Brenda Beck - Brenda Beck

Dr. Brenda E.F.Beck (narozen kolem roku 1940), také známý jako Brindha Beck, je Kanaďan antropolog a vývozce Tamilská kultura.^[1] Vydala osm knih a je autorkou více než šedesáti článků v časopisech a je klíčovou postavou při zvyšování povědomí o tamilské kultuře Toronto, Kanada, kde se usadilo mnoho tamilských indiánů po Tamilská diaspora. Žila v Olapalayam poblíž Kangayam na dva roky v indickém státě Tamil Nadu. Strávila tam dva roky za doktorát z antropologie, který udělila University of Oxford (Somerville College ). Název práce byl Sociální a koncepční řád v Koṅku. Svůj výzkum publikovala v knize pod názvem Rolnická společnost na Koňku.

Působí jako mimořádná profesorka na katedře antropologie v oboru jihoasijského folklóru na VŠE University of Toronto Scarborough.^[2]

Životopis

raný život a vzdělávání

Beckovi bylo 14, když její otec, který pracoval v Bejrútu v Libanonu, řídil Beck a její rodinu po Sýrii, Turecku, Afghánistánu, Pákistánu a Indii.^[1] Cesta z indického města Coimbatore do města Tiruchi bylo její první setkání s tamilskou indickou kulturou. V roce 1964 se Beck vrátila do jihoindického státu Tamil Nadu, aby tam dokončila doktorát z antropologie Somerville College, Oxford. Zatímco žila v indické vesnici Olapayam, naučila se, jak mluvit „otřesem“ Tamilština.^[1] Tam se nejen naučila jejich zvyky a kulturu, ale také si některé z nich osvojila. V Olapayam je Beck známá pod svým indiánským jménem Brindha. Je také známo, že nosí sari a Kongu thaali, také známý jako a mangala sutra, nebo svatební řetízek, který ženy nosí jako znamení svého manželského stavu.^[3]

V únoru 1965 Beck poprvé slyšel, jak vesničtí pěvci vyprávějí Annanmaar Kadhai - což v doslovném překladu znamená Příběh starších bratrů. Je to epický příběh trojčat, dvou bratrů známých jako Ponnar a Shankar a jejich mladší sestry. Příběh sahá po staletí a odehrává se v Kongunadu oblast Indie, kde Beck žil a studoval. Folktale, která prošla generacemi písní, řečí a tancem, se podle všeho odehrává ve středověku mezi lety 1000–1300 n. L.

S jejich svolením Beck příběh zaznamenal. Celkem 38 hodin trvalo provedení přes 18 nocí. Beck navíc během svých dvou let v Olapayam shromáždila více než 20 000 stránek lidových příběhů a tradic.^[4] Beck o zážitku řekl: „Bylo to kouzelné. Zaznamenal jsem příběh do svých kazet a když mi došly prázdné, vymazal jsem svou sbírku severoamerických lidových písní, abych nahrávku udržel.“^[1] Stejné nahrávky nadále pomáhají Beckovu výzkumu.

Práce a kariéra

V roce 1992 spolu s indicko-kanadským animátorem a umělcem Ravichandranem Arumugamem, jehož dědeček zpíval legendu, pomohl Beck přeložit a vytvořit ilustrovanou dvousvazkovou knihu Annamaar Kadhai v tamilštině a angličtině. Vytvořila také grafické romány a třináct hodin, dvacet šest epizod animované série pro děti týkající se eposu, známého jako Příběh starších bratrů: Orální epos o tamilštině, známý také jako Legenda o Ponnivale nebo Ponnar Shankar. Byly publikovány Institutem asijských studií v Chennai. Nyní je k dispozici online verze, která poskytuje aktivity pro děti, jako jsou omalovánky a audioknihy, které „mají pobavit i vzdělávat“.^[5]

Beck pomohl vyvinout aplikaci pro výuku tamilštiny pro studenty v Torontu, které má velkou populaci tamilských indiánů. Vývoj aplikace trval osm měsíců a byla vydána v roce 2016.^[6] Ve stejném roce Beck daroval 10 000 $ tamilským studiím na University of Toronto.^[4]

V roce 2018 pak Beck vytvořil dva fondy známé jako Programový fond Brendy Beck Tamil a Digitální fond Brenda Beck Tamil. Byly vytvořeny za účelem „investování a distribuce finančních prostředků na programování a digitalizaci archivů“.^[4] Beck také daroval na podporu těchto programů dárek ve výši 327 000 USD.^[4] Později téhož roku, 1. a 2. září, hostil Beck rodinné setkání sdružení Kongu v roce Manassas, Virginie.^[7] Beck strávil nějaký čas přednášením o Annamaar Kadhai, popisováním jeho původu a srovnáváním s jinými lidovými pohádkami v regionu Kongu Nadu.

Beck pokračuje ve výzkumu tamilské diaspory nebo migrace tamilských indiánů po celém světě. Scarborough má jednu z největších populací tamilských indiánů mimo jižní Asii.

V současné době je Beck prezidentem Nadace Sophie Hiltonové v Kanadě charita, která „podporuje využívání vyprávění příběhů na všech úrovních vzdělávání“.^[8] Beck doufá, že s prací učenců univerzity v Torontu a příspěvkem tamilské komunity Scarborough dojde k dalším krokům v tamilském výzkumu a uchování kultury. Rovněž doufá, že do učeben přinese příběh Ponnivaly a tím i tamilské kultury pro lepší přístupnost mladých studentů.^[9]

V roce 2019 uspořádala University of Toronto v Scarborough za asistence a příspěvku Beck první oslavu měsíce tamilského dědictví. Představení bylo jedinečné v tom, že bylo provedeno jako Villu Paattu, což znamená „bow-song“. To je popisováno jako „hudební technika, která kombinuje vyprávění a luk o délce 10 stop pro rytmus“.^[10]

Osmnáct (18) účinkujících se zapsalo do historie ilustrací částí legendy. Bylo to poprvé, co se spojily dvě starověké tamilské umění - starodávný příběh vyprávěný v podobě hudebního vyprávění, příliš starý na přesné datum. Beck o příběhu říká: „Je to něco, co by mělo být sdíleno na mezinárodní úrovni, a je to něco, na co mohou být Tamilové hrdí.“^[4]

Výzkumné publikace

Beck publikoval své práce v několika časopisech, včetně Anthropologica, Současná antropologie, Journal of South Asian Literature, The Journal of Asian Studies, a Západní folklór. Mezi její publikovaná díla patří Snímky těla tamilských přísloví v jižní Indii, Metafora jako prostředník mezi sémantickými a analogickými režimy myšlení, Logické přivlastnění příbuznosti jako politická metafora: indický epos na civilizační a regionální úrovni, Pravicově levicová divize jihoindické společnosti, Tři dvojčata: Vyprávění jihoindického lidového eposu a překlad Chvála pro Murugana.

Reference

B. Meenakshi Sundaram Kanaďan s vůní venkova Kongu http://epaper.newindianexpress.com/436409/The-New-Indian-Express-Coimbatore/11022015#page/19/1