Bodashtart nápisy - Bodashtart inscriptions
The Bodashtart nápisy jsou známá skupina 22–24 fénických nápisů ze 6. století před naším letopočtem, které odkazují na krále Bodashtart.[1][2]
První známý nápis byl SNS I 4, údajně nalezený v roce 1858 ve zdi poblíž Sidone.[3]
Následně byly na počátku 20. století na náměstí nalezeny dvě série nápisů Chrám Eshmun, blízko Sidone v Libanonu, těsně před a během tamních vykopávek. Jsou známí jako KAI 15 a 16.[4] Jeden z těchto souborů nápisů odkazuje pouze na jméno Bodashtart (KAI 15) a druhý odkazuje jak na Bodashtart, tak na jeho dědice Yatan-milk (KAI 16).[5][6][1]
SNS I 4
Toto byl nejdříve známý nápis Bodashtart a jedná se o jedinečný text. Věnování je Astarte spíše než aby Eshmun jako ostatní nápisy.[7]
KAI 15 / RES 766
Tato skupina nápisů, z nichž každý má podobný text jako ostatní, byla poprvé společně publikována v Répertoire d'Épigraphie Sémitique jako RES 766.[8]
Nápis | Objevil | Současná pozice | Inventární kód |
---|---|---|---|
A | 1900 | Louvre | AO 3552 |
B | 1900 | Louvre | AO 3553 |
C | neznámý | neznámý | |
D | 1900 | Louvre | AO 4078 |
E | 1900 | Istanbulská archeologická muzea | |
F | 1901 | Istanbulská archeologická muzea | Inv. 1457 |
G | 1903 | Istanbulská archeologická muzea | Inv. 1486 |
H | 1903 | Istanbulská archeologická muzea | Inv. 1488 |
Já | 1903 | Istanbulská archeologická muzea | |
RES 1200 | 1900 | Louvre (prohlašoval, že je padělek)[9] | AO 4077 |
KAI 16 / RES 767

Tato skupina nápisů, z nichž každý má podobný text jako ostatní, byla poprvé společně publikována v Répertoire d'Épigraphie Sémitique jako RES 767.[11]
Nápis | Objevil | Současná pozice | Inventární kód |
---|---|---|---|
A | 1902 | Muzeum AUB | |
B | 1904 | Istanbulská archeologická muzea | |
C | 1904 | Istanbulská archeologická muzea | Inv. 3538 |
D | 1904 | Istanbulská archeologická muzea | |
E | 1904 | Istanbulská archeologická muzea | |
F | 1904 | Istanbulská archeologická muzea | |
G | 1904 | Istanbulská archeologická muzea | |
H | 1904 | Istanbulská archeologická muzea | |
Já | 1904 | Istanbulská archeologická muzea | |
K. | 1904 | in situ (mohou to být nápisy Contenau) | |
Contenau I. | 1920 | in situ | |
Contenau II | 1920 | in situ | |
Contenau III | 1920 | in situ |
Poznámky
- ^ A b Bordreuil, 1990, „L'exemple le plus impressionnant est certainement celui des nombreuses dedicaces de Bodachtart decouvertes dans le temple d'Echmoun pres de Saida et Conservences aujourd'hui dans plusieurs musees, auxquelles s'ajoutent trois exemplaires demeures in situ ... Le nombre des nápiss de Bodachtart mises au jour et repertories est a ce jour d'au moins dix-neuf (KAI 15 + 16) dont neuf (KAI 16) nezmínil jsem Yatonmilk patronyme de Bodachtart. Il faut y ajouter RES 767 K in situ et les trois zmínka par G. Contenau, soit quatre, a moins que RES 767 K ne soit la premiéra zmínka o par G. Contenau, ce qui reduirait le doplnit trois. De plus on ne sait si l'estampage de RES 289 C odpovídají a vzorový příklad ailleurs ou s'il est le seul temoignage d'un vzorový aujourd'hui disparu. ma connaissance le nombre d'inscriptions de Bodachtart doit donc varier entre vingt-deux et vingt-quatre examples dont douze ou treize nezmínit Yatonmilk patronym de Bodacht umění."
