (1982), „Els Columbrets“ (PDF), Felanitx (2319)^{[trvalý mrtvý odkaz ]}
• Aguiló, Cosme; Gulsoy, Joseph (2002), Toponímia i etimologia, Biblioteca Miquel dels Sants Oliver, 18, L'Abadia de Montserrat, ISBN  9788484154211
• Álvarez, Rosario; Vilavedra, Dolores (1999), Cinguidos por unha arela común: Homenaxe - profesor Xesús Alonso Montero, 1Universidade de Santiago de Compostela, Departamento de Filoloxía Galega, ISBN  9788481218060
• Balari y Jovany, Jose (1899), Origenes Historicos de Cataluña, MAXTOR, ISBN  9788497616775
• Bastardas, Joan (1977), „El Catalá Pre-Literari“, Germa Colón (ed.), Actes del IV Colloqui Internacional de Llengua i Literatura Catalanes, Basilea 1976, Biblioteca "Abat Oliba", 11, L'Abadia de Montserrat, ISBN  9788472021532
• Beirante, Maria Angela V. da Rocha (1995), Évora na idade média, Textos universitários de ciências sociais e humanas, Fundação Calouste Gulbenkian: Junta Nacional de Investigação Científica e Tecnológica, ISBN  9789723106930
• Benjamin, Roberto Emerson Câmara (2000), „A Media e os Mitos“, V CONGRESO LATINOAMERICANO DE CIENCIAS DE LA COMUNICACIÓN - ALAIC 2000 - 26-29 de abril del 2000 (DOC), Santiago, Chile: Universidad Diego Portales
• Boullón Agrelo, Ana Isabel (2012), „Trazos da Oralidade na Lingua Galega Medieval“, Juan Pedro Sánchez Méndez (ed.), Oralidad y Escritura en la Edad Media Hispánica, Valencie: Tirant Humanidades, ISBN  9788415442424
• Camacho Taboada, María Victoria; Rodríguez Toro, José Javier; Santana Marrero, Juana; López Morales, Humberto (2009), Estudios de lengua española: descripción, variación y uso: homenaje a Humberto López Morales, Iberoamericana Editorial, ISBN  9788484893646
• Casagrande Júnior, Osmar (2010), „Cu é lindo - o palavrão como recurso do erotismo na lírica contemporânea brasileira“ (PDF), REVELL - Revista de Estudos Literários da UEMS, Ano 01 (1), ISSN  2179-4456
• Chacón Calvar, Rafael (leden 2008), Carajo, Carallo / Caralho, Carall, La Cueva de Zaratustra, archivovány od originál dne 2012-02-03
• Fisas, Carlos (1989), Historias de la historia (9. vyd.), Planeta, ISBN  9788432045042
• Flores Varela, Camilo; Couceiro Pérez, Xosé Luis (1999), Homenaxe - profesor Camilo Flores, 1Universidade de Santiago de Compostela, ISBN  9788481217872
• Gaitán Orjuela, Efraín (1970), Biografía de las palabras: sentido, origen y anécdota de muchos vocablos españoles, Bolsilibros Bedout, 70 (3. vyd.), Bedout
• Galmés de Fuentes, Álvaro (1986), „Toponimia asturiana y asociación etimológica“, Lletres Asturianes (19): 31–39
• Galmés de Fuentes, Álvaro (1996), Toponimia: Mito e HistoriaReal Academia de la Historia, ISBN  9788495983947
• García, Santiago Gutiérrez; Gradín, Pilar Lorenzo (2001), A literatura artúrica en Galicia e Portugal na Idade Media, Biblioteca de divulgación: Serie Galicia, Universidade de Santiago de Compostela, ISBN  9788481218824
• González Pérez, R. (1991), "Umgangsprache in der Iberoromania. Festschrift fur Heinz Kroll", Revista Española de Lingüística, 21 (1)
• Grimes, Larry M. (1978), El tabú lingüístico en México„Studium jazyka a literatury Spojených států Hispanos, Editorial Bilingüe, ISBN  9780916950101
• Hansen, João Adolfo (2004), A sátira e o engenho: Gregório de Matos e a Bahia do século XVII (2ª ed.), Atelie Editorial, ISBN  9788526806771
• Kröll, Heinz (1984), O eufemismo e o Disfemismo no Português Moderno, Colecção Biblioteca Breve, 84, ICALP
• Lapa, Manuel Rodrigues (1965), Cantigas d'escarnho e de mal dizer: dos cancioneiros medievais galego-portugueses, Colección filolóxica, Redakční Galaxia
• Malte-Brun, Conrad; Malte-Brun, Victor Adolfe (1833), Nouvelles annales des plavby, Gide fils
• Moreu Rey, Enric (1982), Els nostres noms de lloc, Treballs i els umírá, 22Moll
• Munné, Juan Clemente Zamora; Guitart, Jorge M. (1982), Dialectologiá hispanoamericana: teoría, descripción, historia, Colección Lingüística, 3 (2. vyd.), Colegio de España, ISBN  9788474550375
• Nobíling, Oskar (1907), Jako Cantigas de D. Joan Garcia de Guilhade, Erlangen
• Souza, Tatiane Reis Dias de (2010), „Reprezentativní erótica do Indie bez básně Elixir do pajé, de Bernardo Guimarães“, E-hum, Belo Horizonte, 3 (1)^{[trvalý mrtvý odkaz ]}
• Tavani, Giuseppe (2002), Trovadores e jograis: introdução à poesia středověké galego-portuguesa, Estudos de literatura portuguesa, Caminho, ISBN  9789722114660
• Vila-Coia, Xabier (2001), Ghaliça C i B., Xabier Vila-Coia, ISBN  9788460729921

Viz také

• Vulgární výrazy v portugalštině