Bugge Wesseltoft - Bugge Wesseltoft
![]() | Tento životopis živé osoby potřebuje další citace pro ověření.Březen 2019) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Bugge Wesseltoft | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Jens Christian Bugge Wesseltoft |
narozený | Porsgrunn, Telemark, Norsko | 1. února 1964
Žánry | Jazz, nu jazz, electronica |
Zaměstnání (s) | Hudebník, skladatel, hudební producent |
Nástroje | Klavír, klávesy, elektronické přístroje, perkuse |
Štítky | Jazzland Recordings Záznamy ECM |
Související akty | Nová koncepce jazzu |
webová stránka | kočárek |
Jens Christian Bugge Wesseltoft (narozen 1. února 1964) je Nor jazz hudebník, klavírista, skladatel a producent, syn jazzového kytaristy Erik Wesseltoft.[1]
Kariéra


Wesseltoft se narodil v Porsgrunn. Po střední škole v Skien, kde působil ve školní dechovce a tanečních orchestrech, se stal profesionálním hudebníkem v roce 1983, mu bylo pouhých 19 let. Ve věku 16 let nastoupil do punk rock kapela, ale vliv otce jazzového kytaristy na něj pronikl. Poté, co se přestěhoval ke svému otci Oslo (1984) byla důležitá především hudba s kořeny v jazzu, ačkoli pracoval také jako záložní hudebník a producent popové a rockové elity v Norsku. Původně měl v úmyslu studovat hudbu, ale koncertů bylo příliš mnoho, a proto nikdy nedostal žádné další formální hudební vzdělání. Ke konci 80. let se Bugge Wesseltoft angažoval v různých popových, rockových a jazzových kapelách jako „U a Z“, „Et Cetera“ a nejdůležitější Společnost Oslo Groove, a byl uznáván jako nadcházející hudební génius s velkým talentem pro klavír.[Citace je zapotřebí ] To vedlo ke spolupráci v rámci EU Knut Riisnæs Quartet v roce 1989, a on byl brzy poté, co kontaktoval Arild Andersen zapojit se do práce na zakázku pro Vossajazz - vydané na albu Sagn (1990) - a pokračování Arv (1993) a Jan Garbarek pro něj Molde Canticle (1990), provize z Moldejazz, vydané na albu Vzal jsem runy (1990).[1]
Začátkem 90. let měl Bugge Wesseltoft velký vliv na norskou jazzovou scénu, přičemž prošel přechodem od severských jazzových tradic, jejichž příkladem je ECM štítek na styl, který se někdy označuje jako „budoucí jazz“ nebo nu jazz. Poté poté absolvoval rozsáhlé turné po mezinárodních jazzových scénách, kde předvedl jak jazzové, tak rockové koncerty pro živé publikum, a na řadě nahrávek sám. Jazzland označení. Bugge Wesseltoft v tomto období spolupracoval s řadovými umělci, jako jsou kytaristé Terje Rypdal a Jon Eberson V polovině 90. let album vydal na turné a nahrál Billy Cobham představuje Nordic - Off Color (1999) společně s Billy Cobham. Po mnoho let spolupracoval s experimentálním jazzovým zpěvákem Sidsel Endresen, a byla v sestavě pro její práci na zakázku v Moldejazz v roce 1993, které vyšlo na albu Vyhnanství (1994). Jeho vlastní práce na zakázku Malý válečný příběh pro Vossajazz byl také uveden v roce 1993. Bugge Wesseltoft založil v roce 1995 vlastní kapelu „New Conception of Jazz“ a jejich první album Nová koncepce jazzu (1996), byl oceněn Spellemannprisen v roce 1996.[2]
V 90. letech si hudba Bugge Wesseltoft našla publikum na norských techno a tanečních hudebních scénách. Spojení s klubovým světem vedlo k vydání Jazzland Remixed v roce 2000, což ještě více posílilo jeho reputaci u mladšího publika.[Citace je zapotřebí ] Pevně oddaný elektronické hudbě se zcela vyhýbá akustickým formám a je stejně pevně přesvědčen, že nebude vázán žánrovými hranicemi, čímž do svého konceptu současného jazzu vnáší formy hip-hopu a dalších forem současné taneční hudby. Na albu Sdílení (1998) mnohé zaskočilo jeho rozsáhlé využívání klubových DJů a škrabadel.[2]
Skladbu „Existence“ bylo možné slyšet ve filmu Philippe Harel Extension du domaine de la lutte, adaptace románu Michela Houellebecqa z roku 1994.
