Bitter in the Mouth - Bitter in the Mouth

Bitter in the Mouth

První vydání
Autor	Monique Truong
Země	Spojené státy
Jazyk	Angličtina
Vydavatel	Random House Publishing Group
Datum publikace	31. srpna 2010
Stránky	304
ISBN	9780679603429
OCLC	669071627

Bitter in the Mouth je román z roku 2010 od vietnamsko-amerického autora Monique Truong. Román je napsán v proud vědomí narativní struktura a sleduje postavu Lindy Hammerickové, jak dospívá. Linda si pamatuje své dětství v Boiling Springs, Severní Karolína v 70. letech a její vztahy, které následují po škole i mimo ni. Její přítomnost se mísí s její minulostí, když se učí o svém dědictví a zabývá se smrtí, sexuálním zneužíváním, rakovinou, adopcí, nechtěným těhotenstvím a rodinnými problémy. Během všech těchto zkušeností žije Linda s tajným zvláštním smyslem, schopnost ochutnávat slova, která později objeví, je formou synestézie.

Postavy

Linda Hammerick

Linda je hlavní postavou románu. Je newyorskou právničkou, která vyrostla v Boiling Springs v Severní Karolíně, a má formu synestézie, díky které chutná slova, když je slyší. První část knihy „Zpověď“ se silně zaměřuje na její dětství, přičemž jsou rozptýleny podrobnosti o jejím dospělém životě. Linda vypráví příběh své nejlepší kamarádky Kelly, jejího souseda Wadeho a jejího násilníka, Kellyho bratrance Bobbyho. Přemýšlí také o svém blízkém vztahu se svým prastrýcem, kterému ona i většina ostatních lidí říká Baby Harper, stejně jako o vztahu s matkou DeAnne a jejím otcem Thomasem. Je jasné, že Lindino dětství bylo traumatické několika způsoby. Ve druhé části knihy „Zjevení“ se dozvídáme více o jejím dlouhodobém vztahu s Leem, který je jen krátce zmíněn v první polovině románu. Musí také zápasit se smrtí Baby Harperové a vyhlídkou na návrat do Boiling Springs.

Lindainy vietnamské kořeny se odhalí až na poslední scéně „Vyznání“, když promuje na Yale a říkají její rodné jméno: Linh-Dao Nguyen. V tomto okamžiku zapadá pro čtenáře několik dílků skládačky, která je Lindiným životem, a v druhé polovině románu se přímo zabývá problémy, kterým čelila jako Jižanka, která vypadala jinak, než si lidé mysleli, že by měla.

Kelly Powell

Kelly je Lindina nejlepší kamarádka z dětství. Začnou si vyměňovat dopisy, když jsou ještě děti, a pokračují v tom i poté, co se Linda odstěhuje z Boiling Springs. Ti dva se rychle spojili kvůli své vzájemné posedlosti Dolly Partonovou - o které přísahají, že o ní nikomu neřeknou - a skutečnosti, že žijí ve stejné ulici. Linda odhaluje své synestézii Kelly, když jsou mladí, což ukazuje, jak hluboce jí Linda důvěřuje. Kelly a Linda oba zažívají sexuální zneužívání v rukou Kellyho bratrance, Bobbyho. Ti dva také sdílejí dětství, chlapec jménem Wade. Linda nakonec chodí s Wadeem, i když to před Kelly skrývá. Když je Kelly v pubertě, otěhotní a opustí město. Otce dítěte - otce dvojice z dětství, Wadea - odhalí, až když se Linda v dospělosti vrátí do Boiling Springs. Ačkoli se od doby, co se Linda přestěhovala do New Yorku, rozešli, znovu se sblížili, když se po smrti Baby Harperové vrátila do Boiling Springs.

Baby Harper

Harper je Lindin strýc. Považuje ho za svou první lásku a on je členem její rodiny, se kterou má nejužší vztah. Je mentorem, důvěrníkem a rodičovskou osobností Lindy. Baby Harper je fotograf a má sbírku fotoalb, kterým říká H.E.B., a jsou naplněny fotografiemi všech kromě sebe. Zatímco žije v New Yorku, Linda dostává od Baby Harper fotoalba, která obsahují fotografie, jak se obléká jako žena. Baby Harper byl dlouho zavřený a vždy by byl tím, kdo pořizuje fotografie, místo aby na nich byl, takže je to velmi důležitý okamžik v jeho oblouku postavy. Harper je uzavřen pro většinu z románu, ale odhaluje své rodině, že je gay, když začne vidět pohřebního ředitele Boiling Springs, Cecila. Když on a Cecil náhle zemřeli při leteckém neštěstí, Linda se vrací do Boiling Springs a je schopna vyrovnat se s jeho smrtí.

