Vztahy Brazílie a Iráku - Brazil–Iraq relations
Brazílie | Irák |
---|
Vztahy Brazílie a Iráku jsou zahraniční vztahy mezi Brazílie a Irák. Brazílie udržuje velvyslanectví v Bagdád a Irák udržuje velvyslanectví v Brasília. Obě země jsou řádnými členy EU Skupina 77.
Brazílie byla první Latinskoameričan země znovuotevřela své velvyslanectví v Iráku od Válka v Perském zálivu 1991.[1]
Dějiny
Brazílie poprvé navázala diplomatické vztahy s Irákem v roce 1967,[2] a na konci roku 1973 otevřela Brazílie velvyslanectví v Iráku[3] a podepsali dohody o spolupráci s Irákem. V roce 1975, kvůli prohlubující se ropné krizi a při hledání petrodolární Investice, Brazílie upřednostnila svoji zahraniční politiku vůči arabským věcem třemi rozhodujícími hlasy v EU OSN. Brazilská vojenská vláda posílila své zastoupení v Iráku jmenováním posloupnosti čtyřhvězdičkových generálů velvyslanci v Bagdádu.[3]
Brazílie a Irák byly hlavními obchodními partnery od konce 70. let. Brazílie potřebovala k provozu svého průmyslového stroje ropu. Irák potřeboval jídlo, technickou podporu, vybavení, automobily a možná nejdůležitější „obranné“ zbraně vyrobené Brazílií. Vztahy Brazílie s Irákem se zhoršily během války v Perském zálivu, kdy Brazílie podporovala Rada bezpečnosti OSN sankce uvalené na Irák. Od roku 2001 však obě země obnovily vztahy, v nichž chtěla brazilská vláda podporovat užší obchodní vztahy s Bagdádem a oznámila opětovnou aktivaci svého velvyslanectví v Bagdádu.[2]
V 80. letech byla Brazílie důležitým dodavatelem průmyslových výrobků do Iráku a dovážela z Iráku značné objemy ropy. V té době dosáhl obchod mezi oběma zeměmi až 4 miliarda Americké dolary za rok.[1] Když Válka mezi Íránem a Irákem vypuklo v roce 1980, téměř 35 procent brazilského dovozu ropy pocházelo z Iráku.[3] V roce 1981 bylo oznámeno, že Brazílie prodala nekvalitní zboží uranová ruda do Iráku.[3]
Brazilské noviny Jornal da Tarde uvedl, že asi 40 brazilských vědců bylo v Osirak elektrárna během 1981 izraelské bombardování.[4]
Konflikt mezi Irákem a Kuvajtem
The válka v Zálivu, který vyústil v Operace Pouštní bouře počátkem roku 1991 se Brazílie dostala do velmi choulostivé situace. Kongresové podvýbory Spojených států obvinily Brazílii z vývozu technologií a odborných znalostí do Iráku s cílem vyvinout raketu založenou na Raketa Piranha (MAA-1).[3] Brigádní generál letectva ve výslužbě Hugo Oliveira Piva vzal k dokončení tohoto projektu soukromou skupinu brazilských techniků do Bagdádu; pod tlakem nařídila Collorova vláda návrat skupiny do Brazílie.
Během operace Pouštní bouře měla brazilská stavební společnost Mendes Júnior v jižním Iráku několik stovek dělníků a techniků a zařízení v hodnotě několika milionů dolarů, které pracovaly na železničních a zavlažovacích projektech.[3] Brazílie se tedy na rozdíl od Argentiny neúčastnila operace spojenců. Brazilská vláda musela ze svého postu v Londýně vyslat svého klíčového vyjednavače, velvyslance Paula de Tarso Flecha de Lima, aby vyjednal propuštění personálu Mendes Júnior z Iráku a likvidaci vybavení.[3] Brazílii byla poskytnuta cena a výkon 5 miliard USD za dodávky Osório tank na Saudská arábie v roce 1990, ale kuvajtský konflikt změnil rozhodnutí ve prospěch amerického tanku Abrams.
Válka v Iráku 2003
Brazilský velvyslanec Bernardo de Azevedo Brito Iráku řekl, i když Brazílie nepodporovala Americká vojenská invaze do Iráku v roce 2003, kdy sesadil bývalého iráckého prezidenta Saddam hussein, neznamená, že si nepřeje podílet se na obnově Iráku.[1]
Viz také
Poznámky
- Eugene Robinson „Sankce stojí klíčového obchodního partnera Brazílie; Irák vyměnil ropu za zbraně ve vzájemně výhodném uspořádání“, The Washington Post, 28. srpna 1990
Reference
- ^ A b C „Brazílie znovu otevře velvyslanectví v Iráku“. Lidový den. Citováno 2009-01-24.
- ^ A b „Brazílie obnoví vztahy s Irákem“. voanews.com. Archivovány od originál dne 26. 8. 2009. Citováno 2009-01-24.
- ^ A b C d E F G „Brazílie - Střední východ“. country-data.com. Citováno 2009-02-12.
- ^ Prodej uranu v Brazílii do Iráku podnítil debatu Archivováno 23.03.2010, na Wayback Machine