John Kellman z Vše o jazzu časopis rozpoznán Bugge Wesseltoft Solo vystoupení na festivalu The Punkt Festival, Kristiansand, Norsko, září 2013, jako jedna z jeho 25 „nejlepších živých vystoupení roku 2013“.[3]
Vyznamenání
- 1996: Smugetprisen
- 1996: Spellemannprisen ve třídě Jazz, pro album Nová koncepce jazzu
- 1997: Cena Kongsberg Jazz
- 1998: Spellemannprisen dohromady s Sidsel Endresen ve třídě Jazz, pro album Duplexní jízda
- 1999: Gammleng-vězení ve třídě Jazz
- 2002: Spellemannprisen v otevřené třídě pro album Venku, dovnitř
- 2004: Buddyprisen, uděluje The Norwegian Jazz Forum[1]
Diskografie
- Na můj klavír sněží (ACT, 1997)
- Nová koncepce jazzu (Jazzland / Sonet, 1997)
- Sdílení (Jazzland / EmArcy, 1998)
- Nová koncepce jazzu: stěhování (Jazzland / EmArcy, 2001)
- Nová koncepce Jazz Live (Jazzland, 2003)
- Nová koncepce jazzu: Film Ing (Jazzland, 2004)
- IM (Jazzland, 2007)
- Nové koncepce jazzu (Jazzland, 2008)
- Duo (Jazzland, 2011)
- Písně (Jazzland, 2011)
- Poslední jaro (ZÁKON, 2012)
- Trialog (Jazzland, 2014)
- Dobře, svět (Jazzland, 2014)
- Bugge a přátelé (Jazzland, 2015)
- Každý miluje anděly (ZÁKON, 2017)
- Bugge Wesseltoft a Prins Thomas (Smalltown Supersound, 2018)
Jako sideman
- Blake Project: jaro (Bard, 1997)
- Blake Project: Spring: The Annex (Bard, 1998)
- Lovecloud (Bard, 1999)
- Dacapo (Sigma Music, 1990)
- Underveis (Grappa, 1991)
- Nesten Ikke Tilstede (Grappa, 1993)
- Deilig (Grappa, 1999)
- Kjaerlighet & AErlighet 2 (Grappa, 2011)
- Til Alle Tider (Norsk, 1992)
- Landet Lenger Bak (Norsk, 1995)
- Rundt Neste Sving (Petroleum, 2010)
- Vyhnanství (ECM, 1994)
- Noční píseň (Curling Legs, 1994)
- Duplexní jízda (ACT / Curling Legs, 1998)
- Undertow (Jazzland / EmArcy, 2000)
- Tady venku. Tam. (Jazzland, 2002)
- Cloud Making Machine (F / PIAS, 2004)
- Cloud Making Machine přepracovává (F / PIAS, 2005)
- Retrospektivní (F / PIAS, 2006)
- Veřejný výbuch (F / PIAS, 2007)
- Duše člověka (Kirkelig Kulturverksted, 1998)
- Sub (Kirkelig Kulturverksted, 1999)
- Gitar (Jazzland, 2009)
- Du Ma'kke Komme Her Og Komme Her (Spinner, 1994)
- Sann Er'e Bare (Spinner, 2005)
- Bestefar (Spinner, 2016)
S Vamp
- Godmorgen, Soster (Major Selskapet, 1993)
- Horisonter (Major Selskapet, 1994)
- 13 Humler (Major Selskapet, 1996)
- Flua Pa Veggen (MajorStudio, 1998)
- St. Mandag (MajorStudio, 2008)
S ostatními
- Eivind Aarset, Electronique Noire (Jazzland / EmArcy, 1998)
- Arild Andersen, Sagn (Kirkelig Kulturverksted, 1990)
- Arild Andersen, Arv (Kirkelig Kulturverksted, 1994)
- Maj Britt Andersen, Rippel Rappel (Grappa, 1994)