DeAnne Hammerick

DeAnne je Lindina adoptivní matka. Má problém přijmout Lindu jako své vlastní dítě. Ti dva jsou odcizeni pro většinu románu, protože Linda věří, že Deanne věděla o svém znásilnění, ale s tím nic neudělala. Na konci románu DeAnne odhaluje příběh Lindinho přijetí a důvody jejího obtíží s přijetím Lindy jsou jasnější.

Thomas Hammerick

Thomas je Lindin adoptivní otec, který koresponduje se svou vietnamskou matkou Mai-Dao poté, co ho opustila, aby se vrátila ke svému snoubenci ve Vietnamu. Thomas bere Lindu dovnitř poté, co napsala matku a dozvěděla se o podmínkách ve Vietnamu po několik let během války. On je také tím, kdo dává Lindě knihu o historii Severní Karolíny, o které se během svého příběhu často vrací.

Iris Burch Whatley

Iris je Lindina babička, starší sestra Baby Harper a DeAnnova matka. Zemřela v roce 1987. Iris byla známá tím, že nikdy nelhala, což děsivě drželo rodinu pohromadě. Iris a Linda neměli blízký ani milující vztah.

Vedlejší postavy

Mezi další postavy patří soused a rozdrtit Wade a dlouholetý přítel Leo.

Spiknutí

Bitter in the Mouth je příběh vyprávěný nelineárně. Čtenář dostává kousky skládačky života Lindy a pomalu shromažďuje informace, dokud nebude vidět celý obrázek. Román začíná epigrafem z filmu Zabij ptáčka, který bezprostředně následuje název první poloviny románu - „Vyznání“, který se nejvíce zaměřuje na Lindino dětství. Úvodní scéna představuje Baby Harper, Lindin milovaný strýc. Potom si Linda vzpomene na smrt své babičky Iris. Lindu pronásledují slova, která její babička promluvila na smrtelné posteli: „Co o tobě vím, děvčátko, rozbije tě na dvě části.“ V reakci na to Linda jednoduše říká: „Děvko,“ odraz jejího bouřlivého vztahu s Iris, o kterém se později ukázalo, že má kořeny v Lindině etniku. Krátce poté Linda vysvětluje svou formu synestézie: dokáže ochutnat slova, ať už je vyslovuje, nebo když je říkají ostatní lidé.

Poté jsme představeni její nejlepší kamarádce Kelly. Ona a Kelly jsou sousedé a stanou se přáteli poté, co Kelly pošle Lindě dopis, který ji vítá v sousedství. Kelly je jediná osoba, která říká o své synestézii. Společně vymyslí plán, jak Linda kouřit, aby „nepříjemnosti“ - chutě, které cítí - byly potlačeny, aby se Linda mohla soustředit na školu. Ti dva mají dětskou lásku; oba mají rádi chlapce jménem Wade, ale Kelly mu říká „dibs“, takže Linda není schopna mluvit o svých pocitech vůči Wadeovi. Linda a Kelly jsou oba sexuálně napadeni stejnou osobou: Kellyho bratrancem Bobbym. Kellyho setkání s Bobbym jsou známa poměrně brzy, ale Linda postupně odhaluje podrobnosti svého znásilnění.

Linda má mimořádně blízký vztah se svým strýcem Baby Harper; chová se pro ni jako rodičovská postava. Linda hovoří o vášni strýce pro fotografování, ale on sám nikdy na žádné z fotografií není. Sbírá své fotografie do alb, která označuje jako své iniciály H.E.B. Linda poté podrobně popisuje, co jí Baby Harper řekla o rodině jejího otce.