- ^ Zamora, 2007
- ^ Zamora, 2007
- ^ Xella, Paola; José-Ángel Zamora López; Astrid Nunn (2005). „L'inscription phénicienne de Bodashtart in situ à Bustān ēš-Šēẖ (Sidon) et son apport à l'histoire du sanctuaire“. Zeitschrift des Deutschen Palästina-Vereins (francouzsky). 28 (121): 119–129. ISSN 0012-1169. Citováno 2009-09-17.
- ^ Lipiński, Edward (1995). Dieux et déesses de l'univers phénicien et punique (francouzsky). Vydavatelé Peeters. str. 120–496. ISBN 978-90-6831-690-2.
- ^ Elayi, Josette (2006). „Aktualizovaná chronologie vlád fénických králů během perského období (539–333 př. N. L.)“ (PDF). digitorient.com. Citováno 2009-09-05.
- ^ Bordreuil, 1990, "Il est étonnant de constater que cette nápis (obr. 18), connue un demi-siècle plus tôt que les dédicaces sidoniennes de Bodachtart, n'a pratiquement jamais été jointe au dossier jusqu'à présent. Cette jedinečný nápis de Bodachtart fils de Bodachtart est dédiée à 'Achtart et non pas à Echmoun mais cela ne constitue pas un problème car le culte de' Achtart comme celui d'Echmoun faisait partie des traditions de la famille régnante. Na sait qu'Echmouna- zor II , dont la mère portait le nom de 'M'èTRT, s'attribue l'édification du Temple d'Echmoun et de' Achtart. "
- ^ Répertoire d'Épigraphie Sémitique, Svazek 1 str. 155
- ^ Charles Cutler Torrey „Kovaný fénický královský nápis v Louvru.“ The American Journal of Semitic Languages and Literatures 58, no. 2 (1941): 135-38. Zpřístupněno 12. srpna 2020. www.jstor.org/stable/528810: „Při návštěvě fénické sbírky v Louvru v roce 1929 jsem měl zájem vidět nápadně umístěný Beshirin nápis s číslem AO 4077. Kámen má krásný vzhled, jak o tom řekl její bývalý majitel. Možná nikoho neoklamal, ale pro pověst starých fénických řezbářů nápisů by měla být skutečnost, že mají skutečný původ a charakter, známa na štítku, pokud je vystaven. Jelikož však Sbírka vlastní více než jeden z vepsaných kamenů z tohoto chrámu, s nápisem úplným a dokonale čitelným, nebude žádný dobrý důvod pro vystavení tohoto dalšího příkladu, pokud bude chápán jako padělek. “
- ^ Conteneau, Gaston (1924). „Deuxième mission archéologique à Sidon (1920)“. Sýrie (francouzsky). 5 (5–1): 9–23. doi:10,3406 / syria.1924.3094. Citováno 2009-08-31.
- ^ Répertoire d'Épigraphie Sémitique, Svazek 1 str. 158
Reference
- Pierre Bordreuil, Gubel E., „Quel est le nombre des dedicaces de Bodachtart?“, Bulletin d'antiquités archéologiques du Levant inédites ou méconnues VI. In: Sýrie. Tome 67 fascicule 2, 1990. str. 483-520.
- Zamora, José Á. „Nápis z prvního ročníku krále Bodashtarta ze Sidonovy vlády: SNS I, 4.“ Orientalia, NOVA SERIES, 76, č. 1 (2007): 100-13. Zpřístupněno 12. srpna 2020. www.jstor.org/stable/43077614.
- Charles Cutler Torrey (1902). Fénický královský nápis. Journal of the American Oriental Society, 23, 156-173. doi: 10,2307 / 592387