- Baba Zula, Gecekondu (Doublemoon, 2010)
- Beady Belle, Užší (Jazzland, 2005)
- Beady Belle, Sám (Jazzland, 2016)
- Kirsten Braten Berg, Syng Du Mi Royst (Grappa, 2001)
- Mari Boine, Osm sezón: Gavcci Jahkejuogu (Lean / EmArcy / Universal 2002)
- Knut Buen, Tonebod (Nyrenning, 2008)
- Tore Brunborg, Tid (Curling Legs, 1993)
- Tore Brunborg, Gravitace (Vossa Jazz, 2003)
- Katia Cardenal, Canta Alf Proysen: Navegas Por Las Costas (Kirkelig Kulturverksted, 1999)
- Billy Cobham, Severské (Orel, 1996)
- Tancujte s cizincem, Podívej, co jsi udělal (Norsk, 1994)
- Lars Danielsson, Melange Bleu (ZÁKON, 2006)
- Rick Danko, Ridin 'On the Blinds (Grappa, 1994)
- Di Derre, tělocvična (Sonet, 1996)
- Dollie de Luxe, Která čarodějnice (Notabene, 1987)
- Lisa Dillan, Změna návyku (Kirkelig Kulturverksted, 2015)
- Jon Eberson, Třináct kol (Curling Legs, 1997)
- Jon Eberson, Sny, které sešly z cesty (EmArcy / Jazzland, 2001)
- Torun Eriksen, Glittercard (Jazzland / Universal, 2004)
- Torun Eriksen, Modlitby a pozorování (Jazzland, 2005)
- Jan Garbarek, Vzal jsem runy (ECM, 1990)
- Jan Garbarek, Obřady (ECM, 1998)
- Gilberto Gil, O Sol De Oslo (Blue Jackel, 1998)
- Gitarkameraten, Typisk Norsk (Grappa, 2010)
- Dennis Gonzalez, Vítejte u nás (GOWI 1994)
- Aslak Hartberg, Tanečník (Oslo, 2013)
- Jorn Hoel, Kjaerlighetens Teater (Polydor, 1991)
- Bendik Hofseth, Planety, řeky a ... Ikea (Verve Forecast, 1996)
- Tore Johansen, Země (Inner Ear, 2015)
- Joyce, Jen trochu šílené (Far Out, 2003)
- Eero Koivistoinen, Změněné věci (Timeless, 1992)
- Audun Kleive, Bitt (Jazzland / EmArcy,)
- Hanne Krogh, Hanne (Sonet, 1989)
- Michael Krohn, Sovnlose Netter (Drabant Music, 2018)
- Eva Kruse, Ve vodě (Redhorn, 2014)
- Ola Kvernberg, Night // Driver (Jazzland, 2006)
- Nils Landgren, Vánoce s přáteli (ZÁKON, 2007)
- Láva, Rytmus lásky (Merkur, 1990)
- Lars Lillo-Stenberg, Oslo, (Sonet, 2000)
- Susanne Lundeng, Mot (Kirkelig Kulturverksted, 2011)
- Mike Mainieri, Severní polární záře (NYC, 2006)
- Marilyn Mazur, Kruhový chorál (Storyville, 1995)
- Marlui Miranda, 2 IHU Kewere: Rezar (ACT, 1997)
- Nils Petter Molvaer, Předělá (Par / Sula, 2005)
- Monroes, Dlouhá cesta domů (EMI / BMG, 1993)
- Mungolian Jet Set, Krása k nám přišla v kameni (Jazzland, 2006)
- Caecilie Norby, Arabeska (ZÁKON, 2010)
- Ost & Kjex, Cajunský oběd (Diynamic Music, 2010)
- Ost & Kjex, Paruka svobody (Diynamic Music, 2015)
- Anne Grete Preus, Milimetr (WEA, 1994)
- Malika Makouf Rasmussen, Káhira (Rapid 2006)
- radio.string.quartet.vienna, Mezi tichem (Jazzland, 2017)
- Terje Rypdal, Vossabrygg (ECM, 2006)