Wade je poté přiveden do románu prostřednictvím rozhovorů s Lindou na autobusové zastávce. Okamžitě poté je čtenář upozorněn na skutečnost, že dospělá Linda byla v 8letém vztahu s mužem jménem Leo, kterého nikdy neřekla o své synestézii, což upozorňuje čtenáře na stav jejich vztahu. Existují také další náznaky jejího znásilnění v rukou Kellyho bratrance, ale celý příběh stále není odhalen.

Linda poté hovoří o vztahu, který se vyvíjí mezi ní a Wadeem. Začnou spolu chodit tajně; Linda ví, že to Kelly nemůže říct, a říká, že na jejím přátelství s Kellymi záleží mnohem víc než na chlapci. Nakonec Wade požádá Lindu, aby s ním měla sex, ale pak Bobby „vstoupí do místnosti“ - trauma z jejího znásilnění ji pronásleduje a řekne Wadeovi ne. Jejich vztah končí a on se vzdálí.

Poté se ukázalo, že Linda se jednou pokoušela říct své matce o její synestézii, ale její matka jí řekla, že nebude tolerovat šílenství ve své rodině. To je kývnutí směrem k Lindině adopci, které ještě nebylo řešeno - prohlášení znamenalo, že pokud by Linda chtěla být přijata do rodiny DeAnne, nemohla by vystoupit z řady.

Poté jsme se dozvěděli intimní podrobnosti znásilnění Lindy, když je řekla Baby Harper. Bobby posekal trávník Lindina domu a DeAnne s ním neustále flirtovala. Jednoho dne, když DeAnne odešla, Bobby požádal o použití koupelny, a když ho Linda pustila, znásilnil ji. Zůstala s modřinami na krku a stehnech. Rozumí se, že její matka věděla, co se stalo, ale místo toho, aby tam byla pro Lindu, předstírala, že její dcera dostala menstruaci. Poté, než se Bobby chystal znovu sekat, zemřel. Narazil autem do telefonního sloupu, jeho hlava prošla čelním sklem a DeAnne šel na pohřeb. Když Linda vyprávěla příběhu Baby Harperovi, dostal červenou barvu a šli společně na hřbitov. Tam každý namaloval slovo „násilník“ na stranu náhrobku. Když jsme se dozvěděli o jejím znásilnění, dozvěděli jsme se také o smrti Lindiného otce Thomase. Zemřel ve svém autě na příjezdové cestě své mladé sekretářky, s níž měl poměr.

Další velkou událostí v románu je, když Kelly otěhotní. Po dobu těhotenství odchází a její teta si adoptuje své dítě. Otec dítěte je odhalen až pozdě v románu.

První část románu končí příchodem Baby Harper k Lindině promoci z Yale. Když kráčí přes jeviště a čte se její jméno, odhaluje se její vietnamské pozadí; její celé jméno je Lihn-Dao Nguyen Hammerick. Až do tohoto bodu v románu se zmiňuje o jejím vietnamském dědictví, ale nikdy není výslovně uvedeno.

Druhá část románu se jmenuje „Zjevení“ a více se zaměřuje na Lindin dospělý život (ačkoli obě části románu jsou nelineární, takže se i v této části nadále dozvídáme podrobnosti o Lindině dětství). Skutečnost, že Linda byla přijata, je jasně uvedena. Linda vzpomíná na dobu, kdy obvinila babičku, že se jí nelíbilo; Iris jednoduše řekla, že jí to nezabránilo být Lindinou babičkou.

Román pak skočí vpřed a Linda se zamyslí, když zjistila, že má rakovinu vaječníků. Šla k lékaři na žádost Lea, její dlouholetý přítel se stal snoubencem. Leo chtěl děti, a když zjistil, že Linda nemohla mít žádné, okamžitě se odstěhoval z jejich společného domu a opustil ji. Linda pak odhalí jejich příběh.

