Blasius Matarango - Blasius Matarango - Wikipedia
Blasius Mataranga (Albánec: Vlash Matranga) byl albánský princ Matranga šlechtická rodina.
Život
Blasius pocházel ze šlechtického rodu Rodina Mataranga, kteří byli bohatí v jižní Albánie pobřežní oblast mezi Durazzo a Valona, jehož první známí členové byli zaznamenáni v dokumentu z Republiky Ragusa jako vládci území. Dočasní vazalové byzantský Císaři, na počátku 14. století přijali nadřazenost Filip Taranto, který v roce 1304 dobyl Durazzo pro Dům Anjou z Neapolské království.[1] V letech 1336 až 1343 bylo jejich území začleněno do rozšiřujícího se království Srbové pod Stefan Dušan.
Po Dušanově smrti 20. prosince 1355 se Blasius Matarango etabloval jako poloautonomní princ severně od Valony v regionu Myzeqe (Karavasta ) mezi dolním tokem řek Shkumbin a Seman. Poznal svrchovanost z Simeon Uroš Palaiologos, který mu v roce 1358 sloužil za vysokou loajalitu důstojnosti vrchního soudu vazalský Sebastokrator, čímž byla současně dále posílena legitimita jeho vlády nad albánským obyvatelstvem.[2]
Blasius Matarango zemřel v roce 1367; jeho území připadla „princeps Albaniae“ Karl Thopia
Literatura
- Dimiter Angelov: „Císařská ideologie a politické myšlení v Byzanci, 1204–1330.“ Cambridge University Press, Cambridge 2007, ISBN 978-0-521-85703-1.
- John Van Antwerp Fine: `` Pozdně středověký Balkán: kritický průzkum od konce dvanáctého století do dobytí Osmanů. University of Michigan Press, Ann Arbor MI 1994, ISBN 0-472-08260-4.
- Constantin Jireček: "Historie Srbů." Svazek 1: „Do roku 1371.“ Perthes, Gotha 1911 (dotisk Adolf M. Hakkert, Amsterdam 1967), str. 415.
- Oliver Jens Schmitt: Benátská Albánie (1392–1479) (= Práce v jihovýchodní Evropě. Svazek 110). Oldenbourg, Mnichov 2001, ISBN 3-486-56569-9.