Branchus (milovník Apolla) - Branchus (lover of Apollo)
V řecké mytologii byl Branchus synem Smyrka a milovníkem Apollo. Zpočátku pastýř Milétu, Branchus se stal prorokem poté, co získal své prorocké schopnosti od Apolla. Zavedl uctívání boha v Didyma a založili mu svatyni v Milétu. Jeho potomci, Branchidesové, byli vlivným klanem proroků.[1]
Mytologie
Narození
Branchus byl synem Smyrka a významnou miléšskou ženou. Při porodu měla matka vidění slunce, které jí vstupuje do úst, prochází jí žaludkem a vystupuje z jejích genitálií. Vidoucí to považovali za vynikající znamení. Narozený syn se jmenoval Branchus, protože skrze ni prošlo slunce bronchie (hrdlo).[2]
Setkání s Apollem
Branchus vyrostl v nejkrásnějšího muže. Jednoho dne narazil Apollo v lesích a očarován krásou boha ho políbil. Apollo ho objal a vrátil mu náklonnost. Později mu Apollo dal korunu a magickou hůl a vdechl mu dar proroctví. Po obdržení těchto darů se Branchus stal prorokem a knězem Apolla. Založil kult Apolla v Didyma. Poté, co Branchus náhle zmizel, byl na místě, kde políbil Apolla, postaven oltář.[3][4]
Odlišné vyprávění je dáno Callimachus. Jednoho dne Apollo odešel Delos na delfína a dosáhl místa zvaného hiera hyle (posvátná dřeva). Právě tam viděl Branchuse, jak se stará o svá stáda, a cítil, že ho to přitahuje. Apollo, který chtěl smrtelníka svést, se mu zjevil v přestrojení za pasáka koz. Nejprve nabídl pomoc při dojení koz, ale roztržitý bůh skončil dojením a Kozel.[5][6] V rozpacích odhalil Apollo svou božskou povahu. Aby přesvědčil Branchuse, aby opustil stádo a místo toho ho doprovázel, zaručil Apollo bezpečnost a slíbil stádům zásobu dobré pastvy. Poté, co se Apollo stali milenci, učil Branchuse mantickému umění. Apollo se také staral o stáda, zatímco Branchus cvičil umění.[7][8] Když se Branchus stal prorokem, údajně transplantoval výhonek vavřínového stromu v Delphi v okrese Didyma. Větve tohoto vavřínového stromu použil k léčbě nemoci Milesianů.[9][10]
Milesians stavěl chrámy zasvěcené Branchus a Apollo a pojmenoval je Philesiapo polibku Branchuse. Tam byl bůh uctíván pod jménem Apollo Philesius (Apollo z polibku).[11] Byly povolány chrámy zasvěcené pouze Branchovi Branchiadon. Věštby, které dal, byly považovány za druhé až po Apollovy věštce v Delphi. Branchidesové, kteří tvrdili, že pocházejí z Branchusu, byli důležitým rodem proroků.[12]
Reference
- ^ Plinius, Naturalis Historia, 5. 112
- ^ Conon, Vyprávění, 33.4
- ^ Conon, Vyprávění, 33.4
- ^ Eddy Fontenrose, Joseph (1988), Didyma: Apollo's Oracle, Cult a Companions
- ^ Callimachus, Jamb Fr. 217 Pf.
- ^ Benjamin Acosta-Hughes, Luigi Lehnus, Susan Stephens (2011), Brillův společník Callimachovi
- ^ Philostratus, Epistolae 8.57.4
- ^ Philip R. Hardie (1999), Virgil: Obecné články a Eclogues
- ^ Callimachus, Jamb Fr.229 Pf.
- ^ Pfeiffer, Rudolf (1923) Callimachi fragmenta nuper reperta
- ^ Conon, Vyprávění, 33
- ^ Eddy Fontenrose, Joseph (1988), Didyma: Apollo's Oracle, Cult a Companions