Adult Linda žije v New Yorku a pracuje jako právník v advokátní kanceláři. Zatímco je v New Yorku, zůstává v kontaktu se svým strýcem Baby Harper. Posílá jí čtyři ze svých HEB, ale to je vysvětleno až později. V tuto chvíli vyšel Baby Harper ke své rodině jako gay - něco, co Linda dlouho tušil, ale nikdy nikomu nic neřekl - a je u muže jménem Cecila, který má pohřební ústav. Ti dva cestují společně a Linda dostává aktuální informace o svých cestách. Jednoho dne Lindě zavolá její matka a ona zjistí, že Baby Harper a Cecil zahynuli při leteckém neštěstí. Když si Linda konečně našla odvahu to říct Leovi, místo toho, aby ji jednoduše utěšila a vrátila se do Boiling Springs, jak ho o to požádala, navrhuje. Linda říká ano, i když ho nemiluje. Krátce poté se čtenářům odhalí obsah fotoalba: jedná se o sérii fotografií, které Baby Harper pořídil sám v ženském oděvu. Fotografie s ním začínají v pubertě a postupem času se pomalu stávají kurátorskými a sofistikovanými.

Linda jde domů šest měsíců po smrti Baby Harper. Znovu vidí Kelly, která bydlí v domě Baby Harper. Ona a její matka pracují na jejich vztahu; ukazuje DeAnne program PBS o synestézii, který sama sledovala v naději, že její matka to pochopí. DeAnne sledovala program čtyřikrát, což bylo znamením, že chce uzdravit svůj narušený vztah s dcerou. Cecilov synovec a jeho partner převzali Cecilov pohřební ústav a Kelly je požádána, aby trvale žila v domě Baby Harperové. Poté Kelly řekne Lindě, že Wade je otcem, a Linda se zeptá, jestli Kelly věděla o jejím vztahu s Wadeem. Každá žena už věděla o tajemství toho druhého.

Román končí příběhem raného dětství Lindy. Její matka jí řekne všechny podrobnosti. Thomas, otec Lindy, potkal ženu jménem Mai-Dao, když byl v New Yorku na právnické škole. Zamiloval se do ní, ale Mai-Dao se vrátil do Vietnamu a oženil se s mužem, se kterým byla zasnoubená. Udržovali kontakt tím, že si navzájem psali dopisy. Mai-Dao se nakonec se svým manželem Khanh přestěhovala do přívěsu v Chapel Hill. Během této doby se ve Vietnamu děly špatné věci a tam se báli o svou rodinu. Thomas nabídl pomoc a Khanh to zjistil a byl velmi nešťastný. Poté jejich přívěs shořel a Lindini biologičtí rodiče zemřeli. Thomas okamžitě jel do Chapel Hill a vzal Lindu. DeAnne, která se dozvěděla o Thomasově vztahu s Mai-Dao, souhlasila s přijetím Lindy, pouze pokud už nikdy nemluvili o jejích rodných rodičích. Závěrečné linie románu jsou: „Všichni potřebujeme příběh, odkud jsme přišli a jak jsme se sem dostali. V opačném případě, jak bychom mohli někdy zapsat své něžné kořeny a zůstat. “ Linda konečně získá celý příběh svého života a kousky skládačky do ní zapadají současně s čtenářem. Linda dokáže spojit své jihovietnamské a jihoamerické kořeny, aby vytvořila svůj vlastní „jih“ a stala se autenticky sama sebou.

Kritická odpověď

Kritici zkoumali román z hlediska Lindiny synestézie, rasy, sexuality a zkušeností s traumatem. To říká Justin Mellette Bitter in the Mouth je zásadním jižanským románem, ve kterém se za černo-bílou rasovou binárku spojuje množství hlasů, které mají podnítit čtenáře, aby uvažovali o „globálním jihu“. ^[1] Denise Cruz pojednává o románu z hlediska divného a mnohonárodnostního jihu ve svém článku „Literární jih Monique Truongové a regionální formy asijské Ameriky“.^[2] Román také vyvolal zájem mezi literárními studie potravin kritici. Jennifer Ho se v kapitole podrobně podívá na Lindinu vnímanou rasu Rasová nejednoznačnost v asijské americké kultuře.^[3] v Stravování identit: čtení jídla v asijské literatuře„Wenying Xu vysvětluje„ neoddělitelné zapojení jídla a sexuality “v románech Monique Truong a Mei Ng při pohledu na Lindinu synestézii.^[4] V kapitole sbírky o jídle a literatuře Lisa Hinrichsen píše o Truongově románu tím, že se v příběhu dívá na téma traumatu a jídla.^[5] V recenzi v časopise Gastronomica, Margot Kaminski popisuje, jak román využívá Lindinu synestézii jako způsob, jak ji učinit jedinečnější. Přesto Kaminski tvrdí, že tato jedinečnost neztěžuje čtenářům vztah k ní, ale dodává další rozměr „jakému je být Lindou“.^[6]

