Bonedd Gwŷr y Gogledd - Bonedd Gwŷr y Gogledd - Wikipedia

Bonedd Gwŷr y Gogledd
„Sestup mužů severu“
Autořianonymní
JazykStřední velština
Hlavní rukopisyNLW, Peniarth MS 45, fos. 291v-292r (pozdní 13. století)
Žánrgenealogie
Osobnostirodokmeny Coel Hen a Dyfnwal Hen

Bonedd Gwŷr y Gogledd (Angličtina: Sestup mužů severu) je stručný Střední velština trakt, který tvrdí, že dává rodokmeny dvaceti panovníků 6. století v Slepice Ogledd, Brittonicky mluvící části jižního Skotska a severní Anglie. Je doložena řadou rukopisů, nejstarší bytostí NLW, Peniarth MS 45, který je datován do konce 13. století. Text mohl být napsán ve 12. století.[1] Historičnost většiny informací je falešná nebo pochybná. I když některé části souhlasí s předchozími Harleianské rodokmeny, text představuje podstatnou revizi usilující o integraci větví mnoha vládců a hrdinů, kteří jsou prominentní v jiných tradicích, jako je Rheged princ Llywarch Hen.[2]

Obsah

Text se skládá hlavně ze dvou částí, z nichž každá se snaží vysledovat počty řádků vládců v šestém století ke společnému předkovi. První část se zabývá Coelingem nebo potomky Coel Hen, včetně domů Rheged a Eidyn. Druhý bere Dyfnwal Hen jako předchůdce, který je zde identifikován jako vnuk římského císaře Magnus Maximus. Zmatená genealogie Áedán mac Gabráin, vládce gaelština království Dál Riata „, ačkoli zde (jako v jiných středověkých velšských zdrojích) je Áedán uveden jako otec, nikoli syn Gabrán mac Domangairt.[3]

Mezi dvěma hlavními rodokmeny obsahuje trakt také a Velšská triáda, s odkazem na tři předměty výzbroje a brnění, které v bitvě nikdy neselhaly: 300 mečů Cynferching (potomci Cynfarch Oer ), 300 štítů Cynwydionu (potomci Cynwyd ) a 300 oštěpů Coelingu. Text končí závěrečným řádkem o původu Huallu, syna Tudfwlch Cor (n) eu (princ z Cornwallu) a Dywanw, dcera Amlawda Wledic.

Coel Hen

Coel
Ceneu
Gorwst LetlwmMar
MeirchiawnArthwys
CynfarchElidyr LydanwynCynfelynPabo "Pillar of Britain"ElifferCeidyn
Urien (§ 1)
Rheged		Llywarch Hen (§ 2)
Rheged		CynnwydDunawd (§ 4)Cerwyd (§ 4)Sawyl (§ 4)Gwrgi (§ 5)Peredur (§ 5)Gwendoleu (§ 6)Nudd (§ 6)Cof (§ 6)
Clydno Eidyn (§ 3)
Eidyn		Cynan Genhir (§ 3)Cynfelyn Drwsgl (§ 3)Cynfawr Hadgadduc (§ 3)Cadrawd Calchfynydd (§ 3)

Dyfnwal Hen of Alt Clut

Magnus Maximus
Idnyued
Dyfnwal Hen
KedicGarmonyawnAedan UradawcGorwst Priodawr
Tudwal TudelydNevolníkuCawrdafGabhran (§ 11)Elidyr Mwynfawr (§ 12)
Rhydderch Hael (§ 8)Mordaf (§ 9)Gwyddno
Elffin (§ 10)

Reference

  1. ^ Bromwich, str. Xxi-xxii.
  2. ^ Koch, „Cynwydion.“ str. 541.
  3. ^ Bromwich, str. 256–257.

Zdroje

  • Koch, John T. "Cynwydion." v Keltská kultura. Historická encyklopedie, vyd. John T. Koch. 5 obj. Santa Barbara a kol., 2006. str. 541–2.

Edice a překlady

  • Bromwich, Rachel (ed.). Trioedd Ynys Prydein. Triády ostrova Británie. Cardiff: University of Wales Press, 1978; přepracované vydání. 1991. s. 238–9 (dodatek II)
  • Matthews, Keith (ed.). Bonedd Gwyr y Gogledd. 2000. Online vydání (není recenzováno).

Sekundární zdroje

Další čtení

  • Jackson, Kenneth H. Jazyk a historie v rané Británii. Edinburgh University Press, 1953.
  • Bartrum, Peter C. Rané velšské genealogické trakty. Cardiff, 1966.
  • Rachel Bromwich a R. Brinley Jones (eds.), Astudiaethau ar yr Hengerdd. Cardiff, 1978.

externí odkazy