Boulifa - Boulifa - Wikipedia

Boulifa
Amar u Said
narozený1865 (1865)
Adni, Geater Kabylia, Alžírsko
Zemřel8. června 1931(1931-06-08) (ve věku 65–66)
Alžír
Odpočívadlohřbitov Bab-el-Oued
obsazeníBerberolog

Si Amar u Said Boulifa (C. 1865 - 8. června 1931) byl alžírský berberolog a učitel.

Životopis

Boulifa se narodil kolem roku 1865 ve vesnici Adni v kmeni Irjen v rámci Berberský kmenová konfederace At Iraten v Větší Kabylia. Jeho rodina, Aït Belkacem ou Amar (Kabyle: V Belqasem u Aεmer), jsou skromní marabout rodina (odtud „Si“ jeho jména). Boulifa je jeho patronymické jméno ve francouzském občanském rejstříku. Jeho otec, Amar, mu nechal velmi mladého sirotka. Ale měl to štěstí, že ho matka spojila s At Ameurem, Tamazirt mocná rodina Caidů.[1][2] Si Moula, jeho strýc z matčiny strany, ho tak poslal do první školy otevřené v Kabylie v roce 1875, pro kterou byli kandidáti tehdy vzácní.[1][3] Tato základní škola byla otevřena v Tamazirtu v roce 1873.[3] Tato kombinace okolností bude rozhodující pro zbytek jeho života, protože se rychle zavázal ke kariéře učitele, což je jediný způsob povýšení, který by pak mohl být nabídnut mladému člověku. Kabyle skromného původu.[1] Po několika letech byl jmenován jako moniteur adjoint v Tamazirtu. Od roku 1890 začal vyučovat Kabyle lekce na École Normale Supérieure de Bouzaréah, poté po stáži v roce 1895 ve stejné instituci se stal institut adjoint[1]. V roce 1901 byl jmenován jako opravář kabyle ve Škole dopisů Alžír. Na konci roku 1904/1905 se zúčastnil Segonzac mise v Maroko odkud přinesl zpět své Textes berbères de l’Atlas.[1][3] V roce 1905 se zúčastnil 14 Mezinárodní kongres orientalistů v Alžíru sdělením o Qanun Adni.[3]

Ve své závěti ze dne 20. října 1914 se Boulifa prezentuje jako „profesor berberského jazyka“ na École Normale a Alžírské fakultě dopisů, což naznačuje, že se mu podařilo dosáhnout hodnosti lektora univerzity. On odešel v roce 1929 a zemřel dne 8. června 1931 v Nemocnice Mustapha Pacha v Alžíru. Je pohřben na hřbitově v Alžíru Bab-el-Oued.[1]

Vliv na Kabyleho pedagogiku

Zajímal se hlavně o jazyk, ale také aktivně studoval literaturu a historii svého domovského regionu. Při vývoji první úplné metody výuky vzal svou pedagogickou funkci velmi vážně Kabyle, založený několik desítek let předem na principech přímá jazyková pedagogika. Před Boulifou existovaly pouze velmi klasické popisné gramatiky s omezeným pedagogickým programem.[1]

Funguje

  • Une première année de langue kabyle (dialecte zouaoua). Použít kandidáty à la prime et au brevet de kabyle (ve francouzštině) (2. vyd.). Alžír: A. Jourdan. 1910 [1897].
  • Recueil de poésies kabyles (texte zouaoua), précédé d’une étude sur la femme kabyle et d’une notice sur le chant kabyle (airs de musique) (2. vyd.). Alžír: A. Jourdan. 1910 [1904].
  • Méthode de langue kabyle (cours de deuxième année). Étude linguistique, sociologique sur la Kabylie du Djurdjura. Texte zouaoua, suivi d’un glossaire. Alžír: Jourdan. 1913.
  • Textes berbères en dialecte de l’Atlas marocain. Paris: Leroux. 1908.
  • Le Djurdjura à travers l’histoire (depuis l’Antiquité jusqu’à 1830): Organisation et indépendance des Zouaoua (Grande Kabylie). Alžír: Bringau. 1925.

Reference

  1. ^ A b C d E F G Chaker 1991, str. 1592.
  2. ^ Pouillon 2012, str. 144.
  3. ^ A b C d Pouillon 2012, str. 145.

Zdroje