Lindina synestézie je chytrý nástroj, který Truong používá k popisu zážitků ztělesnění a traumat, které pociťují mnozí přistěhovalci, když jsou v Americe, zejména na jihu, rasizováni. Nekontrolovatelné bombardování chutí - dobrých i špatných - uvolněných podle vůle ostatních ovlivňuje Lindu mnoha způsoby, které jsou mimo její kontrolu. Synestézie ji nutí vzpomínat na konkrétní vzpomínky, dobré, špatné a traumatické, takže jí nikdy není dovoleno zapomenout, jaké konkrétní události byly. Tento „dárek“ brání Lindě soustředit se ve škole a zkouší kouřit a jiné formy tabáku, aby se pokusila znecitlivět chutě. Tato zkušenost připomíná válečné trauma, které Linda prožívá ve svém vlastním těle, a mnoho způsobů, jak se oběti snaží otupit vzpomínky. Hranice se násilně překračují ve vlastním osobním prostoru Lindy, což odráží širší globální problémy, se kterými se setkává, ale jsou větší než ona sama, například vietnamská válka a život přistěhovalce na americkém jihu. Lindina synestézie je použita jako další příklad, kromě rasy a pohlaví, toho, jak se cítí „jiná“ a vykořisťována. Ve své eseji z roku 2016 „Double Consciousness of the South Asian Identity“ pojednává Vandana Pawa o tom, jaké to je stát se „jiným“ na americkém jihu, a vypráví, jak se cítí být neustále vykořisťována pro své jihoasijské etnikum a pohlcena bělostí. ^[7] Stejným způsobem, jakým je Lindina synestézie jak darem, tak postižením, prožívá dar a postižení svého etnického původu a rasy v bíle omývané Americe a musí se vyrovnat se svými různými identitami.

Recenze knih v hlavních novinách byly obecně pozitivní. Ve své recenzi v The New York Times, Roy Hoffman nazval knihu „pohnutým vyšetřováním vymyslených rodin a lstí v malém městečku, hledání sebe sama umocněného odkazem Vietnamu a chutí jazyka“.^[8] V Los Angeles TimesDiane Leachová napsala: „Truongova kost je nepříjemnou situací outsidera a její pero je skalpel, který vnáší do toho nervu perfektní slova, dokud ani ten nejšťastnější čtenář nepochopí, co to znamená navždy stát stranou od své rodiny a větší společnosti, ve které žijete. "^[9] Zápis The Boston Globe, Diane Wright nazvala román „nádherně napsaným, komplexním příběhem sebepoznání“.^[10] V méně příznivém hodnocení v EU San Francisco Chronicle„Joan Frank poznamenal:„ Truongovo psaní je řemeslné, jeho energie je zachována a znovu a znovu přináší krásnou linii: „Další slovo pro modlitbu bylo přání a přáli si jen děti.“ Ale Lindin tón pro mě často zněl, jako by recitovala řadu stížností, bezpečných ve znalostech, které budou mít děs. “^[11]

Bitter in the Mouth byla vybrána jako jedna z 25 nejlepších beletrických knih roku 2010 Barnes & Noble a byl oceněn jako Honor Book, asijsko-pacifické americké ocenění za literaturu od Sdružení asijsko-pacifických amerických knihovníků. ^[12]

Intertextové odkazy

Linda odkazuje na několik skutečných osobností a pracuje v celém svém příběhu. Románu předchází citát z Zabít drozda podle Harper Lee; Linda později hovoří o tom, jak souvisí s postavou Scouta. Linda neustále odkazuje na historickou knihu s názvem North Carolina Parade: Příběhy historie a lidí Richard Gaither, který jí dal její otec. Historie Virginia Dare a Bratři Wrightové „První let hraje v jejích myšlenkách prominentní roli v celém románu. Další historická osobnost, se kterou Linda souvisí, je George Moses Horton; jeho poezie a život jsou v románu několikrát zmíněny. Přidáním svého příběhu do těchto jižanských odkazů Truong zdůrazňuje, že je důležité znovu přezkoumat „tělo“ zastoupené v jižní literatuře. ^[13]

Reference