- Kjetil Saunes, Lystyv (Norsk, 1993)
- Henrik Schwarz, Skriptovaný Orkestra (7k !, 2018)
- Henrik Schwarz, Navzdory všemu (Sunday Music / Between Buttons, 2020)
- Tim Scott, Všude jsem byl (Vodopád, 1996)
- Kenneth Sivertsen, Vzpomínka na sever (NORCD 1993)
- Solveig Slettahjell, Jazz v Berlínské filharmonii I Norwegian Woods (ZÁKON, 2014)
- Olav Stedje, Ei dal Til Deg (Slager, 1990)
- Torbjorn Sunde, Meridiány (ZÁKON, 1998)
- Prins Thomas, Ambice (Smalltown Supersound, 2019)
- Prins Thomas, Verze Bugge Wesseltoft (Horisontal Mambo, 2016)
- Knut Vaernes, Roneo (Curling Legs, 1993)
- Knut Vaernes, Jacques Tati (Curling Legs, 1995)
- Paolo Vinaccia, Velmi hodně naživu (Jazzland, 2010)
- Bengt-Arne Wallin, Zrození a znovuzrození švédského lidového jazzu (ZÁKON, 1998)
- Wax Poetic, Na jízdu (Nublu, 2012)
- Jens Wendelboe, Big Crazy Energy Band Vol. 2 (NOPA / NRK, 1994)
- Erik Wesseltoft, Con Amor (Normann, 2004)
- Erik Wesseltoft, Někomu, koho jsem znal (Normann, 2013)
- Unni Wilhelmsen, Rozhodně já (Merkur, 1997)
- Unni Wilhelmsen, Koho se to může týkat (Merkur, 1996)
- Dhafer Youssef, Digitální proroctví (Justin Time / (Enja, 2003)
- Bertine Zetlitz, Morbid Latenight Show (Parlophone, 1998)
Viz také
Reference
- ^ A b C Halvorsen, Tore (13. února 2009). „Bugge Wesseltoft Extended Biography“. Norsk Biografisk Leksikon (v norštině). Kunnskapsforlaget. Citováno 8. října 2013.
- ^ A b Kelman, John (4. března 2009). „Bugge Wesseltoft: Nová koncepce Jazz Boxu Posouzení". Vše o jazzu. Citováno 8. října 2013.
- ^ Kelman, John (13. prosince 2013). „Nejlepší živé show Johna Kelmana roku 2013“. Vše o jazzu. Citováno 14. prosince 2013.
externí odkazy
- Bugge Wesseltoft - oficiální stránka
- Bugge Wesseltoft biografie na Jazzland Recordings
- Bugge Wesseltoft - fanouškovská stránka
- Bugge Wesseltoft v Veškerá hudba
- Bugge Wesseltoft diskografie ve společnosti Diskotéky
- Bugge Wesseltoft na Gube Music
- Bugge Wesseltoft a Henrik Schwarz - RBMA přednáška
Ocenění | ||
---|---|---|
Předcházet Trio Vigleik Storaas | Příjemce Jazzu Spellemannprisen 1996 | Uspěl Trio Vigleik Storaas |
Předcházet Nils Petter Molvær | Příjemce Cena Kongsberg Jazz 1997 | Uspěl Sidsel Endresen |
Předcházet Nils Petter Molvær | Příjemce třídy Open Spellemannprisen 1998 | Uspěl Krøyt |
Předcházet Nils Petter Molvær | Příjemce Jazzu Gammleng-vězení 1999 | Uspěl Kristin Asbjørnsen |
Předcházet Anja Garbarek | Příjemce třídy Open Spellemannprisen 2002 | Uspěl Niko Valkeapää |
Předcházet Nils Petter Molvær | Příjemce Buddyprisen 2004 | Uspěl Arve Henriksen |